“Žádný plán B neexistuje.” V Římě squatují tisíce migrantů, policie je z prázdných budov vyhání

"Žádný plán B neexistuje." V Římě squatují tisíce migrantů, policie je z prázdných budov vyhání

Řím – “Nejsme pro ně lidé, jsme zvířata,” říká migrantka Francesca Agostinhová. “Pro mnoho Italů je násilí páchané vůči nám normální, zasloužíme si to. Jsme jen černoši.”

Se svým tříletým synem na klíně sedí ve stanu uvnitř kostela v centru Říma, kde spolu s padesátkou dalších běženců už půlroku žije. Loni v srpnu ji místní policie vystěhovala z prázdné budovy, kterou obývala se 40 dalšími rodinami.

V Římě takhle podle britského listu The Guardian žijí tisíce imigrantů převážně ze severní Afriky. Okupují prázdné nepoužívané budovy bez topení, vody a elektřiny, odkud je pravidelně vykazují policejní jednotky.

Mnozí z nich přijeli do Itálie teprve nedávno. Nebyli ale přiděleni do žádného přijímacího střediska, nedostali žádnou právní podporu ani jazykovou přípravu. Některé sem vrátily ostatní státy Evropské unie, které je poslaly do Itálie coby první země vstupu. Jiní jsou v Římě už několik let.

Rozhodně ale nejde jen o lidi, kterým chybí dokumenty nebo povolení k pobytu. “Neexistuje tady žádné sociální začleňování, takže i ti, kteří získají povolení k pobytu, zůstávají bez domova a bez práce,” říká Roberto Viviani, který před třemi lety pomáhal vzniku provizorního tábora u římského nádraží Tiburtina. Tábor byl od té doby celkem dvacetkrát rozpuštěn.

“Lidé jsou nuceni okupovat prázdné budovy, aby měli alespoň střechu nad hlavou,” dodává.

Na okraji Říma v Palazzio Selam, bývalé univerzitní budově, žije asi tisíc imigrantů. Údajně jde o největší uprchlické ghetto v Evropě. Další stovky lidí okupují opuštěné továrny a prázdné kancelářské budovy nebo stanují na parkovištích.

Žádný plán B neexistuje

Bereket Arefe pochází z Eritreje a v Itálii žije už od roku 2005. Poslední čtyři roky pobýval v prázdné budově na náměstí Piazza Indipendenza spolu s asi 800 dalšími krajany a lidmi z Etiopie. Před půl rokem byl ale celý objekt po nařízení soudu vystěhován.

“Přistavili nám autobusy a řekli, ať jedeme s nimi, že pro nás mají řešení,” vzpomíná Arefe. “Když jsme ale dorazili na policejní stanici, řekli nám, že budova je vystěhovaná a jejich práce tím skončila. Ptali jsme se, kam můžeme jet, ale oni jen řekli, že můžeme jít do hotelu nebo na ulici. Neměli pro nás žádný alternativní plán.”

Budov jako na Piazza Indipendenza je v Římě zhruba sto. V celé Itálii žije podle agentury Reuters na 200 000 migrantů v táborech a střediscích, která musí opustit poté, co získají azyl nebo povolení k pobytu. K tomu ale už nedostanou žádné další příspěvky na ubytování nebo podporu v nezaměstnanosti.

Za poslední čtyři roky získalo nějakou formu azylu na 120 000 lidí. Mnoho z nich se ocitlo bez domova a bez prostředků.

Starostka Říma Virginia Raggiová z populistického Hnutí pěti hvězd loni v létě požádala o pozastavení přijímání nově příchozích cizinců.

Na italské politické scéně sílí pravicová protiimigrační hnutí, která těží z uprchlické krize před blížícími se volbami. Ty se budou konat příští neděli 4. března.

Snadné řešení krajně pravicových stran

Další protiimigrační partaj, krajně pravicová Liga severu, slibuje jednoduchá řešení – například masové deportace žadatelů o azyl přicházejících z Afriky. Podle odborníků je takový plán nerealistický. Pokud ale ve volbách uspěje středopravá koalice, ve které je i Liga severu, mohla by tato populistická strana skutečně ovlivňovat italskou vnitrostátní i mezinárodní politiku.

“Proces vysidlování migrantů je obtížný a nákladný a z mezinárodního hlediska bude masová deportace v Evropě velmi kontroverzní,” namítá proti programu strany expert analytické společnosti Eurasia Group Riccardo Fabiani. “Samozřejmě že můžete vyslat policii a zadržet 5000 migrantů a potom to předložit voličům tak, jako byste něco skutečně dělali, ale nebude to mít žádný skutečný dopad,” dodává.

Středopravou koalici vede bývalý italský premiér Silvio Berlusconi se stranou Forza Italia. Ten by v případě vítězství mohl rozhodovat o budoucím předsedovi vlády.

Zatím v průzkumech koalice skutečně vede, a to s 37 procenty. Pokud v rámci koalice dostane nejvíce hlasů právě Liga severu, mohl by být premiérem její lídr Matteo Salvini.

Video: V Libanonu je nejvíc syrských uprchlíků, jejich drastický odsun připomínal Sudety, říká Haluzík

FBI obvinila v ruské kauze pátou osobu. Právník Van der Zwaan se přiznal ke lži

FBI obvinila v ruské kauze pátou osobu. Právník Van der Zwaan se přiznal ke lži

Washington – Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller pověřený vyšetřováním ruského vlivu na předloňské americké prezidentské volby v úterý obvinil další, už pátou osobu. Právník Alex Van der Zwaan, jehož jméno se dosud ve zprávách o aféře neobjevilo, údajně lhal při svědectví o kontaktech s bývalým poradcem volebního štábu Donalda Trumpa Rickem Gatesem. Advokát se ke lžím přiznal v rámci dohody s prokuraturou.

Gates byl v roce 2016 spolupracovníkem Paula Manaforta, který jistou dobu volební kampaň budoucího prezidenta řídil. Oba muže loni v říjnu Mueller obvinil, že FBI lhali, což odmítají. Stejná obvinění padla i proti Trumpovu zahraničně politickému poradci Georgi Papadopoulosovi a bývalému bezpečnostnímu poradci Michaelu Flynnovi. Oba se ke lhaní naopak přiznali.

Van der Zwaan v úterý doznal, že podal týmu FBI loni v listopadu lživé informace o kontaktech své právní firmy s Gatesem. Týkaly se Ukrajiny, konkrétně tehdejší soudní kauzy expremiérky Julije Tymošenkové.

Podle agentury Reuters byl obviněn i z toho, že vymazal či jinak znepřístupnil soubory elektronické pošty, které si Muellerova skupina vyžádala. V textu obvinění podle Reuters figuruje ještě další člověk, s nímž Van der Zwaan jednal. Je ale označen jen jako “Osoba A”.

Lhaní se týkalo načasování poslední Van der Zwaanovy komunikace s Gatesem a touto osobou. Právník vyšetřovatelům řekl, že si s Gatesem naposledy psal v srpnu 2016. Podle prokuratury však ještě v září společně řešili kauzu Tymošenkové.

Styky s Ukrajinou měl Gates i Manafort, který jistou dobu působil jako poradce proruského prezidenta Viktora Janukovyče, svrženého v roce 2014.

Oba jsou mimo jiné obviněni z toho, že se v USA neregistrovali jako “zahraniční agenti” pracující pro cizí politický subjekt, jak jim to zákon ukládá. Kromě toho jsou obviněni ze spiknutí za účelem praní špinavých peněz, z křivého svědectví a ze zatajení informací o svých zahraničních bankovních účtech. S údajným ruským volebním vměšováním jejich kauza přímo nesouvisí.

Abbás vyzval v OSN k mezinárodní mírové konferenci. Usiluje o uznání Palestiny

Abbás vyzval v OSN k mezinárodní mírové konferenci. Usiluje o uznání Palestiny

New York – Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás na úterní schůzi Rady bezpečnosti OSN o situaci na Blízkém východě vyzval k uspořádání mezinárodní mírové konference, která by se mohla konat někdy v polovině letošního roku. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Ministerstvo zahraničí USA krátce nato uvedlo, že zváží zapojení dalších států do izraelsko-palestinského mírového procesu.

Abbás vyzval radu, aby vytvořila “multilaterální mechanismus”, který by vyřešil izraelsko-palestinské spory. Rovněž požádal zbylé státy v OSN, které to ještě neučinily, aby uznaly palestinský stát. Ze 193 členských států OSN jich Palestinu uznalo 138, řekl Abbás ve svém vystoupení.

Palestinci tvrdí, že je ve světě uznávají ty členské země OSN, které v roce 2012 ve Valném shromáždění hlasovaly o novém statusu Palestiny. Ta se tehdy stala nečlenským pozorovatelským “státem” OSN. Faktickým uznáním se vším všudy to ale není.

O uznání palestinského státu žádal už v lednu Evropskou unii Abbás během návštěvy Bruselu. Většina zemí EU, včetně ČR, ale Palestinu jako stát neuznává.

Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haleyová v první reakci v radě řekla, že američtí vyjednavači jsou připraveni se zapojit do vyjednávání, ale nebudou se Palestinců doprošovat. Připomněla tak Abbásovo nedávné prohlášení, že Palestinci již nepovažují USA za věrohodného prostředníka v mírových jednáních, a to poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele.

Abbás ale na reakce v sále nečekal, po projevu místnost hned opustil. Abbásův odchod kritizoval také přítomný izraelský velvyslanec Danny Danon, který palestinského vůdce obvinil, že “živí kulturu nenávisti v palestinské společnosti”.

V sále byl přítomen i poradce a zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který se podílí na přípravě nového mírového plánu pro Izrael a Palestinu.

Ministerstvo zahraničí USA krátce po schůzi RB OSN uvedlo, že je ochotno v budoucnu zvážit zapojení dalších zemí do izraelsko-palestinských mírových jednání. “Pokud dojdeme k závěru, že budou v mírových jednáních další země užitečné, určitě budeme ochotni je zapojit,” uvedla mluvčí ministerstva Heather Nauertová.

Venezuelská opozice chce bojkotovat prezidentské volby. Nebudeme hrát Madurovu falešnou hru, tvrdí

Venezuelská opozice chce bojkotovat prezidentské volby. Nebudeme hrát Madurovu falešnou hru, tvrdí

Caracas – Část velkých opozičních stran ve Venezuele chce bojkotovat prezidentské volby, které jsou v této jihoamerické zemi plánovány na 22. dubna. Opozice považuje volby za nedemokratické a účast v nich by podle některých opozičních stran legitimizovala podvodné praktiky autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Jeho strana zvažuje, že by s předčasnými prezidentskými volbami spojila i výběr nových poslanců parlamentu, který již přes dva roky ovládá opozice.

“Nemůžeme souhlasit s volbami bez mezinárodních pozorovatelů, bez záruk na spravedlivou registraci a bez kontrol hlasování,” vysvětlil důvody bojkotu šéf strany Demokratická akce (AD) Henry Ramos Allup.

Také strana Vůle lidu (VP), vedená Leopoldem Lópezem, odmítá účast s tím, že nebude hrát falešnou hru prezidenta Madura. Účast z téhož důvodu odmítá i strana Nejdříve spravedlnost (PJ), vedená neúspěšným prezidentským kandidátem z předchozích voleb Henriquem Caprilesem. Pokrokové hnutí Venezuely (MPV) uvedlo, že by se voleb zúčastnilo, pokud by se odehrály až v červnu a byli k nim připuštěni mezinárodní pozorovatelé.

Autoritářský režim prezidenta Madura je opozicí, řadou zemí Latinské Ameriky i USA kritizován, že dlouhododě pronásleduje své politické odpůrce a klade administrativní překážky pro účast opozice ve volbách. Někteří lídři opozice, včetně Caprilese, mají zákaz ucházet se několik let o politické funkce. Už několik předchozích voleb provázely nepravosti. O manipulaci s výsledky při jedněch z nich loni hovořil i šéf firmy, která hlasování technologicky zajišťovala.

Bojkot prezidentských voleb ale nevidí jako dobré řešení současné politické i ekonomické krize lídr menší opoziční strany Henri Falcón. “Rozhodnutí neúčastnit se voleb jen zmrazí alternativní scénáře a upevní na dalších několik let Madurovu moc,” domnívá se Falcón, který stojí v čele strany Progresivní postup (Avanzada Progresista, AP). Podle něj je třeba mobilizovat národ a postavit jednoho kandidáta celé opozice.

Šéfka státní volební komise Tibisay Lucenaová prohlásila, že volby budou vypsány na základě dohody, kterou vláda s opozicí uzavřela při nedávných jednáních v Dominikánské republice, a že bude umožněn svobodný přístup médií i politických stran ke kampani i samotnému hlasování. Opoziční vůdce Julio Borges její slova odmítl s tím, že k žádné dohodě nedošlo a vláda během jednání na požadavky opozice týkající se například mezinárodních pozorovatelů u voleb nepřistoupila.

Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v níž se tamním obyvatelům nedostává základních potravin a léků. Lidé umírají na běžné infekční nemoci i kvůli nedostatku antibiotik a asi 280 000 venezuelských dětí hrozí podle humanitární organizace Cáritas letos smrt kvůli podvýživě. Značný podíl na současné ekonomické situaci má řízená socialistická politika současné vlády, která se navíc nedokázala vypořádat s propadem cen ropy na světových trzích.

Madurova vláda potlačuje opozici systematicky a dlouhodobě. Poté, co v parlamentních volbách v prosinci 2015 vyhrála opoziční koalice, ustavila loni v létě vláda ústavodárné shromáždění, které část pravomocí parlamentu převzalo.

Druhý muž v hierarchii vládnoucí strany Diosdado Cabello dnes oznámil záměr vypsat zároveň s prezidentskými volbami i parlamentní, což by opozici mohlo připravit o parlamentní většinu. Podle Cabella jsou parlamentní volby v “národním zájmu”, neboť opozicí ovládaný sbor nevykazuje žádnou činnost.

Nálety syrské armády zabily od neděle přes 250 lidí z Ghúty, včetně desítek dětí

Nálety syrské armády zabily od neděle přes 250 lidí z Ghúty, včetně desítek dětí

Damašek – Při náletech syrské armády na východní Ghútu u Damašku zemřelo od nedělního večera přes 250 lidí, včetně nejméně 54 dětí. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) oznámila, že jen za úterý si nálety vyžádaly 106 mrtvých. Od neděle bylo podle jejích zdrojů zraněno přes 850 lidí. Proti útokům na lidi protestoval Dětský fond OSN (UNICEF).

SOHR, která informace získává od svých informátorů v terénu, o obětech v Ghútě informuje průběžně, podle její ranní zprávy si pondělní útoky vyžádaly zhruba 100 životů. Za uplynulých 48 hodin tak podle organizace jde o nejvyšší počet smrtelných obětí bombardování ve východní Ghútě za uplynulé tři roky, tedy od chemického útoku v roce 2013, který si vyžádal stovky životů. Dnes boje pokračují třetím dnem.

Syrská armáda od pondělka zprávy o desítkách obětí nekomentovala a syrské státní sdělovací prostředky pouze informují o palbě povstalců z východní Ghúty na Damašek. V úterý při ní podle agentury SANA přišel jeden člověk o život a šest lidí utrpělo zranění.

Francouzské ministerstvo zahraničí v úterním prohlášení označilo útoky na východní Ghútu za porušení mezinárodního humanitárního práva. Podle úřadu se při nich “záměrně útočí na obydlené oblasti a civilní infrastrukturu včetně té zdravotnické”. Paříž také uvedla, že zodpovědnost padá nejen na syrský režim, ale i na jeho dva spojence – Rusko a Írán.

Muhammad Allúš, jehož opoziční Armáda islámu je hlavní organizací působící ve východní Ghútě, řekl, že syrské jednotky spolu s Íránem a Ruskem páchají holokaust. Vina podle něj ale padá také na OSN, “s ohledem na její lži o ochraně světové bezpečnosti a míru”.

Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura sdělil, že se z východní Ghúty může stát nový Halab (Aleppo), v narážce na dlouhé a tvrdé boje o toto severosyrské město.

Syrské vládní jednotky obléhají východní Ghútu od roku 2013. Jde o poslední větší území u Damašku, které kontrolují povstalci. V obležení tam žije na 400 000 lidí, kteří trpí nedostatkem potravin a léků.

Od pondělí bylo v enklávě zničeno šest provizorních nemocnic a také některé hlavní přístupové silnice, po kterých se občas podaří dostat do povstalecké enklávy konvoj s humanitární pomocí OSN. Naposledy tam náklad potravin a léků pro 7200 lidí dorazil minulý týden, předtím to bylo loni v listopadu.

UNICEF ve svém prohlášení uvedl, že mu “došla slova pro popis utrpení dětí v Ghútě a pro vylíčení vlastního rozhořčení.”

Zástupce OSN v noci na úterý vyzval k okamžitému zastavení bombardování. “Nedávná eskalace násilí zhoršuje humanitární situaci, která je už tak hrozivá,” řekl nový koordinátor humanitární pomoci pro Sýrii Panos Mumtzis. Bombardování nemocnic přitom označil za válečné zločiny.

Syrská vláda zintenzivnila boje za znovudobytí východní Ghúty začátkem tohoto měsíce a od té doby při nich zemřelo několik stovek lidí. V uplynulých týdnech syrské vládní jednotky podporované Ruskem zesílily i bombardování severozápadní provincie Idlib ovládané rebely. Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura minulý týden varoval, že Sýrie se ocitla v jedné z nejnebezpečnějších etap občanské války, která trvá od roku 2011.

Corbyn: Má spolupráce s StB? Naprostý nesmysl, jen si pár mediálních magnátů zahrálo na Jamese Bonda

Corbyn: Má spolupráce s StB? Naprostý nesmysl, jen si pár mediálních magnátů zahrálo na Jamese Bonda

Londýn – Vůdce britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn poprvé veřejně odmítl obvinění z toho, že kdysi spolupracoval s československou Státní bezpečností (StB), a označil toto nařčení za nesmysl. Aféra je podle něho výsledkem obav miliardářských tiskových magnátů z možného nástupu labouristů k moci. O vyjádření informovaly zpravodajské televize BBC a Sky News.

Corbyna, který vystoupil na konferenci organizace zaměstnavatelů, se po projevu během času věnovaného otázkám z publika jeden novinář zeptal, zda prodával tajné informace komunistickým agentům.

“Je mi líto, že se The Daily Mail snížil k tomu, aby reprodukoval takový nesmysl, který vyšel v The Sun,” reagoval Corbyn s odkazem na bulvární list, který s obviněními přišel minulý týden jako první. Na druhý dotaz z BBC, zda je “českým špiónem”, pak již jen stroze odpověděl: “Ne”.

Potom se ještě Corbyn vyjádřil na svém účtu na twitteru, kde uvedl, že v posledních několika dnech si několik britských listů zahrálo “tak trochu na Jamese Bonda”. “Máme zprávu pro miliardáře, daňové exulanty a tiskové magnáty: Přichází změna,” dodal.

Ve videoposelství na twitteru řekl, že takovýmto zprávám se lze jednoduše vysmát, ale ve skutečnosti “jde o něco vážnějšího”. Šířením této “špíny” dávají šéfové médií podle Corbyna najevo, jak hodně se bojí toho, že by v Británii mohla vzniknout labouristická vláda.

“Našli bývalého československého špióna, jehož tvrzení jsou stále pomatenější a zcela lživá,” řekl Corbyn.

V projevu na konferenci zaměstnavatelů Corbyn zároveň prohlásil, že pokud se labouristé dostanou k moci, tak se britský finanční sektor stane “služebníkem průmyslu, nikoli pánem všech”. Také obvinil bankéře, že si berou ekonomiku za rukojmí.

Corbyn: Moje spolupráce s StB? Nesmysl, jen si pár mediálních magnátů zahrálo na Jamese Bonda

Corbyn: Moje spolupráce s StB? Nesmysl, jen si pár mediálních magnátů zahrálo na Jamese Bonda

Londýn – Vůdce britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn poprvé veřejně odmítl obvinění z toho, že kdysi spolupracoval s československou Státní bezpečností (StB), a označil toto nařčení za nesmysl. Aféra je podle něho výsledkem obav miliardářských tiskových magnátů z možného nástupu labouristů k moci. O vyjádření informovaly zpravodajské televize BBC a Sky News.

Corbyna, který vystoupil na konferenci organizace zaměstnavatelů, se po projevu během času věnovaného otázkám z publika jeden novinář zeptal, zda prodával tajné informace komunistickým agentům.

“Je mi líto, že se The Daily Mail snížil k tomu, aby reprodukoval takový nesmysl, který vyšel v The Sun,” reagoval Corbyn s odkazem na bulvární list, který s obviněními přišel minulý týden jako první. Na druhý dotaz z BBC, zda je “českým špiónem”, pak již jen stroze odpověděl: “Ne”.

Potom se ještě Corbyn vyjádřil na svém účtu na twitteru, kde uvedl, že v posledních několika dnech si několik britských listů zahrálo “tak trochu na Jamese Bonda”. “Máme zprávu pro miliardáře, daňové exulanty a tiskové magnáty: Přichází změna,” dodal.

Ve videoposelství na twitteru řekl, že takovýmto zprávám se lze jednoduše vysmát, ale ve skutečnosti “jde o něco vážnějšího”. Šířením této “špíny” dávají šéfové médií podle Corbyna najevo, jak hodně se bojí toho, že by v Británii mohla vzniknout labouristická vláda.

“Našli bývalého československého špióna, jehož tvrzení jsou stále pomatenější a zcela lživá,” řekl Corbyn.

V projevu na konferenci zaměstnavatelů Corbyn zároveň prohlásil, že pokud se labouristé dostanou k moci, tak se britský finanční sektor stane “služebníkem průmyslu, nikoli pánem všech”. Také obvinil bankéře, že si berou ekonomiku za rukojmí.

Pražská bublina musí diskutovat se zbytkem země, apeluje Chmelař. Vláda chystá v krajích debaty o EU

Pražská bublina musí diskutovat se zbytkem země, apeluje Chmelař. Vláda chystá v krajích debaty o EU

Když vidíte průzkumy, podle kterých je dnes EU v Česku velmi neoblíbená, nebojíte se, že vám občané v těch debatách vzkážou: Chceme, aby EU chytala migranty a střílela je?

To je klasická otázka, jestli byla dřív slepice, nebo vejce. Když se občané vyjadřují k EU, tak – vzhledem k tomu, jak nízká je tu informovanost o evropských záležitostech – je otázkou, k čemu se přesně vyslovují. Jestli k nějakým aktuálním otázkám dění v EU, nebo k našemu členství obecně, k naší civilizační volbě, když to tak nazvu. Právě tuto věc by ty konzultace měly ukázat – tedy jaký je postoj lidí, ale zároveň by měly být i příležitostí pro informování. Ne jako v minulosti, kdy buď osobnosti něco jednostranně říkaly lidem, nebo naopak lidé v podstatě křičeli své názory na osoby za řečnickým pultem.

Jak si tedy debaty s občany představujete?

Celý proces bychom chtěli zahájit v dubnu velkou konferencí v Praze za účasti premiéra a dalších osobností evropské politiky. V hlavním městě ale debat probíhá celá řada a nechceme nosit dříví do lesa. Zásadní by tedy měly být debaty v regionech. Chceme, aby v nich s lidmi o EU diskutovaly osobnosti, které tam jsou známé. Takže třeba hejtmani nebo místní osobnosti, kteří se daným tématem zabývají více na lokální úrovni.

S nimi by měl přijet například ministr nebo někdo jiný z vládní bubliny, kdo o tématu něco ví a bude se o něm bavit s občany úplně otevřeně, bez jakýchkoliv omezení. Nikdo nebude určovat témata, lidé budou moci zmínit to, co sami chtějí. Plánujeme akce ve všech krajských městech.

Jak s názory společnosti, které vzejdou z debat, naložíte?

Zakončení chceme udělat opět v Praze, a to na podzim. Mělo by tam zaznít, co debaty přinesly, co si lidé přejí. Chceme, aby šlo opravdu o konzultaci – aby nám lidé řekli, co je na EU trápí a co od ní očekávají a jak by se tím pádem měla v EU chovat česká vláda včetně premiéra, který reprezentuje stát.

Je možné, že výsledky využijeme taky příští rok v kampani před evropskými volbami v rámci nestranného informování o evropských záležitostech, které má Úřad vlády také na starosti.

Podobně mluví i francouzský prezident Macron – chce, aby kampaň do Evropského parlamentu byla skutečně o evropských tématech, o kterých europarlament rozhoduje, a ne třeba o poplatcích u lékaře, jak to známe z Česka. V zájmu toho chce Macron zavést vedle klasických stranických kandidátek i jednu nadnárodní, pro kterou by mohli hlasovat lidé ve všech zemích EU. Proč je Česko proti tomu?

Podle nás není jasné, jakou přidanou hodnotu by měla nadnárodní kandidátka mít. Občané se v eurovolbách neidentifikují s celoevropskými stranickými frakcemi, většinou nesledují celoevropskou debatu. Kdybychom za této situace zavedli nadnárodní kandidátky, vznikl by pouze zmatek a občanům nebude jasné, k čemu se vlastně mají vyjadřovat. Podle nás se nejdřív musí celoevropská debata vytvořit, až pak můžeme přemýšlet o takovýchto iniciativách.

Jak by se taková debata mohla vytvořit?

Ty plánované konzultace s občany můžou být jednou z cest. Debatu o EU je ale potřeba neustále kultivovat a pokračovat v ní. Je potřeba neustálá diskuse mezi pražskou bublinou a zbytkem země. Nedá se to vyřešit za rok, možná ani za pět let, ale musíme na tom pracovat.

