Láva na Havaji zablokovala dálnici, erupce sopky Kilauea už zranila jednoho muže

Láva na Havaji zablokovala dálnici, erupce sopky Kilauea už zranila jednoho muže

Honolulu – Láva z havajského vulkánu Kilauea během neděle podle očekávání zablokovala dálnici, která je hlavní únikovou trasou pro obyvatele pobřežních oblastí největšího havajského ostrova. Živel, který Havajce sužuje už třetí týden, podle záchranářů začal bezprostředně ohrožovat životy obyvatel.

Týmy záchranářů pokračuje ve snaze zprovoznit náhradní komunikaci, kterou zavalil vývěr magmatu v roce 2014. Mohutné buldozery odstraňují vrstvy ztvrdlé horniny v délce téměř dvou kilometrů.

Obyvatele ostrova a turisty, pro které je erupce Kilauey atrakcí, policie varovala před rychlým postupem valící se roztavené horniny, z níž mohou “vystřelovat” až několikametrové žhavé kusy. Jeden z nich v sobotu těžce zranil muže, který z balkonu svého bytu živel pozoroval. Na několika místech láva vytvořila “fontány” vysoké až šest metrů.

V sobotu bylo z okolí sopky nuceně vystěhováno kolem 2000 lidí, tisíce jich navíc opustily svá obydlí dobrovolně. Havajská národní garda se podle Reuters připravuje na další evakuace. Podle agentury AP postupující láva už pohltila více než 40 budov.

Úřady preventivně varovaly piloty před nebezpečným sopečným popelem vyvrženým z vulkánu. Nicméně zároveň informovaly zejména turisty, že letecká doprava přerušena není.

Havajská civilní obrana upozornila na to, že horký popel poletující vzduchem může lidi přímo ohrožovat. Může totiž způsobit poškození plic, očí nebo i kůže.

Proudy magmatu podle vulkanologů putují i pod zemí a mohou proniknout na povrch i v místech vzdálených od kráteru sopky. Ten se v posledních hodinách znovu dvakrát probudil a vychrlil sloup dýmu a popela do výše tří kilometrů.

Video: Havajská sopka Kilauea nabírá na síle, odejít do bezpečí musejí další stovky lidí

FBI měla v Trumpově předvolebním štábu informátora. Americká média pátrají, kdo to byl

FBI měla v Trumpově předvolebním štábu informátora. Americká média pátrají, kdo to byl

Washington – Americká média pátrají po totožnosti záhadného muže, jehož údajně před prezidentskými volbami v roce 2016 FBI nasadila jako informátora do volebního štábu pozdějšího vítěze Donalda Trumpa. Sám prezident uvedl, že v pondělí požádá ministerstvo spravedlnosti, aby tuto záležitost prověřilo.

Někteří kongresmani varovali, že odhalení informátorovy totožnosti může být trestným činem.

Zprávy o “špionovi” vyslaném FBI nebo ministerstvem spravedlnosti se nejprve objevily v méně známých konzervativních médiích, ale v pátek o skandálu informovaly listy The New York Times a The Washington Post. Oba uvedly, že FBI v roce 2016 vyslala do Trumpova volebního štábu svého člověka, aby zjistil podrobnosti o údajných stycích volebního týmu s Ruskem.

Totožnost informátora listy neznají, označily ho pouze za vysokoškolského učitele působícího v Británii.

Internetový investigativní magazín The Intercept nicméně v sobotu napsal, že informátorem je bývalý agent rozvědky CIA Stefan Halper, muž známý ze skandálů v éře prezidenta Ronalda Reagana a George Bushe mladšího. Na stránky tisku se Halper dostal poprvé v roce 1980, kdy byl údajně zapojen do špionážní operace namířené proti Reaganově prezidentskému protikandidátovi Jamesi Carterovi. Dnes působí čtyřiasedmdesátiletý Halper v Británii na Cambridgeské univerzitě.

Magazín Halperovo jméno zveřejnil přesto, že před takovým krokem varoval člen senátního výboru pro zpravodajské služby Mark Warner. “Každý, komu jsou svěřena největší tajemství našeho státu, by měl s touto informací zacházet s náležitou vážností,” řekl Warner serveru Politico. Identifikace “špiona” FBI by podle něj mohla ohrozit vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby v roce 2016.