Není ale možné zapojovat vůz před koně – ve chvíli, kdy nemáme celoevropskou debatu, vytvořit celoevropskou kandidátku, kterou lidé nebudou chápat. Není to jen náš problém, účast ve volbách do Evropského parlamentu je relativně nízká ve všech členských zemích. Koneckonců, sám Evropský parlament tento návrh nepodpořil.

Český dojem samozřejmosti

Na Slovensku loni nejvyšší ústavní činitelé společně podepsali deklaraci, že životním zájmem jejich země je být členem EU a že se o tom budou snažit aktivně přesvědčit občany. A rychle nato na Slovensku podpora členství skokově vzrostla o 10 procentních bodů. Není načase, aby se české politické elity zachovaly podobně jako na Slovensku?

České politické elity si neprošly tím, co si prožilo Slovensko jako celek na konci devadesátých let. Slováci tehdy stáli před určitou volbou – jestli směřovat někam na západní Balkán, na dálnější Východ, nebo zůstat v Evropě. Tou debatou si prošli a uvědomili si, jakým problémům by čelili, kdyby do EU nevstoupili.

V Česku to bylo jinak?

U nás existoval u politických i hospodářských elit určitý dojem samozřejmosti – že jsme přece uprostřed Evropy, naším největším sousedem je Německo,a brali jsme některé věci jako úplnou samozřejmost. Tím pádem jsme si tolik neuvědomovali přidanou hodnotu, kterou evropský projekt má.

Slovenské elity si to díky oné odlišné zkušenosti naopak uvědomily velmi dobře. A tak vesměs nepodlehly pokušení upřednostnit nějaký krátkodobý zájem, který by jim třeba i z bezprostředního hlediska přinesl popularitu, na úkor zásadního dlouhodobého zájmu, kterým je podílení se na evropském projektu.

Vůdčí osobnosti v Česku naproti tomu o tomto tématu nemluvily vůbec nebo se přidávaly k zavádějícím a často i nepravdivým argumentům. Z našeho prostředí známe řadu fiktivních debat o tom, co Evropa je nebo není.

Evropa se nesmí rozdělovat

Je v Česku racionální debata o EU možná, dokud bude pro veřejnost vyhroceným tématem migrace?

Ohledně migrace neexistuje racionální debata ani z jedné strany. Ti, kteří tlačí na uprchlické kvóty, ignorují fakt, že to krizi vůbec neřeší. Na základě kvót se po Evropě přemístila jen necelá dvě procenta příchozích. V některých zemích EU se přitom stále má za to, že to je ten hlavní klíč k nějakému řešení. Je to úplně iracionální argument. Debatu je tak potřeba racionalizovat z obou stran.

My kvóty nechceme proto, že jednak nejsou efektivní a navíc vytvářejí mnohem větší společenské pnutí uvnitř členských států, než kolik reálně řeší problémů. I ve státech, které kvóty podporují, jsou vůči nim silná nesouhlasná stanoviska. Evropa si musí uvědomit, že jejím dlouhodobým zájmem není, aby se vnitřně rozdělovala. Místo toho, abychom se hádali mezi sebou, bychom měli problémy řešit tam, kde vznikají.

Česko odmítá proces takzvaných špičkových kandidátů, tedy že by se předsedou Evropské komise měl stát jedině politik, kterého evropská frakce předem nominovala v evropských volbách jakožto svého kandidáta na post šéfa komise. Je to odmítání tak silné, že by Česko bylo ochotné hlasovat proti, jako před čtyřmi lety Británie a Maďarsko?

Proti té myšlence tehdy bylo víc států, ale nebyly schopné včas přijít s dostatečně silným protikandidátem, kterého by postavily proti hnutí za špičkové kandidáty, které tehdy vzešlo z Evropského parlamentu. Dnes je podle mě názor Evropské rady (tzn. summitu premiérů či prezidentů zemí EU, pozn. red.) jasný. Je jen velmi málo států, které by za tím procesem stály. Platí to i pro velké země. Teď se ale musíme shodnout na tom, jaký alternativní a zároveň dostatečně demokraticky transparentní proces pro výběr předsedy Evropské komise zvolíme.

Co by to mohlo být?

Dokážu si představit, že by Evropská rada s dostatečným předstihem před evropskými volbami přišla buď s nějakými kandidáty, které potom Evropský parlament může přijmout za své špičkové kandidáty. Nebo že se přihlásí třeba několik současných premiérů, kteří nebudou přímo kandidovat v evropských volbách, ale sdělí, že by po nich měli zájem stát se předsedou komise, když najdou dostatečnou podporu v Evropském parlamentu, který z voleb vzejde, a samozřejmě taky v Evropské radě.

Video: Rozhovor DVTV s europoslancem Petrem Ježkem

Zpěvník rakouské FPÖ obsahuje antisemitské písně. Ministr dopravy a člen strany Hofer to popírá

Zpěvník rakouské FPÖ obsahuje antisemitské písně. Ministr dopravy a člen strany Hofer to popírá

Vídeň – Protiimigrační a protiislámské Svobodné strany Rakouska (FPÖ), na jejímž vzniku se po druhé světové válce podílela řada bývalých nacistů, se dotkl další skandál s antisemitským zpěvníkem. Informoval o tom týdeník Falter, podle něhož jde o nacionalistický spolek vedený jedním z funkcionářů strany, která je členem vládní koalice.

První aféra vypukla v lednu kolem buršáckého spolku Germania, jehož členem byl dnes již bývalý čelný dolnorakouský funkcionář FPÖ Udo Landbauer. Zpěvník této organizace obsahoval antisemitské texty, z nichž v jednom například zazněla výzva ke zplynování Židů.

Landbauer se po několika týdnech od vypuknutí aféry pod tlakem vzdal všech politických funkcí.

Buršácké spolky vznikly v 19. století jako liberální studentské organizace, nyní se ale hlásí k německému nacionalismu. Mnozí jejich členové mají blízko k FPÖ nebo jsou přímo ve straně.

V nové aféře jde o vídeňský buršácký spolek Bruna Sudetia, jehož předsedou je Herwig Götschober, tiskový referent v týmu ministra dopravy Norberta Hofera ze Svobodné strany Rakouska, píše týdeník Falter. Texty několika písní zahrnutých do zpěvníku obsahují urážlivá slova vůči Židům, dodal týdeník.

Podle vyjádření Hoferova ministerstva Götschober o tomto zpěvníku nic nevěděl. Exemplář, který má k dispozici, prý nevykazuje žádné podobnosti v obsahu ani v grafice s knihou, o níž časopis informuje.

Götschober má v kabinetu ministra Hofera na starosti oblast sociálních médií. Pokud jde o stranické záležitosti, ve vídeňské organizaci FPÖ se zabývá komunální politikou.

Rodina diplomata Wallenberga se okolnosti jeho smrti nedozví. Ruský soud opět odmítl spis zveřejnit

Rodina diplomata Wallenberga se okolnosti jeho smrti nedozví. Ruský soud opět odmítl spis zveřejnit

Moskva – Moskevský městský soud zamítl odvolání rodiny švédského diplomata Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před koncentračními tábory a po zatčení sovětskými vojáky v roce 1945 beze stopy zmizel. Uvedla to agentura TASS. Loni v září soud první instance zamítl žádost o zveřejnění utajovaných dokumentů o Wallenbergově smrti.

Wallenberga zatkli sovětští vojáci v Budapešti, kde za války působil jako tajemník švédského velvyslanectví. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.

V lednu 1945 zadrželi Wallenberga sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947.

Mnozí historikové to však zpochybňují a tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté. Na konci října 2016 ho švédské úřady prohlásily za mrtvého.

Ruský soud loni v listopadu v odůvodnění svého zamítavého stanoviska konstatoval, že údaje obsažené v utajovaných spisech obsahují osobní údaje o jiných osobách. Odvolací soud v úterý toto stanovisko potvrdil.

Trump rád střílí do vlastních řad. Jeho zbraní je Twitter a rozbuškou ruská aféra

Trump rád střílí do vlastních řad. Jeho zbraní je Twitter a rozbuškou ruská aféra

Washington – Americký prezident Donald Trump opět potvrdil, že Twitter je pro něj nástrojem “okamžité reakce”. Často skrz něj bezprostředně komentuje zpravodajství z médií, především pak kabelových televizí.

Jeho impulzivní reakce ale taky v mnoha případech protiřečí oficiálním postojům jeho administrativy, a občas jsou dokonce přímo namířeny proti členům jeho týmu. Ještě žádný americký prezident před Trumpem takto veřejně nezpochybňoval své vlastní lidi.

Loni to zažil například ministr spravedlnosti Jeff Sessions, kterého Trump na Twitteru označil za “velmi slabého”. A také šéf diplomacie Rex Tillerson, jemuž Trump zase přes sociální síť vzkázal, že jeho snaha o diplomatické rozhovory s KLDR je “mrháním času”.

Zatím poslední obětí této Trumpovy “střelby do vlastních řad” se stal o víkendu jeho poradce pro národní bezpečnost generál H. R. McMaster.

V pátek zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller vznesl v tzv. ruské kauze obvinění vůči třinácti konkrétním ruským občanům za jejich snahu ovlivnit předloňské prezidentské volby v USA. Generál McMaster poté na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že důkazy o ruském vměšování jsou nyní “nevyvratitelné”.

Trump ale následně na Twitteru svému poradci vyčetl, že “zapomněl” zdůraznit, že výsledek voleb to neovlivnilo. A že jediný, kdo snad s Ruskem spolupracoval, byla “prolhaná H” – tedy Trumpova demokratická soupeřka Hillary Clintonová.

Tento vzkaz byl přitom jen jedním z celé série. Prezident na Twitteru spustil salvu připomínek, kterými komentoval obvinění třinácti Rusů.

V Moskvě se za břicha popadají

Znovu se tak potvrdilo, že celá ruská kauza je tématem, které Trumpa mimořádně štve. Právě na Twitteru se k němu opakovaně vrací.

Trump nejprve navštívil nemocnici na Floridě, kde leží zranění z masakru na střední škole v Parklandu. Z úcty k obětem prezident zrušil svůj plánovaný golf a o víkendu zůstal v soukromí, uvnitř svého letoviska v Mar-a-Lago. Na Twitteru ovšem potichu nezůstal.

Trump například propojil vyšetřování ruské aféry s informací, že dlouho před středečním vražděním v Parklandu FBI zanedbala varovná hlášení o devatenáctiletém střelci. Podle prezidenta opomenula signály, které mohly celému masakru zabránit.

Jenže FBI místo toho “utrácí příliš mnoho času tím, že se snaží dokázat spolupráci Trumpovy kampaně s Rusy”.

V jiném vzkazu se šéf Bílého domu zase pokusil přenést vinu za ruské vměšování do amerických voleb na předchozího prezidenta Baracka Obamu. Na což v úterý navázal, když lakonicky napsal: “Jsem mnohem tvrdší vůči Rusku než Obama, jen se podívejte na fakta. Zcela vymyšlené zprávy!”

Vše Trump shrnuje slovy, že “v Moskvě se teď mohou potrhat smíchy”, když vidí, že jejich záměr “způsobit rozkol a chaos v USA se jim povedl lépe, než byly jejich nejdivočejší sny”.

Přímo v USA tato výbušná twitterová série vyvolala kritiku nejen od demokratů, ale i ze strany republikánů.

Rusko podkopává USA? A co jako?

“Je to absurdní prohlášení, absurdní,” řekl stanici CNN republikánský guvernér z Ohia John Kasich k Trumpovu obvinění, že FBI kvůli ruské aféře zanedbala informace o floridském střelci.

James Clapper, bývalý šéf amerických tajných služeb, zase poznamenal, že prezident vůbec neřeší budoucnost, tedy možné další ruské vměšovaní do záležitostí USA. “O tom (Trump) vůbec nemluví. Všechno je to jen o něm samotném,” uvedl Clapper.

Tohoto znaku Trumpových “ruských” tweetů si povšiml i politolog Peter Beinart ve svém komentáři pro americký časopis The Atlantic.

“Na reakci Donalda Trumpa vůči posledním obviněním, která vznesl Robert Mueller, je ohromující jeho neschopnost pochopit, že ruské vměšování do voleb v roce 2016 je něco zdaleka většího, než je on sám,” míní Beinart.

Trumpovy tweety podle něho říkají v zásadě jedno a to samé: “Jistě, Rusko se možná pokusilo podkopat americkou demokracii. Ale opravdu záleží jen na tom, že já jsem se v téhle věci s Putinem nikdy nespojil a prezidentství jsem získal jasně a férově.”

Politolog to ve vtipu přirovnává k takové situaci, jako kdyby americký prezident Franklin D. Roosevelt v prosinci 1941 předstoupil před Kongres a řekl: “Jistě, Japonci vybombardovali Havaj. Ale není žádný důkaz, že jsem o tom útoku předem věděl.”

Čemu má svět věřit?

Jenže vzkazy, které Trump vysílá na Twitteru, navíc přesahují mediální prostor USA a americké publikum, kterému jsou primárně určeny. O víkendu to potvrdila zmíněná bezpečnostní konference v Mnichově.

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel tu ve svém projevu uvedl, že evropští spojenci nevědí, jaké věci mají brát v americké politice za ty směrodatné.

“Jsou to činy? Jsou to slova? Jsou to tweety?” vyjádřil ministr Gabriel nejistotu, kterou vysílá americký prezident do světa.

Bývalý americký diplomat Nicholas Burns, který byl v letech 2005 až 2008 náměstkem ministra zahraničí, pak poukázal ještě na jednu věc. Trumpovy tweety a obecně jeho zpochybňující výroky o tom, že Moskva narušila americké volby, používají na svoji obranu sami Rusové.

Burns totiž v Mnichově vystoupil na dvou panelech společně s bývalým americkým velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Bavili se mimo jiné o ruské kauze. 

A jak Burns napsal na Twitter, Kisljak vše označil za “fake news”. Použil tedy stejná slova jako Donald Trump.

Trumpovu víkendovou salvu tweetů pak na webu Politico shrnul vysoce postavený republikánský poradce z Kongresu, podle kterého byl ze strany prezidenta nakonec “špatný nápad, že si nešel zahrát golf”.

Uplynul více než rok od uvedení Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států. Podívejte se na sestřih

Nálety syrské armády zabily od neděle 190 lidí z Ghúty, včetně desítek dětí

Nálety syrské armády zabily od neděle 190 lidí z Ghúty, včetně desítek dětí

Damašek – Při náletech syrské armády na východní Ghútu u Damašku zemřelo od nedělního večera 190 lidí. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) oznámila, že v úterý si nálety vyžádaly životy 45 osob včetně 12 dětí. Od neděle bylo podle jejích zdrojů zraněno přes 850 lidí.

SOHR o obětech v Ghútě informuje průběžně, podle její ranní zprávy si pondělní útoky vyžádaly života stovky lidí, mezi nimiž bylo 20 dětí. Úterým boje pokračují třetím dnem.

Syrská armáda od pondělka zprávy o desítkách obětí nekomentovala a syrské státní sdělovací prostředky pouze informují o palbě povstalců z východní Ghúty na Damašek. V pondělí při ní bylo zraněno 15 lidí, v úterý podle agentury SANA jedna osoba zemřela a zraněno bylo šest lidí.

Palba v úterý podle svědků zesílila a mnoho občanů metropole před ní muselo vyhledat úkryt.

Syrské vládní jednotky obléhají východní Ghútu od roku 2013. Jde o poslední větší území v blízkosti syrské metropole, které mají pod kontrolou odpůrci syrské vlády. V obležení zde žije na 400 000 lidí, kteří trpí nedostatkem potravin a léků.

Při pondělním náletu byly zasaženy i čtyři provizorní nemocnice a zničeny některé hlavní přístupové silnice, po nichž se občas podaří dostat do povstalecké enklávy konvoj s humanitární pomocí OSN. Naposledy tam náklad potravin a léků pro 7200 lidí dorazil minulý týden, předtím to bylo loni v listopadu.

Dětský fond OSN (UNICEF) ve svém prohlášení uvedl, že mu “došla slova pro popis utrpení dětí v Ghútě a pro vylíčení vlastního rozhořčení”. “Mohou ti, kteří působí toto utrpení, své barbarské činy něčím ospravedlnit?” táže se organizace.

Zástupce OSN v noci na úterý vyzval k okamžitému zastavení bombardování. “Nedávná eskalace násilí zhoršuje humanitární situaci, která je už tak hrozivá,” řekl nový koordinátor humanitární pomoci pro Sýrii Panos Mumtzis.

Syrská vláda zintenzivnila boje za znovudobytí východní Ghúty začátkem tohoto měsíce a od té doby při nich zemřelo několik stovek lidí. V uplynulých týdnech syrské vládní jednotky podporované Ruskem zesílily i bombardování severozápadní provincie Idlib ovládané rebely. Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura minulý týden varoval, že Sýrie se ocitla v jedné z nejnebezpečnějších etap občanské války, která trvá od roku 2011.

Alternativa pro Německo by ve volbách dostala víc hlasů než SPD, tvrdí poslední průzkum

Alternativa pro Německo by ve volbách dostala víc hlasů než SPD, tvrdí poslední průzkum

Pokud by se nyní v Německu konaly parlamentní volby, získala by protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD) více hlasů než sociální demokracie (SPD). Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury INSA, který zveřejnil deník Bild. Zatímco SPD by ve volbách nyní získala 15,5 procenta hlasů, AfD by podle průzkumu dostala 16 procent hlasů a stala by se druhou nejsilnější parlamentní stranou. Konzervativní unie CDU/CSU by podle průzkumu v současnosti obdržela 32 procent hlasů, tedy jen o 0,9 procentního bodu méně než při hlasování loni v září. Svobodní demokraté (FDP) by dosáhli na devět procent hlasů, Levice na 11 a Zelení na 13.

Dva Britové byli odsouzeni za sexuální zneužívání dětí, ve vězení stráví přes 30 let

Dva Britové byli odsouzeni za sexuální zneužívání dětí, ve vězení stráví přes 30 let

Londýn – Tresty vězení přesahující 30 let vynesly v pondělí britské soudy ve dvou spolu nesouvisejících případech, které se týkaly sexuálního zneužívání dětí a šíření dětské pornografie. V jednom případě šlo o fotbalového trenéra a ve druhém o lektora Birminghamské university.

Soud v Liverpoolu poslal 64letého bývalého trenéra Barryho Bennella za mříže na 31 let poté, co ho uznal vinným v 50 bodech obžaloby ze sexuálního zneužívání dětí. Muž byl usvědčen, že mezi lety 1979 a 1991 zneužil 12 chlapců ve věku od osmi do 15 let.

Polovinu trestu si musí Bennell odpykat ve vězení, zatímco druhou polovinu může strávit podmínečně na svobodě za přísného dohledu policie a probačních úředníků.

Ve druhé kauze se jedná o 29letého Matthewa Faldera, kterého soudce označil za “zvráceného a sadistického” člověka a potrestal ho 32 lety odnětí svobody. Dalších šest let stráví podmínečně na svobodě.

Tento mladý muž vydíral své oběti a byl velmi aktivní při výměně tipů na zneužívání a dětské pornografie na takzvaném temném webu, který je přístupný jen s pomocí speciálního internetového prohlížeče nebo přes utajené internetové adresy.

Falder přiznal vinu ve 137 bodech obžaloby, včetně znásilnění, které se týkaly 46 lidí. Oběti nutil k různým odporným činům, včetně zraňování sebe sama. Svou trestnou činnost páchal po dobu deseti let.

Cruz poprvé před soudem. Floridský střelec se na nikoho kromě obhájců nepodíval

Cruz poprvé před soudem. Floridský střelec se na nikoho kromě obhájců nepodíval

Nikolas Cruz, který minulý týden ve střední škole ve floridském Parklandu zastřelil sedmnáct lidí, se dnes poprvé objevil před soudem. Procedurální slyšení absolvoval mlčky a se skloněnou hlavou. Krátce promluvil s advokáty, na nikoho jiného v soudní síni se podle agentury AP nepodíval. Podle obhájců je devatenáctiletý Cruz před soudem připraven přiznat vinu, pokud nebudou prokurátoři požadovat trest smrti. K dohodě ale údajně zatím nedošlo. Vězeňská služba teď soustavně sleduje, zda nemá sebevražedné úmysly.

Dvanáctiletý chlapec v Mexiku řídil auto plné dětí, při nehodě jich pět zemřelo

Dvanáctiletý chlapec v Mexiku řídil auto plné dětí, při nehodě jich pět zemřelo

Dvanáctiletý chlapec nezvládl řízení auta plného školáků na okraji metropole Mexika. Pět dětí ve věku 12 až 14 let při nehodě zemřelo, další tři včetně řidiče utrpěly zranění. Podle policie jel zřejmě příliš rychle, vůz pak sjel ze silnice a převrátil se, informovala média. Mladík, který kvůli věku ještě nemohl mít řidičský průkaz, se spolu se sedmi pasažéry vydal vozem značky Pontiac G3 na cestu po předměstí Tlahuac. Místní obyvatelé policii řekli, že se vůz plný dětí podle všeho bezcílně proháněl po okolí. Tragický konec projížďky přišel ve chvíli, kdy řidič před jednou z křižovatek auto nezvládl a narazil do stromu u silnice, načež se vůz převrátil. Zemřely tři dívky a dva chlapci.

Kurdové v Afrínu nespolupracují s Asadovými vojáky, informaci BBC popřel turecký vicepremiér

Kurdové v Afrínu nespolupracují s Asadovými vojáky, informaci BBC popřel turecký vicepremiér

Damašek – Syrská kurdská milice YPG, která na severu Sýrie čelí turecké ofenzivě, se domluvila s armádou syrského prezidenta Bašára Asada na vojenské spolupráci. Cílem je vyhnat turecká vojska ze syrského pohraničí.S odkazem na sdělení představitele syrských Kurdů o tom v pondělí informoval zpravodajský server BBC. Kurdové ale později zprávu popřeli stejně jako turecký vicepremiér.

Syrská státní televize následně oznámila, že do regionu brzy dorazí spojenci syrské armády. Ankara vzápětí uvedla, že pokud bude syrská armáda chránit kurdské bojovníky v Afrínu, nevylučuje střet.

Turecko zahájilo operaci v severosyrské oblasti Afrín 20. ledna. Cílem je vyhnat z tohoto regionu milici YPG, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci napojenou na Stranu kurdských pracujících (PKK), jež od roku 1984 vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán v Turecku. Milice YPG tvrdí, že s PKK nespolupracuje. V současnosti v Afrínu syrská vládní vojska nepůsobí.

Turecký vicepremiér Bekir Bozdag večer řekl, že zprávy o vstupu spojenců syrské armády do oblasti Afrínu jsou mylné. Turecko je podle něj rozhodnuto v ofenzívě v Afrínu pokračovat, “dokud nebude zničen poslední terorista”.

Ke zprávě syrských médií, podle nichž by měli do Afrínu dorazit spojenci syrské armády do několika hodin, řekl, “že tyto zprávy nepotvrdily (syrské) úřady”. “Jsou mylné a s pravdou nemají nic společného,” prohlásil Bozdag.

Zástupce YPG večer sdělil, že neexistuje žádná dohoda o tom, že do oblasti vstoupí syrská armáda. “Žádná dohoda není. My jsem pouze syrskou armádu vyzvali, aby pomohla ochránit hranici,” řekl mluvčí YPG Núrí Mahmúd, jehož citovala agentura Reuters.

Vysoce postavený představitel kurdských bojovníků Badran Džia Kurd v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že syrská armáda do Afrínu dorazí v nadcházejících dnech a bude mimo jiné chránit hraniční přechod s Tureckem. O spolupráci se syrskými vládními vojsky informoval také kurdský tisk.

Syrská vládní vojska opustila kurdské oblasti na severu Sýrie v roce 2012, následně kontrolu nad regionem převzali Kurdové ze Strany demokratické unie (PYD) a jejich ozbrojené křídlo YPG.

Milice YPG a syrská armáda v průběhu syrské občanské války otevřený konflikt nevedly, měly mezi sebou však několik menších střetů.

Při zásahu proti demonstrantům zemřeli v Teheránu tři policisté

Při zásahu proti demonstrantům zemřeli v Teheránu tři policisté

Při pondělní srážce mezi policií a demonstrujícími v Teheránu přišli o život tři policisté. Oznámila to s odvoláním na íránskou policii agentura Reuters. Podle tohoto zdroje se před policejní stanicí na severu města sešli členové komunity dervišů a požadovali propuštění svých zadržovaných spoluvěrců. Na sociálních sítích se objevily záběry z protestu. Policejní mluvčí řekl, že protestující použili autobus a zabili tři policisty. Okamžitě byli zatčeni. Na záběrech je zachycen bílý autobus jedoucí úzkou ulicí proti asi 40 pořádkovým policistům. Když se řidič snažil ujet, narazil do několika zaparkovaných aut. Na dalších záběrech je vidět policisty střílející slzný plyn.

Britská protievropská strana UKIP odvolala předsedu. Jeho milenka urazila snoubenku prince Harryho

Britská protievropská strana UKIP odvolala předsedu. Jeho milenka urazila snoubenku prince Harryho

Birmingham – Členové britské protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) v sobotu na mimořádném sjezdu odvolali předsedu Henryho Boltona.

Důvěru strany ztratil kvůli rasistickým výrokům své milenky. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vedení UKIP. Podle Boltona straně ubližuje nejednota a sobotní rozhodnutí ji poškodí na dlouhé měsíce. UKIP si nové vedení zvolí do devadesáti dnů.

Bolton byl v nemilosti části členů formace, která prosadila předloňské referendum o odchodu Británie z EU, od ledna, kdy se jeho partnerka urážlivě vyjádřila o rasovém původu snoubenky prince Harryho  Meghan Markleové.