Halper podle The Intercept v roce 2016 udržoval kontakty s poradci Trumpova volebního týmu Carterem Pagem a Georgem Papadopoulosem. Měl prověřit zprávy, že Papadopoulos má informace o kompromitujících materiálech na Trumpovu protikandidátku Hillary Clintonovou, které má k dispozici Moskva.

Případ informátora mezitím už několikrát na Twitteru komentoval Trump. V sobotním tweetu uvedl, že jde o skutečně velkou kauzu. “Jedině zveřejnění dokumentů, o které žádají výbory Senátu a Sněmovny reprezentantů, může přinést definitivní odpověď. Vyčistit žumpu!” napsal prezident.

Republikáni z obou kongresových výborů vyzvali minulý týden vedení FBI, aby je o svých zdrojích v kauze ruského vměšování informovalo. Úřad ale zatím jejich žádosti odmítá.

Trump se nyní v kauze údajného informátora rozhodl obrátit na ministerstvo spravedlnosti. Na svém twitterovém účtu v neděli uvedl, že v pondělí ministerstvo oficiálně požádá, aby přezkoumalo, zda tento úřad či FBI infiltrovaly jeho předvolební kampaň a zda o takovýto postup žádal někdo z administrativy předchozího prezidenta Baracka Obamy.

Klíčová bitva o Afghánistán. Američané čekají na útok džihádistů, IS neodradila ani matka všech bomb

Klíčová bitva o Afghánistán. Američané čekají na útok džihádistů, IS neodradila ani matka všech bomb

Kábul – V afghánské baště džihádistů z Islámského státu se schyluje k rozhodující bitvě. V přilehlých horách u údolí Mohmand ve východní provincii Nangarhár se šikují islamisté, které na konci loňského roku vyhnaly afghánské jednotky společně s americkými specialisty.

Během posledního roku a půl spojenci údolí od bojovníků Islámského státu “vyčistili”. Nyní se Američané s afghánskými kolegy připravují na další úder.

Chtějí ho podniknout dříve, než na ně zaútočí zbylí islamisté rozprášení v pohoří Spín Ghar na pákistánských hranicích. Ti by s polevujícím sněhem chtěli údolí převzít zpátky, a symbolicky tak znovu ukotvit pozici IS v zemi.

“Údolí Mohmand je určitě klíčovým územím ve východním Afghánistánu. My to víme a ví to i Islámský stát,” řekl listu Wall Street Journal (WSJ) jeden ze členů amerických speciálních jednotek, které v údolí Mohmand hlídkují. Napříč celým údolím jsou rozprostřena americká a afghánská stanoviště.

“Civilisté opouštějí údolí. Takže začnou vycházet z hor co nevidět,” cituje WSJ dalšího z amerických velitelů.

Už v dubnu 2017 se USA pokusily vyhnat bojovníky IS z okolního jeskynního komplexu Achin takzvanou matkou všech bomb, pumou GBU-43. Přes devět metrů dlouhá bomba je se zhruba jedenácti tunami výbušniny nejničivější nejadernou zbraní v arzenálu Spojených států a až do loňského útoku nebyla nikdy v boji použita. Afghánské ministerstvo obrany uvedlo, že tehdy zemřelo 36 islamistů, což IS vzápětí odmítl.

Video: Americký útok na pozice islamistů v Afghánistánu

Jen vloni od června do listopadu podle Pentagonu provedli Američané v zemi proti islamistům přes 400 pozemních operací a více než 200 vzdušných úderů. Odhady Washingtonu tvrdí, že počet členů IS v Afghánistánu díky tomu klesl na polovinu, tedy na zhruba 1500 až 2000 bojovníků.

Věrni Bagdádímu

Džihádisté v afghánském údolí patří do skupiny Wilajat Chorásán, neboli Islámský stát v Chorásánu (ISKP). Ta přísahala věrnost vůdci IS Abú Bakrovi al-Bagdádímu. Pro svůj vysněný chalífát by si ráda nárokovala území zahrnující části Afghánistánu, Pákistánu, Íránu, ale také Kašmíru nebo Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v nejzápadnější části Číny.

Na svědomí má i řadu rozsáhlých útoků z nedávné doby, které komplikují cestu Afghánců k míru. V nich se v rámci jarní ofenzívy uchyluje ke konfliktu se soupeřícím a dosud silnějším Tálibánem.

V polovině května například zemřelo 15 lidí při sérii explozí a přestřelce v Dželálábádu. 6. května teroristé zabili nejméně 17 osob při výbuchu v mešitě v provincii Chósta. Na konci dubna při útoku na volební středisko v Kábulu přišlo o život 60 Afghánců.

V době svého panování v Mohmandu a přilehlých oblastech džihádisté na každodenní život obyvatel uvalili svůj přísný výklad islámu a výjimkou nebyly ani veřejné popravy.

Nyní zbylí džihádisté hromadí zásoby v přilehlých horských jeskyních a domlouvají se rádiem na chystaných útocích. Pohybují se v přestrojení za civilisty, s oblibou během hustého deště. “Na obloze je mnoho ptáků, ať vás nespatří,” zní šifry z islamistických frekvencí. Občas zkusmo zaútočí, aby zjistily rychlost a sílu americko-afghánské odvety. Ukrývají také nášlapné miny na místních stezkách.

“(Lidé) odcházejí, protože jsou vystrašení,” vysvětluje současný exodus civilistů jeden z místních vládních představitelů Ismale Šinwari.

Džihádisté komplikují rozhovory s Tálibánem

Napojení Islámského státu v Chorásánu na jádro IS, který v minulých letech dokázal kontrolovat rozsáhlá území v Iráku a Sýrii, je nicméně sporné. Zejména pak v prvních letech existence.

Skupina se zformovala kolem roku 2014 z přeběhlíků jiných islamistických skupin, jako je Brigáda Tavhíd, ale také rekrutovala nové členy na “hlavní bojiště” do Sýrie a Iráku. Odtud tak pochází i řada jejich nynějších zkušených  “důstojníků”. Úspěchy IS a zprávy o úmrtích ve vedení Tálibánu ale přitáhli i řadu Tálibánců a už o rok později měla ISKP pod kontrolou i část východního Afgánistánu.

Číselné odhady se ale liší. Washington loni v březnu mluvil o 700 členech, Kábul věří, že multinárodní skupina může mít v zemi až 5000 bojovníků. Mezi bojovníky jsou k nalezení i Čečenci, Súdánci, Uzbekové a jiné národnosti.

Úsilí ISKP kábulské vládě komplikuje snahy o rozhovory s Tálibánem, který je sice stále nejsilnější radikální skupinou v zemi, ale schopnost, se kterou ISKP přitahuje nové rekruty jeho pozici oslabuje a on se potřebuje více zviditelnit. Úmysly afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního o vyjednávání přitom podporuje i administrativa Donalda Trumpa.

Podle serveru The Diplomat se ISKP podařilo jen za rok 2016 získat skoro 271 milionů dolarů – od dárců, přidružených skupin a na poplatcích, které vybírá na obyvatelích.

Zatímco ISKP jde o ideologické a přísné náboženské cíle, Tálibán je viděn spíše jako agresivní politická snaha o sesazení z jejich pohledu zkorumpované kábulské vlády. Obě radikální skupiny tak spolu soupeří. Ani jedna z nich ale není jednotná.

ISKP se v nedávné době rozdělil na dvě hlavní frakce poté, co byl za nového afghánského vůdce zvolen Pákistánec Aslam Farúkí.

Falešný optimismus

Trumpova administrativa ohledně strategie v Afghánistánu víceméně následuje příkladu Bushe i Obamy a snaží se bránit, aby v zemi mohli bezpečně ukotvit teroristé, kteří by ji zpětně ohrožovali.

Ještě v březnu ukázal americký ministr obrany James Mattis krátce před návštěvou v zemi svůj optimistický pohled, když prohlásil, že se těší “na vítězství v Afghánistánu.”