Strana proto svolala mimořádné zasedání, na němž se 63 procent z 1378 hlasujících vyslovilo pro Boltonův odchod z vedoucí pozice. Čtyřiapadesátiletý politik před tím sám odmítl rezignovat.

“Poskvrní naši královskou rodinu”

Jeho pětadvacetiletá milenka Jo Marneyová, s níž se začal stýkat po Vánocích, podle médií v SMS zprávě popsala americkou herečku Markleovou, jejíž matka je Afroameričanka, jako “pitomou nánu”. A dodala, že “poskvrní naši královskou rodinu”.

Marneyová také označila černochy za ošklivé. Později se omluvila, Bolton vztah s ní ukončil, své spolustraníky však přesto neobměkčil.

“Podle mne bude složité sjednotit stranu,” řekl podle BBC v reakci na rozhodnutí spolustraníků Bolton, který podle svých slov plánoval stranu reorganizovat a zefektivnit její fungování. “V politice jsem neskončil, tohle je jen jedna z překážek na cestě,” řekl Sky News s tím, že je “trochu zklamán”.

Kampaň proti brexitu, pak propad

UKIP se před několika lety stala za předsedy Nigela Farage jednou z nejvýznamnějších politických sil v Británii. Právě tato strana přesvědčila bývalého premiéra Davida Camerona, aby vypsal referendum o odchodu Británie z Evropské unie, a poté vedla úspěšnou kampaň ve prospěch brexitu.

Poté, co Farage po úspěšném referendu z vedení strany odešel, UKIP se propadala do chaosu. Částečně i proto, že její hlavní cíl, tedy odchod z EU, se stal součástí oficiální politiky vládnoucích konzervativců i opozičních labouristů.

Ještě v roce 2015 získala UKIP v parlamentních volbách 12,6 procent hlasů, byť to stačilo jen na jedno křeslo v parlamentu. V předčasných volbách loni v červnu už UKIP volilo pouze 1,8 procenta lidí.

Dočasným lídrem strany se v sobotu stal Gerard Batten, kterého do tří měsíců nahradí nové vedení vzešlé ze stranických voleb.

Polský premiér řekl, že někteří Židé nesou odpovědnost za holokaust. Izraelci jsou pobouřeni

Polský premiér řekl, že někteří Židé nesou odpovědnost za holokaust. Izraelci jsou pobouřeni

Mnichov – Polský premiér Mateusz Morawiecki v sobotu vyvolal pobouření, když hovořil o tom, že i někteří Židé nesli odpovědnost za holokaust. Izraelští politici jeho slova odsoudili a obvinili ho z antisemitismu.

Morawiecki na mnichovské bezpečnostní konferenci hájil kontroverzní polský zákon, který trestá až tříletým vězením připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům. Jeden z reportérů se zeptal, zda by byl v Polsku podle nového zákona potrestán za vyprávění příběhu o svých rodičích, které udali gestapu polští sousedé.

“Samozřejmě, že nebude trestné a nebude považováno za zločin říkat, že byli polští pachatelé, stejně jako byli židovští pachatelé, jako byli ruští pachatelé, jako byli ukrajinští pachatelé, ne pouze němečtí pachatelé,” odpověděl Morawiecki.

Antisemitismus nejstaršího druhu

Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu tato slova okamžitě odsoudil. “Výroky polského premiéra tady v Mnichově jsou pobuřující. Máme tu problém s neschopností chápat historii a nedostatkem ohleduplnosti k tragédii našeho lidu,” prohlásil. Dodal, že si hodlá s Morawieckim v brzké době promluvit.

Proti slovům polského premiéra se ohradili také další izraelští politici. “Prohlášení polského premiéra je antisemitismem nejstaršího druhu. Pachatelé nejsou oběti. Židovský stát nepřipustí, aby byli vraždění obviňováni ze své vlastní vraždy,” napsal na twitteru izraelský zákonodárce Jair Lapid. Vyzval rovněž k odvolání izraelského velvyslance v Polsku.

Polský zákon již dříve vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a vládou ve Varšavě. Netanjahu jej v minulosti přirovnal ke snaze o změnu historie a někteří tamní politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci.

Šéfa FBI vyzývají politici po floridskému masakru k rezignaci. Úřad věděl, že útok na studenty hrozí

Šéfa FBI vyzývají politici po floridskému masakru k rezignaci. Úřad věděl, že útok na studenty hrozí

Miami – Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Chris Wray čelí výzvám k demisi kvůli pochybení, které znemožnilo předejít středečnímu masakru na floridské střední škole. K odstoupení ho v pátek vyzval floridský guvernér Rick Scott, který jednání vyšetřovatelů označil za nepřijatelné.

Americká policie měla již předloni informace o neobvyklém chování Nikolase Cruze, který ve středu postřílel ve floridské střední škole 17 lidí. Úřady však tehdy vyhodnotily, že nepředstavuje velké riziko a není jej třeba monitorovat.

Policisté se podle listu South Florida Sun Sentinel setkali s Cruzem v září 2016, kdy zveřejnil na sociálních sítích video, na němž si pořezal paži a hovořil o tom, že si chce koupit střelnou zbraň. Policie se zabývala tím, zda nepředstavuje nebezpečí pro své okolí, dospěla však k závěru, že se mu dostává odpovídající péče od psychologů a od parklandské školy, kterou tehdy navštěvoval.

Agenti dostali tip už v lednu

Vedení FBI přiznalo, že jeho agenti dostali v lednu tip, že vyhozený student Nikolas Cruz shromažďuje zbraně a chce zabíjet lidi. Úřad však nedodržel stanovený postup a neposlal informaci do pobočky v Miami. 

“Je to nepřijatelné selhání. Neustále nabádáme lidi k ostražitosti, a když svou povinnost splní, FBI nic nepodnikne,” uvedl Scott. Federální policii na Cruze údajně upozornil člověk z jeho blízkého okolí, který se obával, že by devatenáctiletý mladík mohl zaútočit ve škole.

Ministr spravedlnosti Jeff Sessions nařídil prověrku vyšetřovacího postupu FBI v kauze floridské střelby. Na osudu Wraye se podle agentury Reuters může podepsat i kritika, kterou zejména mezi republikány vyvolává pátrání po ruském vlivu na předloňské prezidentské volby v USA. Vyšetřování vede bývalý šéf FBI Robert Mueller, kterého tím pověřil náměstek ministra spravedlnosti Rod Rosenstein.

Žádné zbraně dětem

Příbuzní zastřelených dětí v sobotu v Parklandu pokračují v pohřbech svých potomků. Ve městě Fort Lauderdale se sešlo několik stovek zastánců přísnějších pravidel pro držení zbraní, informovala média. V místě mítinku visel transparent s nápisem “Žádné zbraně dětem, žádné zbraně pod 21 let”. Floridské zákony umožňují prodej zbraní osobám starším 18 let.

Podobná slova zněla také na shromáždění stovek odpůrců volného prodeje střelných zbraní, kde promluvilo i několik studentů z parklandské školy. “Nebyli jste tam. Nevíte, jaký to byl pocit. Zbraně dávají těmhle odporným lidem schopnost zabíjet jiné lidské bytosti. Tohle je o zbraních a o všech lidech, jejichž životy náhle skončily kvůli zbraním,” vzkázala zákonodárcům jedna z přeživších studentek Carly Novellová.

Americká média se však shodují, že šance na zpřísnění zbraňových zákonů je stejně jako po předešlých případech masové střelby vzhledem k vlivu lobby majitelů zbraní a neochotě vládnoucích republikánů velmi malá.

Británie bude podle premiérky Mayové po brexitu zcela oddána bezpečnosti Evropy

Británie bude podle premiérky Mayové po brexitu zcela oddána bezpečnosti Evropy

Mnichov – Británie zůstane podle premiérky Theresy Mayové i po brexitu zcela oddána evropské bezpečnosti. Mayová, podle níž by dohoda mezi Londýnem a Bruselem v této oblasti mohla platit už příští rok, to v sobotu řekla v projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci. Jako úspěšný příklad spolupráce uvedla rozbití gangu otrokářů v Británii s pomocí české policie.

“Zatímco opouštíme EU, abychom šli ve světě vlastní cestou, zůstává Británie stejně oddána evropské bezpečnosti jako byla dosud. Evropská bezpečnost je naše bezpečnost,” zdůraznila Mayová.

Vnitřní a vnější bezpečnost jsou podle šéfky britské vlády stále více propojené, a proto je nutné, aby Británie s Evropskou unií v bezpečnostních otázkách úzce spolupracovala i po svém vystoupení z osmadvacítky. “Potřebujeme partnerství, které respektuje autonomii Evropské unie při rozhodování a zároveň suverenitu Británie,” míní.

Takové řešení, jehož součástí má být policejní, zpravodajská nebo vojenská spolupráce, je podle ní v zájmu všech. Mayová ale připustila, že podobná dohoda Evropské unie s třetí zemí zatím nemá obdobu, a proto k ní bude potřeba skutečná politická vůle na obou stranách. Pokud se najde, mohla by podle ní dohoda o bezpečnostních otázkách začít platit před koncem roku 2019. “Neměli bychom čekat tam, kde nemusíme,” je přesvědčena.

Mayová dala najevo připravenost Británie nadále přispívat na vojenské mise EU a její rozvojové programy, pokud to bude ve společném zájmu. Londýn také po brexitu převezme všechny sankce, které nyní uplatňuje Evropská unie.

Svým projevem dnes britská premiérka mohla uklidnit obavy, které Londýn vzbudil loni, když hovořil o tom, že bez dohody o bezpečnostních otázkách by si Británie “mohla vzít své informace s sebou”.

Šéfka britské vlády dnes zároveň podotkla, že referendum o brexitu bylo legitimním a demokratickým rozhodnutím. Je podle ní vyloučeno, aby se lidové hlasování v této otázce opakovalo.

Rusko se vměšovalo do prezidentských voleb, uznal poprvé Trump pod tíhou argumentů

Rusko se vměšovalo do prezidentských voleb, uznal poprvé Trump pod tíhou argumentů

Washington/Moskva – Americký prezident Donald Trump v pátek poprvé uznal, že Rusko se vměšovalo do americké politiky před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. Reagoval tak na obvinění 13 ruských občanů a tří ruských právních subjektů, které vyplynulo z amerického zvláštního vyšetřování možného ruského vlivu na volby. Dosud Trump tuto možnost popíral.

Popřel ale, že by to mělo dopad na výsledky voleb. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinění označila za absurdní.

Nejen ovlivňování, ale i podvody s osobními údaji

Spojené státy obvinily 13 ruských občanů a tři ruské subjekty z vměšování se do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Podle amerických úřadů obvinění zneužili osobních údajů skutečně existujících Američanů například ke zřízení účtů v internetovém platebním systému PayPal a k obdržení falešných řidičských průkazů. Podle obvinění Rusové také založili a používali stovky e-mailových účtů prostřednictvím amerických poskytovatelů webových služeb a přes ně kontaktovali americká média.

Tým amerických vyšetřovatelů pod vedením Roberta Muellera oznámil, že obvinění podala federální velká porota ve Washingtonu, složená z občanů, která byla speciálně sestavena pro dozor nad vyšetřováním podezření z ruského vměšování do voleb.

Za obviněnými Rusy je trollí farma

Ruská agentura internetových výzkumů AII se sídlem v Petrohradě, která podle obvinění Američanů ovlivňovala politiku v USA před prezidentskými volbami, je podle Washingtonu pověstnou trollí farmou, jež vyrábí falešné či zkreslené zpravodajství a vysílá ho do světa. Informovala o tom agentura AFP.

Prakticky všichni Rusové, obvinění z podílu na podvratné protiamerické činnosti, v AII pracují.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl agentuře Reuters, že se ještě neseznámil s obsahem obvinění, a záležitost zatím nekomentoval.

Podle spisu se ruské zásahy do politického vývoje v zemi, včetně zmíněných voleb, datují už od roku 2014. Někteří z obviněných se vydávali za lidi žijící v USA a komunikovali se členy širšího týmu vedoucího kampaň za pozdějšího vítěze voleb a nynějšího prezidenta Donalda Trumpa.

V textu se ale upozorňuje, že členové týmu neměli povědomí o skutečné totožnosti obviněných. Podle náměstka amerického ministra spravedlnosti Roda Rosensteina nebyl proto také žádný Američan obviněn z vědomé spolupráce s Rusy.

Obviněný je i miliardář blízký Putinovi

Obviněným Rusům, pokud se vyskytují na území USA, hrozí podle náměstka amerického ministra spravedlnosti Roda Rosensteina maximálně vyhoštění. Podle agentury RIA Novosti obviněné osoby většinou zastávají či zastávaly různé pozice v agentuře internetových výzkumů AII, které se americké obvinění rovněž týká. Jeden z obviněných Rusů je miliardář Jevgenij Prigožin, který je blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Do případu je ale zapleten také americký občan: osmadvacetiletý Richard Pinedo nakupoval a prodával čísla bankovních účtů, jejichž prostřednictvím zájemci obcházeli bezpečnostní opatření společností zabývajících se digitálními platbami. Za úplatu tak pomáhal i Rusům. Ovšem podle amerických vyšetřovatelů neměl ponětí, komu skutečně poskytuje své služby.