Pravidelná čtvrtletní zpráva zvláštního inspektora Johna Sopka z konce dubna ale jeho nadšení nesdílí. Sebevražedné útoky v Afghánistánu za rok 2017 stouply o polovinu, členů afghánských bezpečnostních sil ubývá a korupce vzkvétá. Navíc pouze 65 procent afghánské populace žije pod kontrolou afghánské vlády.

Podívejte se na video: V Afghánistánu vzniká nová generace programátorek

Mexické aerolinky, jejichž letoun se zřítil v Havaně, porušovaly bezpečnost. Kuba před nimi varovala

Mexické aerolinky, jejichž letoun se zřítil v Havaně, porušovaly bezpečnost. Kuba před nimi varovala

Havana – Mexická letecká společnost Aerolíneas Damojh, jejíž letoun se zřítil v pátek u kubánské metropole Havany, čelila v posledních letech vážným stížnostem ohledně bezpečnostních pravidel.

Úřady jihoamerické Guyany loni zakázaly letadlu vstupovat do vzdušného prostoru země poté, co posádka umožnila nebezpečné přetížení zavazadlového prostoru během letů mířících na Kubu. V sobotu o tom informovala agentura AP. Agentuře to řekl jeden z pracovníků guyanského úřadu pro civilní letectví.

Kubánské aerolinky si stroj Boeing 737-200 od mexické společnosti pronajaly i s posádkou. Letoun směřující z metropole do východokubánského Holguínu havaroval v pátek krátce po startu z havanského letiště. Při nehodě zahynulo 99 Kubánců a 11 cizinců včetně šesti členů mexické posádky.

Příčiny nehody zatím nejsou známy, očití svědkové nicméně tvrdí, že letadlo před pádem na zem hořelo.

Problémy společnosti, která Kubáncům letoun pronajala, potvrdil podle AP i jeden z dlouholetých pilotů kubánských aerolinek Ovidio Martínez. Jeden z jejích strojů podle něho před několika lety nakrátko zmizel z radaru, což kubánští dispečeři považovali za zásadní technický problém a úřady vydaly doporučení, aby si již Kuba od Aerolíneas Damojh nepronajímala stroje a posádky. Kubánská společnost, která nemá dostatek vlastních strojů, však pokyn nerespektovala.

Kubánské úřady zatím žádné teze o možných příčinách nehody nezveřejnily ani nezjistily možná bezpečnostní pochybení. Podle mexické strany prošla společnost naposledy loni v listopadu testem bezpečné provozuschopnosti svých strojů.

V Havaně se po startu zřítilo letadlo, zemřelo 110 lidí. Vyšetřovatelé našli černou skřínku

V Havaně se po startu zřítilo letadlo, zemřelo 110 lidí. Vyšetřovatelé našli černou skřínku

Havana – Při havárii letadla na Kubě v pátek večer zahynulo 110 lidí. Nehodu přežily pouze tři osoby, které utrpěly vážná zranění, uvedla kubánská státní média s odvoláním na ministra dopravy Adela Yzquierda. Úřady přitom doposud hovořily o 107 mrtvých.

Ministr sdělil, že mezi mrtvými je 99 Kubánců a 11 cizinců. Havárii přežily pouze tři kubánské ženy, které se však nacházejí v kritickém stavu. Zahraniční oběti havárie zahrnují šest členů posádky z Mexika a tři turisty: jednoho Mexičana a dva turisty z Argentiny a dva cestující ze Západní Sahary, píše server BBC.

Český konzul v Havaně potvrdil, že na palubě zříceného letadla nebyli žádní Češi, informovala o tom Česká televize.

Vyšetřovatelé z trosek letadla vyprostili jednu z černých skřínek. Podle nich je v “dobrém stavu.” Ministr vyjádřil naději, že brzy bude objevena také druhá černá skříňka. Příčiny nehody zatím nejsou známy, očití svědkové nicméně tvrdí, že letadlo před pádem na zem hořelo, píše BBC.

Mexická společnost Global Air, známá také pod názvem Aerolíneas Damojh, která havarovaný Boeing 737 vlastní, stroj pronajímala aeroliniím Cubana de Aviación. Podle ní posádku tvořili dva piloti, mechanik a tři letušky.

Podle kubánských médií se záchranářům podařilo z letounu vyprostit tři těžce zraněné ženy a jednoho muže. Všichni byli v kritickém stavu převezeni do nemocnice. Muž později zemřel.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který krátce po havárii navštívil místo neštěstí, řekl, že úřady provádějí identifikaci obětí a že vyšetřují příčiny nehody.

Letadlo mířilo do města Holguín na východě ostrova. Zřítilo se krátce po startu na maniokové plantáži nedaleko letištní plochy. Stroj podle záběrů kolujících na internetu vletěl do lesního porostu a utrpěl vážné škody.

Poslední velká nehoda civilního letadla se na Kubě odehrála v listopadu 2010. Při havárii stroje kubánské společnosti Aerocaribbean tehdy za špatného počasí zahynulo všech 68 cestujících, včetně 28 cizinců.

Na Kubě v sobotu kvůli páteční havárii začal dvoudenní státní smutek.

Zbídačená země zvolí prezidenta. Ve Venezuele hladoví i vojáci, na které Maduro spoléhá

Zbídačená země zvolí prezidenta. Ve Venezuele hladoví i vojáci, na které Maduro spoléhá

Caracas – “Nevím, co dělají ostatní, aby přežili. Jestli se z toho nedostanu, umřu hlady,” řekl americkému listu Washington Post jednadvacetiletý Rubén z Caracasu s tím, že jeho měsíční výplata má hodnotu pouhých dvou dolarů (zhruba 40 korun).

Podobně zoufalou situaci řeší miliony obyvatel krachující Venezuely. Ruben by přitom podle očekávání měl být v jiné pozici. Je seržantem národní gardy a armáda byla dlouhou dobu něčím, co si venezuelský prezident Nicolás Maduro od nástupu k moci hýčkal.

Ozbrojené složky totiž potřebuje. Poslední roky mu pomáhají potlačovat pouliční demonstrace a jejich podpora je pro nástupce Huga Cháveze, který sám býval armádním velitelem, naprosto klíčová. Kdysi privilegovaní venezuelští vojáci jsou však dnes z celé Latinské Ameriky ti nejhůře placení. Jejich průměrný měsíční plat se pohybuje mezi dvěma a 12 dolary, zatímco například kolumbijští vojáci berou nejméně 75 dolarů a měsíční plat mexických vojáků začíná dokonce na 300 dolarech.

Maduro bude vojáky potřebovat i teď. V neděli se pokusí prodloužit svůj mandát o dalších šest let. Venezuelu čekají prezidentské volby, které s největší pravděpodobností vyhraje současný prezident.

Podle tamní opozice a řady zahraničních pozorovatelů ale hlasování nebude probíhat férově a svobodně. Očekává se navíc další vlna protestů.

Běžní Venezuelci nemají dost jídla. Trápí je prázdné regály v obchodech či bezcenné bankovky, zápasí s běžně léčitelnými nemocemi kvůli nedostatku léků a v tisících odcházejí za hranice. Mezitím se Maduro snaží vzbudit dojem lidového vůdce s masovou podporou.

Osvobodit Venezuelu od diktátora

Vláda v Caracasu označila výzvy k bojkotu voleb za protizákonné a hrozí vězením všem, kdo se pokusí nabádat lidi, aby nehlasovali. Vysoká volební účast je totiž právě to, co Maduro potřebuje, aby mohl i nadále svou politiku opírat o podporu obyvatel.

“Tahle situace je nesnesitelná. Podívejte, jak jsme hladoví. Věřím, že tenhle zpropadený prezident odejde,” prohlásila podle agentury Reuters 48letá žena na shromáždění na podporu jednoho z protikandidátů, kteří se s Madurem v neděli utkají.

Do nerovného souboje se rozhodli jít dva: bývalý člen vládní strany a příznivce Huga Cháveze Henri Falcón a evangelický pastor Javier Bertucci.

“Osvobodím venezuelský lid od diktatury,” hlásal Falcón na čtvrtečním shromáždění se svými příznivci. Podle ostatních opozičníků ale pouze dodává budoucímu Madurovu vítězství legitimitu.