Pinedo si přiznáním zajistil příslib nižšího trestu. Hrozí mu 15 let vězení a pokuta 250 000 dolarů (přes pět milionů Kč).

Američtí republikáni a demokraté v reakci na zveřejnění obvinění vyzvali k tlaku na poskytovatele internetových služeb a provozovatele sociálních médií, aby přijali opatření proti zneužívání svých sítí.

“Tito Rusové se zapojili do zlověstného a systematického útoku na náš politický systém,” prohlásil například republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. Vůdce demokratů v Senátu Charles Schumer řekl, že nynější obvinění by měla přimět Trumpa k uplatnění nových protiruských sankcí.

Video: Kontakt s Rusy řídili Trumpovi lidé, Rusové čekali, že si s ním snáz rozdělí sféry vlivu, říká Kolář

Prezidente, i váš syn Baron chodí do školy, vzkazuje nešťastná matka po masakru v Parklandu

Prezidente, i váš syn Baron chodí do školy, vzkazuje nešťastná matka po masakru v Parklandu

Washington – Americký prezident Donald Trump jede na Floridu, kde začíná pohřeb prvních obětí středečního masakru na střední škole ve městě Parkland.

Šéf Bílého domu, který je zastáncem volných pravidel pro držení zbraní, čelí emotivním výzvám některých rodičů zastřelených dětí. Stejně jako některé známé osobnosti jej vyzývají, aby se zasadil o zpřísnění regulí pro držení automatických zbraní.

“Prezidente Trumpe, Baron chodí do školy. Ochraňme Barona. A ochraňme také všechny další děti,” vzkázala hlavě státu prostřednictvím televize CNN Lori Alhadefová, která v pátek pohřbí svou čtrnáctiletou dceru Alyssu. Mluvila při tom o Trumpově jedenáctiletém, školou povinném synovi, který se podle ní může ocitnout v podobném ohrožení jako děti, které ve středu v Parklandu zavraždil devatenáctiletý Nikolas Cruz.

Vyloučený student během šesti minut postřílel 17 lidí. Některé z obětí mají v pátek pohřeb stejně jako Alyssa.

Podobně jako její matka se na Trumpovu adresu vyjádřily i některé známé osobnosti. Komik Jimmy Kimmel například zahájil svou sledovanou čtvrteční večerní show výzvou k okamžité změně zákonů určenou prezidentovi.

“Řekněte svým kamarádům v Kongresu, řekněte (předsedovi Sněmovny reprezentantů) Paulu Ryanovi, (šéfovi republikánů v Senátu) Mitchi McConnellovi a (senátorovi) Marcovi Rubiovi, všem mužům od rodin, kteří se tolik starají o své okolí, že potřebujeme zákony, opravdové zákony, které udělají všechno pro to, aby se útočné pušky nedostávaly do rukou lidí, již se chystají střílet naše děti,” prohlásil Kimmel za mohutného aplausu publika.

Trump sice masakr odsoudil a řekl, že by “žádný rodič nikdy neměl být nucen bát se o svého syna a dceru”, o zákonech pro držení zbraní se však nezmínil. Stejně jako většina republikánů jejich zpřísnění dlouhodobě odmítá.

Americká média soudí, že stejně jako v případech předchozích masových střelců se i kvůli vlivné lobby majitelů zbraní nepodaří žádné zpřísnění pravidel v Kongresu prosadit.

Spolehlivá, přesná, nástroj k zabíjení. To je AR-15, nejoblíbenější zbraň masových vrahů v USA

Spolehlivá, přesná, nástroj k zabíjení. To je AR-15, nejoblíbenější zbraň masových vrahů v USA

Parkland – Středeční střelba v Parklandu na Floridě, loňský masakr v Las Vegas a útok v kostele v Sutherland Springs. Čtrnáct zastřelených v San Bernardinu v roce 2014. Vražda dvaceti prvňáků a šesti dospělých ve škole v Sandy Hook v Newtownu před Vánoci 2012.

Desítky mrtvých – a jedna zbraň. Poloautomatická puška AR-15, která se stala nejoblíbenější zbraní masových vrahů v USA.

Čtyři z pěti nejtragičtějších “stříleček” americké moderní historie proběhly v posledních šesti letech. A ve všech čtyřech případech útočníci použili pušku AR-15 nebo její obdobu.

“Nejpopulárnější pušku v Americe”, jak o ní mluví americká Národní asociace držitelů zbraní (National Rifle Association, NRA). Organizace, která zastupuje zájmy výrobců a majitelů zbraní.

Podle údajů NRA je mezi Američany osm milionů těchto pušek, neoficiální odhad je ještě o dva miliony vyšší. Oblibu AR-15, kterou NRA nazývá “moderní sportovní zbraní”, organizace vysvětluje její “spolehlivostí a přesností”. Navíc je “adaptabilní”, majitel si ji může díky přídavným zařízením přizpůsobit svým potřebám.

A jak inzerují sami prodejci, AR-15 je “relativně lehká a má malý zpětný ráz”, což její majitel ocení především při rychlé střelbě.

Podle plukovníka Deana Wilsona, který sloužil jako lékař u amerického námořnictva, “je ale šílené, když ve Spojených státech může přijít civilista do obchodu a koupit si poloautomatickou útočnou pušku, jako je AR-15”.

Doktor Wilson, který má za sebou šest tůr v Afghánistánu a Iráku, tím upozorňuje na velmi podstatnou věc, kterou se ovšem v propagačních materiálech NRA lidé nedozvědí.

Dohnat a předehnat kalašnikov

Puška AR-15 je v podstatě válečná zbraň. Jde o civilní verzi americké vojenské pušky M-16, která byla v 60. letech odpovědí na sovětský samopal AK-47 známý jako kalašnikov. Američané ji zařadili do výbavy během války ve Vietnamu, ale první verze byly nespolehlivé a zasekávaly se.

“Většinu z těchto úvodních chyb se ovšem podařilo odstranit a puška si zajistila místo v amerických zbrojnicích,” napsal pro list New York Times reportér C. J. Chivers, který sloužil u americké námořní pěchoty.

Někdy od 80. let se podle Chiverse výrobní řada pušek M-16 a AR-15 stala ve světě stejně populární jako kalašnikov a jeho různé modifikace.

Tím, čím byl pro teroristy po celém světě a především na Blízkém východě kalašnikov, tím se pro masové vrahy v USA stala puška AR-15.

Od vojenské M-16 se odlišuje jedině tím, že z ní nelze pálit v automatických dávkách, ale na každý výstřel je potřeba stisknout kohoutek. I tak lze ale z AR-15 střílet velmi rychle. Navíc se při šetření loňského útoku v Las Vegas ukázalo, že pomocí přídavného zařízení (neboli “bump stocku”) lze pušce dodat kadenci automatu.

Nástroj k zabíjení

V mnoha dalších charakteristikách se “civilní” AR-15 od vojenské M-16 už nijak neliší. Zásobníky, které standardně mají 30 nábojů, se velmi rychle a jednoduše vyměňují. Navíc se dají pořídit i s trojnásobnou kapacitou.

Střelba je průrazná, kulky z hlavně letí dvojnásobnou rychlostí než například z pistole. A jak ve svém popisu pušky AR-15 doslova uvedly New York Times: “Střely mají takovou sílu, aby prošly lidským tělem a prorazily i stěnu za ním.”

“AR-15 není určena k lovu nebo ke sportovní střelbě, ale k zabíjení,” uvedl demokratický senátor Bill Nelson z Floridy pár hodin po středeční střelbě v Parklandu pro americkou televizi CNN.

Na své webové stránce pak senátor Nelson vyzval: “Udělejme, co je třeba udělat, a dostaňme tyto zbraně z našich ulic.”

Nelson není sám, kdo volá po zpřísnění zákonů, případně i po úplném zákazu zbraní, jako je puška AR-15. Toto téma se v USA v posledních letech vrací po každé střílečce.

Po událostech na základní škole v Sandy Hook o tom v roce 2012 mluvil i tehdejší prezident Barack Obama. Jenže ani tehdy, ani v dalších případech Kongres nakonec nic neudělal.

Pistoli ne, raději pušku

A konkrétně na Floridě si tak devatenáctiletý Nikolas Cruz pořídil AR-15 snadněji, než kdyby si kupoval pistoli. Tu a další ruční zbraně si totiž na Floridě můžete legálně pořídit až od 21 let věku a při koupi platí třídenní čekací doba pro lepší prověření kupce v databázi FBI.

Pušku AR-15 naopak můžete mít už v 18 letech a žádná lhůta neplatí. Když projdete prověřením přímo v prodejně, rovnou si zbraň odnesete.

Podle amerických médií se ale pravděpodobně ani po střelbě v Parklandu nic nezmění. Průzkumy ukazují, že většina Američanů by byla pro přísnější zbraňové zákony. Úplný zákaz prodeje některých druhů zbraní však politici stále vidí jako příliš riskantní.

Podle komentátorů se americký Kongres bojí zkušenosti z roku 1994, kdy prezident Bill Clinton s pomocí demokratických kongresmanů prosadil desetiletý zákaz prodeje “útočných zbraní” – včetně pušky AR-15. Právě tento zákaz byl ale následně jednou z hlavních příčin těžké porážky demokratů ve volbách do Kongresu v listopadu 1994.

Puška AR-15 tak nyní nejspíše zůstane v prodeji.

Mohlo by být ještě hůře

Podle Deana Hazena, majitele obchodu se zbraněmi v městečku Mahomet v Illinois, je důvodem obliby této pušky mezi masovými vrahy i efekt “kopírování”. Noví střelci se snaží napodobit ty předešlé. Když jeden použije AR-15, sáhne po ní i další.

“Existují přitom pušky, které jsou ještě silnější a nebezpečnější, ale nepoužívají se tolik,” uvedl Hazen pro deník USA Today. “A zaplať bůh, že to nevědí, kdyby je znali, vzali by si ještě mnohem účinnější zbraně.”

Video: Viděl jsem těla a všude kolem nich krev. Studenti popsali útok v americké škole

Ve Finsku odsoudili na doživotí Čecha, který ubodal svou přítelkyni

Ve Finsku odsoudili na doživotí Čecha, který ubodal svou přítelkyni

Helsinky – Na doživotí poslal soud ve finském městě Rovaniemi do vězení českého občana, kterého uznal vinným z vraždy své britské přítelkyně v roce 2016. Informoval o tom britský list The Guardian. Čech se už dříve k usmrcení šestadvacetileté ženy přiznal, tvrdil ovšem, že si na okolnosti útoku nepamatuje, protože se prý dočasně duševně zhroutil.

Bezvládné tělo mladé Britky, které Čech podle soudu zasadil čtyřicet bodných ran, našli předloni v prosinci v chatě nedaleko finské obce Kuttanen za polárním kruhem.

Žena původem ze skotského městečka Burntisland na severu Finska pracovala jako sezonní turistická průvodkyně v rámci projektu Santa Safari cestovní kanceláře Transun Travel. Podílela se na organizaci vánočních výletů do Laponska.

Britka měla bodná zranění na rukou, která vznikla zjevně při obraně, několik ran jí útočník zasadil i do zad. Podle listu The Guardian to znamená, že se snažila utéct. Deset ze čtyřiceti bodných ran bylo podle patologů smrtelných. Tragédii předcházela hádka mezi partnery, informovala finská média, podle kterých Čech svou přítelkyni v minulosti fyzicky i psychicky týral.

Šestatřicetiletý muž po útoku uprchl z místa činu na saních tažených psím spřežením. Po rozsáhlém pátrání byl nalezen v místní divočině, ležel podchlazený ve sněhu v mrazu kolem minus 30 stupňů Celsia. Muž měl bodné rány na břiše, podle státního zástupce si je ale zasadil sám.

Před soudem se Čech, který podle dřívějšího vyjádření svého právníka sloužil v české armádě ve válce v Kosovu a v Afghánistánu, k činu přiznal. Tvrdil ale, že si na okolnosti útoku nepamatuje, protože se duševně zhroutil. Podle advokáta Čech trpí duševními problémy v souvislosti se svým nasazením v zahraničních vojenských misích. Podle psychiatrického posudku ale muž nebyl v době útoku nepříčetný.

Soud v Rovaniemi v pátek uvedl, že není pochyb, že čin byl spáchán “obzvlášť krutým, brutálním a násilným způsobem”.

Podle listu The Guardian netrvá většinou doživotní trest v Finsku déle než 14 let. Čech bude muset pozůstalým zaplatit jako odškodné 40.000 eur (přes milion korun).

Bývalý šéf Oxfam odmítl obvinění, že by si platil prostitutky během humanitární mise na Haiti

Bývalý šéf Oxfam odmítl obvinění, že by si platil prostitutky během humanitární mise na Haiti

Londýn – Bývalý šéf mise britské charity Oxfam na Haiti se poprvé vyjádřil k obviněním britských médií, že si humanitární pracovníci na Haiti, v Čadu a v Libérii platili prostitutky.