Falcon je bývalým členem vládní Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV), ze které v roce 2012 vystoupil a založil vlastní opoziční stranu. Podle různých průzkumů má on jako jediný šanci přiblížit se v prezidentském klání těsně k Madurovi.

Opozice volby bojkotuje

Hlavní opoziční koalice, Stůl demokratické jednoty (MUD), se však rozhodla volby bojkotovat. Její lídři mají ostatně od úřadů zakázáno ucházet se o politické funkce, jiní jsou ve vězení a další raději uprchli do zahraničí. Od roku 2015, kdy MUD zvítězila v parlamentních volbách, začal Maduro postupně likvidovat své odpůrce a blokovat pravomoci parlamentu.

Mluví se o zastrašování bezpečnostními složkami, opozičníci hlasování označují za frašku.

A doufají, že změnu do Venezuely pomůže přinést spíš mezinárodní tlak na vládu v Caracasu. Ten je ale zatím bez výsledku.

Celkem 14 států tento týden tlačilo na Madura, aby volby odložil. Kromě latinskoamerických zemí vyzvaly ke zrušení hlasování i Spojené státy, Kanada a Španělsko. 

Některé sousední země, jako například Kolumbie, se už předem nechaly slyšet, že výsledky voleb neuznají. Washington pohrozil Caracasu dokonce uvalením dalších ekonomických sankcí.

Maduro je izolovaný

Jenže vláda v Caracasu ani nestojí o to, aby ji Západ uznával. Myslí si to venezuelský ekonom Angel Alvarado, podle kterého se Madurův režim snaží utužit vztahy spíše s Ruskem, Čínou, Tureckem nebo Katarem.

Čína i Rusko už venezuelské vládě výměnou za ropná pole poskytly půjčky v řádech miliard dolarů. Turecké aerolinky jsou zase jedny z mála, které do Caracasu stále létají. 

A turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v kampani osobně podpořil Madura. “Věřím ve vaše vítězství,” popřál mu ve čtvrtek ve vysílání státní televize. 

Protože Madurovi nezbývá ani na americkém kontinentu moc spojenců, bere za vděk každou ukázkou podpory ze zahraničí. Na závěr Madurovy kampaně se například jako překvapení objevil před davem podporovatelů legendární argentinský fotbalista Diego Maradona, který se už v minulosti označil za “Madurova vojáka”. S venezuelskou vlajkou zatančil nadšenému davu. Maradona se přátelil s Hugo Chávezem i bývalým kubánským vůdcem Fidelem Castrem, jehož podobiznu má vytetovanou na noze.

Čína bude nakupovat více zboží a služeb z USA, dohodly se obě země

Čína bude nakupovat více zboží a služeb z USA, dohodly se obě země

Washington/Peking – Spojené státy a Čína se dohodly na opatřeních zaměřených na výrazné snížení amerického obchodního deficitu. Vyplývá to ze společného prohlášení obou zemí. Čína by podle dohody měla nakupovat více amerického zboží, zejména zemědělských a energetických produktů, napsala agentura Reuters.

“Bylo dosaženo shody ohledně přijetí účinných opatření k výraznému snížení deficitu Spojených států v obchodování s Čínou,” uvedly Washington a Peking ve společném prohlášení. “Čína výrazně zvýší nákupy zboží a služeb ze Spojených států. To pomůže podpořit hospodářský růst a zaměstnanost ve Spojených státech,” dodaly.

Americký prezident Donald Trump učinil ze snížení deficitu v obchodování s Čínou jeden z klíčových bodů své předvolení kampaně, připomněla agentura Reuters. V loňském roce se americký deficit zvýšil o osm procent na rekordních 375 miliard dolarů (přes osm bilionů Kč).

Po střelbě na západě Německa zemřeli dva lidé. Šlo o trestný čin v rámci rodiny, sdělila policie

Po střelbě na západě Německa zemřeli dva lidé. Šlo o trestný čin v rámci rodiny, sdělila policie

Dva mrtvé a několik těžce zraněných si podle rozhlasové a televizní stanice SR vyžádala střelba v Saarbrückenu na západě Německa. Policejní mluvčí uvedla, že šlo o trestný čin v rámci rodiny. Dvojice obětí patřila k příbuzným střelce. Tragédie se podle SR odehrála ve čtvrti Fechingen, když pachatel začal během oslavy zhruba ve 14:30 SELČ střílet v jednom ze zdejších domů a v jeho okolí. Zabil přitom dva muže z řad svých příbuzných a další lidi zranil. Policistům se střelce podařilo na místě zadržet. Jeho motiv zatím není jasný.