Roland van Hauwermeiren přiznal určitá pochybení, popřel však, že by někdy platil za sexuální služby. Kvůli narůstající aféře ale ukončil spolupráci s Oxfam další zvláštní vyslanec, bývalý jihoafrický arcibiskup a laureát Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu.

Van Hauwermeiren je ústřední postavou skandálu s prostitutkami, který rozpoutal minulý týden deník The Times. V letech 2002 až 2004 působil v Libérii pro charitativní zdravotnickou organizaci Merlin, následně se stal vedoucím pracovníkem Oxfam v Čadu a po zemětřesení na Haiti v roce 2010 zaujal stejnou pozici i v tomto karibském státě.

Belgickým médiím osmašedesátiletý van Hauwermeiren sdělil, že na Haiti udržoval s místní ženou intimní vztah, podle něj to ale nebyla prostitutka. Výpovědi, že jeho podřízení pořádali za peníze charity orgie se sexuálními pracovnicemi, van Hauwermeiren odmítl.

“To, co všude vidím, se těžko snáší. Bolí to. Obzvláště je velmi zlé, že se už se mnou nechce stýkat moje rodina,” řekl van Hauwermeiren o obviněních z posledních dní. “Ne, že bych popíral všechno, to rozhodně ne. Některé věci jsou popsány přesně. Stejně tak ale čtu mnoho lží a přehánění,” uvedl. Z pozice na Haiti prý rezignoval, protože se nedokázal vypořádat se zvěstmi o sexuálních skandálech a také proto, že tyto zvěsti přiživoval vztahem s místní ženou.

Z Haiti byl van Hauwermeiren stažen v roce 2011 v rámci interního vyšetřování Oxfam. Podle listu The Times se během vyšetřování přiznal k placení za služby prostitutek. Kvůli obviněním z nevhodného chování bylo tehdy propuštěno nebo donuceno k rezignaci dalších šest humanitárních pracovníků.

Oxfam ale podle The Times některé aspekty skandálu doposud utajoval. Van Hauwermeiren se po odstoupení na Haiti stal na dva roky šéfem mise francouzské organizace Action Against Hunger v Bangladéši. Jiný z propuštěných lidí byl navíc o dva měsíce později přijat jako konzultant mise v Etiopii. Oxfam nyní tento krok označil za “závažnou chybu, která by za žádných okolností neměla nastat” a vyjádřil potřebu zavedení lepšího výběrového procesu pracovníků.

Kvůli čerstvým zjištěním odstoupila v pondělí z funkce zástupkyně šéfa mezinárodní charitativní organizace Penny Lawrenceová a spolupráci s ní ukončili zvláštní velvyslanci – herečka Minnie Driverová z Británie a senegalský hudebník Baaba Maal. Dnes se k nim přidal bývalý arcibiskup Kapského Města Desmond Tutu.

“Arcibiskup je hluboce zklamán nařčeními z nemorálnosti a možných kriminálních aktivit, které zahrnují humanitární pracovníky s vazbami na charitativní organizaci,” uvedla kancelář tohoto nositele Nobelovy ceny za mír za rok 1984. Tutua prý také mrzí, že obvinění mohou poskvrnit dobrou práci, kterou pro Oxfam odvádějí tisíce lidí.

Střelce z floridské školy viní ze sedmnáctinásobné úkladné vraždy. Svou zbraň si legálně koupil

Střelce z floridské školy viní ze sedmnáctinásobné úkladné vraždy. Svou zbraň si legálně koupil

Parkland – Prokuratura v americkém státě Florida ve čtvrtek obvinila ze sedmnáctinásobné úkladné vraždy 19letého střelce ze střední školy ve městě Parkland. Pachatele, o kterém jsou vyšetřovatelé přesvědčeni, že jednal sám, soud dnes odmítl propustit na kauci. Masakr patří mezi deset netragičtějších případů střelby na školách ve světě.

Cruz ve středu zastřelil 17 lidí, dalších 15 osob je zraněných.

Byl vyzbrojen poloautomatickou puškou AR-15 a měl u sebe mnoho zásobníků, plynovou masku a dýmovnice, doplnili vyšetřovatelé.

Cruz začal střílet před školou na jihu Floridy odpoledne místního času v době, kdy končilo vyučování. Vešel pak dovnitř, kde zabil 12 lidí. Venku zastřelil tři osoby, mezi nimiž byl člověk, který stál na ulici. Dva lidé zemřeli v nemocnici později na následky těžkých zranění. Mezi mrtvými jsou dospělí i studenti.

Cruz sám prchl do sousedního města Coral Springs a po zatčení byl hospitalizován kvůli dýchacím problémům, ve čtvrtek brzy ráno ho pak odvezli do věznice. Vyslýchá ho federální i floridská policie.

Podle policie byl ze školy před rokem vyloučen. Porval se s novým přítelem dívky, s níž předtím chodil. Úřady také vědí, že Cruz byl v péči psychiatrické kliniky, ale rok tam už nedocházel. Byl adoptivní dítě a pracoval podle stanice NBC v obchodě s levným zbožím Dollar Tree v Parklandu.

Podle jeho spolužáků “miloval zbraně”. Poloautomat AR-15 si Cruz koupil legálně loni a podle CNN prošel kontrolou běžnou při nákupu zbraně v USA. Oslovený odborník stanici sdělil, že si není jist, zda je součástí této kontroly také prověření projevů kupce na internetu.

Americká stanice CNN také upozorňuje na případ z loňského podzimu, kdy pravděpodobně Cruz napsal na serveru Youtube, že chce být “profesionálním školním střelcem”. Šestatřicetiletý uživatel Ben Bennight tvrdí, že poté kontaktoval americkou FBI. Její představitelé ho oslovili a vyslechli. To bylo naposledy, co s nimi o případu mluvil.

Nyní zástupci FBI tvrdí, že sice tip od Bennighta vyšetřovali, ale nedokázali zjistit, kdo se za profilem na Youtube skrýval. Uživatel přitom vystupoval pod přezdívkou “nikolas cruz”. 

FBI už oznámila, že zahájí vnitřní vyšetřování této záležitosti.

Uživatelský účet na jméno Nikolas Cruz podle CNN obsahoval ještě několik hrozivých písemných příspěvků. V jednom se Cruz svěřil, že “chce střílet do lidí svou AR-15”, což je poloautomatická puška, s níž byl po útoku zadržen.

Pod stejným jménem byl veden i uživatelský účet na fotoportálu instagram, kde pachatel střelby umístil snímky nožů a střelných zbraní.

Podle televizní stanice NBC byla škola vydána střelci napospas asi hodinu. Vedení školské správy okresu Broward tvrdí, že neexistovalo nic, co by před podobným útokem varovalo. Jeden z učitelů ale řekl, že se po vyloučení Cruz ve škole objevil a studentům vyhrožoval a že pak škola rozeslala pokyny, aby nebyl do objektu vpuštěn s batohem. K ostraze školy, která má přes 3000 studentů, vedení sdělilo, že v areálu byla každý den rutinně dvě policejní auta. Škola zůstane po zbytek týdne uzavřena.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že už žádný žák nebo učitel by neměli být v amerických školách vystaveni nebezpečí. Zařízení na jihu Floridy prý brzy sám navštíví. 

V mimořádném vystoupení v přímém televizním přenosu označil Trump za prioritu přijetí opatření, jež by lépe chránila školy před útoky střelců. Zároveň slíbil vypořádat se s otázkou ozbrojování duševně narušených lidí. Nezmínil se ale o problematice dostupnosti střelných zbraní v USA, která je po podobných útocích vždy předmětem ostrých polemik.

Trump vyjádřil na twitteru soustrast rodinám a obětem střelby. V dalším prohlášení pak poukázal na to, že pachateli útoku a jeho chování v minulosti nebyl věnován dostatek pozornosti. Napsal, že vrah vykazoval mnoho známek duševního onemocnění. Trump přitom před rokem podepsal opatření zmírňující dozor nad lidmi s mentální poruchou, kteří by si chtěli opatřit zbraň.

Trumpovi mimo jiné kondoloval ruský prezident Vladimir Putin i český prezident Miloš Zeman.

Střelba vyvolala v USA znovu debatu o kontrole zbraní. Zatímco republikáni si nepřejí, aby se předčasně činily závěry a aby se útoku zneužívalo k volání po přísnějších opatřeních, demokraté hovoří o dlouhodobé nečinnosti v dané problematice. Bývalý velitel newyorské policie Bill Bratton řekl, že se jedná o “novou normalitu”, protože v USA se na školách střílí každých 60 hodin.

Středeční masakr je podle skupiny Everytown for Gun Safety minimálně osmnáctým letošním případem střelby v prostorách školy, nebo v jejím okolí v USA. Je to také šestý letošní případ, při němž přišli o život, nebo byli zraněni studenti.

Střelec byl členem extremistické organizace

Vůdce bělošských extremistů na Floridě potvrdil, že Nikolas Cruz je členem jeho skupiny a že se účastnil i jejich ozbrojeného výcviku. Informovala o tom dnes agentura AP.

Vůdce skupiny Jordan Jereb řekl, že jeho organizace by si přála, aby se Florida stala ryze bělošským státem. Veřejně se ale spíše realizuje formou náhodných akcích a vyhýbá se účasti na životě “v moderním světě”.

Jereb řekl, že Nikolase Cruze, obviněného ze středeční střelby, osobně neznal. Podezřelý prý jednal z vlastního popudu a za svůj čin je i sám odpovědný. Jereb dodal, že Cruz měl potíže s jednou dívkou, a vyjádřil názor, že výběr termínu útoku – na svatého Valentýna – nebyl nikterak náhodný.

Střelec z floridské školy docházel na psychiatrii a miloval zbraně. Útok nepřežilo 17 lidí

Střelec z floridské školy docházel na psychiatrii a miloval zbraně. Útok nepřežilo 17 lidí

Miami – Při středeční střelbě na střední škole v Parklandu na jižní Floridě přišlo o život 17 lidí. Oznámil to šerif okresu Broward Scott Israel. Potvrdil, že podezřelým útočníkem je devatenáctiletý někdejší student školy Nikolas Cruz, který byl ze školy vyloučen z kázeňských důvodů.

Cruz je nyní ve vazbě a vyšetřovatelé začínají zjišťovat, co se vlastně stalo, uvedla agentura AP. Střelec měl nejméně jednu poloautomatickou pušku AR-15 a několik zásobníků.

Šerif Israel upřesnil, že 12 obětí zemřelo uvnitř budovy školy, dvě těla byla nalezena venku u školy, další na ulici a dvě oběti podlehly zraněním v nemocnici. Mezi mrtvými byli studenti i dospělí. 

Dvě floridské nemocnice oznámily, že mají v péči 15 postřelených lidí, pět z nich má velmi vážná zranění.

Střelba začala na škole Marjory Stoneman Douglas, která se nachází asi 72 kilometrů od Miami, odpoledne místního času. Podle informací dvou floridských senátorů útočník vešel do školy v plynové masce, nesl pušku, střelivo a kouřové granáty. Spustil požární poplach a přiměl studenty a personál, aby vyšli ze tříd na chodbu. Potom začal střílet.

V živém televizním vysílání byly vidět desítky studentů prchajících z budovy se zdviženýma rukama.

K prchajícím se přidal také Cruz, když se snažil uniknout policii. Asi hodinu po střelbě byl ale zatčen ve vedlejším městě Coral Springs, podle policie nekladl odpor. Po zatčení byl hospitalizován kvůli dýchacím problémům, ve čtvrtek brzo ráno ho pak odvezli do věznice.

Vyslýchá ho federální i floridská policie. Motiv ještě stále není znám.

Výstřely a hysterický křik

Někteří svědci uvedli, že si kvůli zapnutému alarmu mysleli, že začalo cvičení, a nejprve zamířili z učeben do chodby, než je učitelé zahnali zpět. Některým se podařilo se ve třídách zabarikádovat, další se schovávali ve skříních nebo pod stoly. Na škole před nedávnem proběhl nácvik na takovouto situaci.

Americký server CBS News zveřejnil krátké video z mobilního telefonu, na němž je vidět několik studentů ve třídě a jsou slyšet výstřely a hysterický křik. Některé děti slyšely výstřely skrz okna i výkřiky zasažených.

Jeden z rodičů Caesar Figueroa reportérům CBS sdělil, že jeho dcera mu volala, když se skrývala ve skříni. Hned jí řekl, aby nemluvila, protože nechtěl, aby střelec zaslechl její hlas.

“Je to nejhorší noční můra, nevědět o dceři 20 minut, bylo to nejdelších 20 minut mého života,” řekl.

Problémový student, docházel na psychiatrii

Útočník, devatenáctiletý Nikolas Cruz, byl problémový student, který miloval zbraně. Ze školy byl vyloučen z disciplinárních důvodů.

Jak uvedli jeho bývalí spolužáci v rozhovorech s novináři, Cruz neměl mnoho přátel. Jillian Davisová si ho pamatuje jako tichého a plachého mladíka, který mluvil hodně o zbraních a o nožích a jehož nikdo nebral vážně.

Učitel matematiky Jim Gard si vzpomněl, že vloni byl z kampusu školy vykázán, protože vyhrožoval studentům. Při vyučování s ním ale problémy neměl, byl to prý “tichý chlapec”.

Osmnáctiletý Chad Williams se na Cruze pamatuje jako na problémového spolužáka, který dennodenně spouštěl požární alarm. Když ho nedávno potkal, nesl hromadu publikací o zbraních. Podle bývalých spolužáků se o něm vědělo, že má doma zbraně.

Za “znepokojivé” policejní velitel označil Cruzovy projevy na sociálních sítích. Na jednom videu na YouTube údajně tvrdí: “Budu profesionálním školním střelcem.”

Cruz byl taky po určitou dobu v péči psychiatrické kliniky. Více než rok tam ale už nedocházel.

Stejně jako jeho bratr Zachary byl Nikolas adoptivním dítětem. Jeho adoptivní matka Lynda Cruzová zemřela loni v listopadu na zápal plic a adoptivní otec před několika lety na infarkt. Podle rodiny byli bratři po úmrtí Lyndy Cruzové v péči rodinného přítele. Nikolas tam ale nebyl spokojen a přestěhoval se k jiné rodině na severu okresu Broward.

Podle rodinného právníka tito lidé věděli, že má Cruz poloautomat AR-15 a přinutili ho umístit zbraň do zamykatelné skříně. Cruz od ní měl ale klíč.

Poloautomat si Cruz koupil legálně loni a podle CNN prošel kontrolou běžnou při nákupu zbraně v USA. Oslovený odborník stanici sdělil, že si není jist, zda je součástí této kontroly také prověření projevů kupce na internetu.

Jeden z nejhorších útoků

Prezident Donald Trump na Twitteru vyjádřil soustrast rodinám obětí. Jeho mluvčí Sarah Huckabeeová Sandersová následně uvedla, že prezident nabídl místní policii federální pomoc.

Útok je jedním z nejhorších útoků střelnou zbraní ve školním zařízení, v roce 2012 bylo v Connecticutu zabito 20 dětí a šest vyučujících. Podle skupiny Everytown for Gun Safety se jen letos uskutečnilo už 18 případů střelby ve školách včetně té nynější.

Šéf britských labouristů Corbyn se v 80. letech sešel s agentem StB, píše list

Šéf britských labouristů Corbyn se v 80. letech sešel s agentem StB, píše list

Londýn – Nynější předseda britské Labouristické strany Jeremy Corbyn se na konci 80. let nejméně třikrát setkal s příslušníkem československé Státní bezpečnosti (StB). S odkazem na svazky tajné policie, které údajně obdržel z archivu v Praze, o tom informoval britský bulvární list The Sun.

Mluvčí labouristů potvrdil, že se současný lídr parlamentní opozice Corbyn v 80. letech několikrát setkal s československým diplomatem, podle mluvčího ale netušil, že se jedná o agenta StB.

Deník The Sun článek s titulkem “Corbyn a špión komoušů” zveřejnil ve čtvrtek dokonce na titulní stránce svého tištěného vydání.

První schůzka se odehrála v roce 1986. Zástupce československé tajné policie, kterým byl podle The Sun “plukovník Jan Dymic”, ve svazku uvádí, že Corbyn “projevil zájem o další setkání”. Ve zprávě je chování levicového poslance popsáno jako “zdrženlivé a zdvořilé, příležitostně výbušné (když hovoří na obranu lidských práv)”. Dokument zmiňuje například i to, že “vlastní psa a ryby”. Corbynovi je ve svazku přiděleno krycí jméno COB.

Svazek podle bulváru britského politika popisuje jako muže, který má negativní vztah “ke Spojeným státům i současné politice (britské) konzervativní vlády”, kterou v té době vedla Margaret Thatcherová. Jeho postoj k východnímu bloku je podle pravicového listu ve svazcích StB označován za “pozitivní” a hovoří se také o jeho údajné podpoře “sovětské mírové iniciativy”.

Poslance Corbyna československá tajná služba údajně vyhledala, neboť se domnívala, že má dobré informace o “osobách, které jsou v kontaktu s protikomunistickými službami”.

Přišel i zástupce KSČ

Ke druhé schůzce příslušníka StB a Corbyna údajně došlo v roce 1987 v poslancově volebním obvodu a zúčastnil se jí podle The Sun i nejmenovaný člen ústředního výboru Komunistické strany Československa (KSČ).

Na jednom z dalších setkání údajně Corbyn s československým diplomatem hovořil o možném zvýšení bezpečnostních opatření v souvislosti s vyšetřováním východoněmeckého agenta britskou tajnou službou MI5. Po schůzce z října 1987 záznamy v Corbynově svazku končí.

V úryvku ze zápisu o říjnové schůzce, který The Sun zveřejnil, se mimo jiné slovensky píše, že poznatky ze setkání “s cílem upevnění vzájemného poznání a prohloubení důvěry… nebylo možné zužitkovat do info, (neboť) byly pouze všeobecného charakteru”.

Byl informátor?

Mluvčí Labouristické strany na dotaz britského listu potvrdil, že se Corbyn v 80. letech setkal s československým diplomatem, aniž však tušil, že hovoří s agentem StB.

“Tvrzení, že byl (Corbyn) agentem či informátorem jakékoli tajné služby, je zcela nepravdivé a jde o směšnou pomluvu,” uvedl. Podle něj se nynější předseda labouristů stejně jako ostatní tehdejší poslanci běžně setkával se zahraničními diplomaty.

Mluvčí nejsilnější opoziční strany rovněž odmítl, že by Corbyn údajnému diplomatovi z Československa nebo jakémukoliv jinému pracovníkovi cizí ambasády “poskytl jakékoliv důvěrné informace”. “Během studené války pracovníci tajných služeb, jak známo, tvrdili nadřízeným, že rekrutovali lidi, se kterými se stěží setkali,” upozornil mluvčí labouristů.

Deník The Guardian upozornil, že titulní stránka čtvrtečního vydání The Sun je dalším ze série obvinění, která tento bulvár učinil na adresu Jeremyho Corbyna od doby, kdy se stal předsedou labouristů. Jejich frekvence se zvýšila během loňské kampaně před parlamentními volbami, poznamenal The Guardian.

Střelec zaútočil na floridskou střední školu. Policie o obětech mlčí, je jich “několik”

Střelec zaútočil na floridskou střední školu. Policie o obětech mlčí, je jich "několik"

Miami – Nejméně jednu potvrzenou oběť má podle oficiálních informací střelba na střední škole v Parklandu na Floridě v USA.

Skutečný počet mrtvých je ale zřejmě vyšší. Senátor Floridy Bill Nelson v rozhovoru pro televizi NBC uvedl, že střelba si vyžádala několik životů. Policie podezřelého, který dříve školu sám navštěvoval, zadržela, ale bližší podrobnosti zatím neuvedla.

I počty zraněných se stále různí, místní média hovoří o zhruba dvou desítkách zraněných, agentura AFP s odvoláním na hasiče v televizi CBS Miami píše o 20 až 50 zraněných. Agentura Reuters píše o čtrnácti zraněných, které sanitky odvezly do okolních nemocnic.

Šerif Scott Israel na tiskové konferenci potvrdil, že podezřelému, kterého policie dopadla a vzala do vazby, je asi osmnáct let. “Svého času byl studentem této školy. Nevím, proč odešel a nevím kdy,” uvedl. Spekulace, že útočníků bylo víc, nepotvrdil. 

Situaci na svém twitterovém účtu ihned komentoval prezident Donald Trump.

Podle svého vyjádření už mluvil s floridským guvernérem Rickem Scottem a spolupracují s policejními silami.

Na sociální sítě prostřednictvím mobilních telefonů de facto online sdílely své zážitky i děti zabarikádované ve třídách. 

“Moje škola je pod palbou a já jsem zamčený uvnitř. Jsem za…. vyděšený,” píše jeden z žáků. Další tweet uživatele The Captain Aidan byl o poznání optimističtější. “Jsme volní. Bůh žehnej Americe.”

Pornoherečka se chystá zveřejnit detaily o údajném vztahu s Donaldem Trumpem

Pornoherečka se chystá zveřejnit detaily o údajném vztahu s Donaldem Trumpem

Washington – Pornoherečka Stephanie Cliffordová, která podle listu The Wall Street Journal (WSJ) dostala zaplaceno za mlčení o milostném poměru s Donaldem Trumpem, je přesvědčena, že o stycích se současným americkým prezidentem už může otevřeně mluvit. Agentuře AP to řekla její manažerka Gina Rodriguezová.

Prolomení mlčení prý umožňuje přiznání Trumpova právníka Michaela Cohena, že herečce před předloňskými prezidentskými volbami zaplatil 130.000 dolarů (2,65 milionu Kč), a také reportáž webu Daily Beast, podle níž Cohen plánuje mimo jiné epizodu s Cliffordovou vylíčit v chystané knize.

“Teď už nic neplatí a Stormy řekne svůj příběh,” řekla Rodriguezová, přičemž použila umělecké jméno své klientky, která je v pornobranži známá jako Stormy Daniels. Ta měla podle WSJ poměr s Trumpem v roce 2006 poté, co se setkali na golfovém turnaji v Lake Tahoe. V říjnu roku 2016, jen několik dní před prezidentskými volbami, pak za utajení styku údajně dostala zaplaceno.

Dohodu o mlčenlivosti uzavřenou mezi Trumpovými právníky a herečkou prý ruší dvě zprávy z úterka. Deník The New York Times (NYT) zveřejnil vyjádření dlouholetého Trumpova právníka Cohena, který přiznal, že zmíněných 130.000 dolarů herečce zaplatil. Peníze prý byly z jeho kapsy, nešlo podle něj o nic víc než “soukromou transakci”.

“Ani společnost The Trump Organization, ani Trumpova kampaň se transakce s paní Cliffordovou neúčastnily a žádná z těchto stran mě za platbu neodškodnila, ať už přímo či nepřímo. Platba paní Cliffordové byla legální a nejednalo se o platbu za kampaň nebo jakýkoli výdaj na kampaň,” citoval Cohena NYT. Následné otázky listu právník nezodpověděl.

S jeho interpretací ale nesouhlasí sdružení Common Cause, které mapuje řádné financování volebních kampaní. Trump podle ní mohl porušit příslušnou legislativu, když částku vyplacenou Cliffordové nenahlásil v účtech za kampaň. Datum a okolnosti platby “naznačují, že peníze byly paní Daniels zaslány ve snaze ovlivnit volby”, uvedl představitel Common Cause Paul Ryan.

Právník Cohen navíc možná brzy epizodu kolem Stormy Daniels vylíčí sám, a to v chystané knize o životě po Trumpově boku, která se podle Daily Beast nejspíše bude jmenovat “Trumpova revoluce: Z věže do Bílého domu” (Trump Revolution: From The Tower to The White House). Publicistický web ale dodává, že kniha bude nejspíš Trumpa prezentovat “ve velmi pozitivním světle”.

Rodriguezová uvedla, že její klientka brzy oznámí, kdy a za jakých okolností o Trumpovi veřejně promluví.

Střelec zaútočil na floridskou střední školu. Má na svědomí nejméně jednu oběť a až dvacet raněných

Střelec zaútočil na floridskou střední školu. Má na svědomí nejméně jednu oběť a až dvacet raněných

Miami – Nejméně jednoho mrtvého si podle nejnovějších informací vyžádala střelba na střední škole v Parklandu na Floridě v USA. Podle listu Miami Herald to uvedl šéf hasičů. Senátor Floridy Bill Nelson ale v následném rozhovoru pro televizi NBC uvedl, že střelba si vyžádala několik životů. Policie podezřelého zadržela, ale bližší podrobnosti zatím neuvedla.

Počty zraněných se stále různí, místní média hovoří o zhruba dvou desítkách zraněných, agentura AFP s odvoláním na hasiče v televizi CBS Miami píše o 20 až 50 zraněných.

Policie již dříve oznámila, že útočník je běloch v tmavočervené košili či tričku. V záběrech zveřejněných CBS policie zatýkala muže v červeném tričku.

Objevují se spekulace, že útočník si zakryl obličej plynovou maskou. Není také vyloučeno, že pachatelé jsou dva.

Situaci na svém twitterovém účtu ihned komentoval i prezident Donald Trump.

Podle svého vyjádření už mluvil s floridským guvernérem Rickem Scottem a spolupracují s policejními silami.

Na sociální sítě prostřednictvím mobilních telefonů de facto online sdílejí své zážitky i děti zabarikádované ve třídách. 

“Moje škola je pod palbou a já jsem zamčený uvnitř. Jsem za…. vyděšený,” píše jeden z žáků. Další tweet uživatele The Captain Aidan byl o poznání optimističtější. “Jsme volní. Bůh žehnej Americe.”