Melania nemůže skoro z Bílého domu, já bývám venku, říká Macronová. Manželovi je nejbližší rádkyní

Melania nemůže skoro z Bílého domu, já bývám venku, říká Macronová. Manželovi je nejbližší rádkyní

Paříž (od naší zpravodajky) – Vůbec se necítím jako první dáma, svěřila se nedávno Brigitte Macronová ve francouzském tisku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron společně se svojí manželkou slaví rok od příchodu do Elysejského paláce. Brigitte se podle svých slov snaží žít jako dřív. Pravidelně vyzvedává svá vnoučata ze školy nebo chodí na procházky s křížencem Nemem.

Přesto se vedle toho snaží naplnit i roli první dámy. Doprovází svého manžela na zahraniční návštěvy a především působí jako jeho rádkyně.

A tak to bylo i nedávno při návštěvě Spojených států, kde Macronová strávila nějaký čas i s americkou první dámou Melanií Trumpovou. Jak se pětašedesátiletá žena nechala slyšet, s o 17 let mladší manželkou amerického prezidenta si užily “spoustu zábavy”.

“Máme stejný smysl pro humor. Hodně jsme se spolu nasmály,” uvedla Macronová pro francouzský deník Le Monde.

Zároveň však připustila, že Trumpová žije v mnohem stísněnějších podmínkách než ona. “Melania nemůže nic dělat, nemůže ani otevřít okno v Bílém domě. Nemůže pořádně vystrčit nos ven. To já jsem neustále venku, v Paříži,” dodala. Vedle vyzvedávání vnoučat ze školy chodí také třeba nakupovat.

Kde je Brigitte?

Když se před rokem stal Macron prezidentem Francie, nebylo úplně jasné, jakou roli bude hrát jeho manželka. Nebylo moc na koho navazovat, Macronův předchůdce v úřadu Francois Hollande nebyl ženatý a jeho přítelkyně, nejprve novinářka Valérie Trierweilerová a pak herečka Julie Gayetová, nebyly příliš vidět.

To ale chtěl Macron změnit. Podle francouzských médií je pro něj Brigitte, se kterou se seznámil ještě jako student na střední škole, kde působila jako učitelka, nejbližším rádcem.

Už během předvolební kampaně zanechala své práce a pomáhala Macronovi. Jejich úzký vztah dobře vykresluje věta, kterou prý Macron nejčastěji vyslovoval ještě v době kampaně: “Kde je Brigitte?”

Manželka francouzského prezidenta má nyní v Elysejském paláci malý sekretariát a k ruce dvě asistentky. Zajímá se o témata, jako je pomoc postiženým, přístup ke zdravotní péči, rovnost pohlaví či osvěta kolem autismu. Nejvíce času ale věnuje školství, protože je to obor, ke kterému má jako bývalá učitelka nejblíže.

Macronová si však stěžuje na neustálou pozornost. “Ať jste kdekoliv, tak vás pořád někdo fotí. Člověk nemůže být nikdy úplně v klidu. To je na tom asi to nejtěžší,” řekla.

Těžké je pro ni také přecházet narážky na její věk – Brigitte je o 24 let starší než Emmanuel Macron. “Nemůžete být lhostejní, když vám někdo neustále připomíná váš věk, věkový rozdíl mezi vámi a vaším manželem,” uvedl ve francouzském pořadu C l’hebdo spisovatel Philippe Besson, který se s prezidentským párem přátelí.

Média nepřestává fascinovat netradiční love story. Když se Brigitte s mladým Emmanuelem seznámila, byla vdaná a s manželem vychovávala tři děti. Poté se o jejich vztahu dozvěděli Macronovi rodiče a donutili ho střední školu dokončit v Paříži.

Ani to ale pár nerozdělilo. V roce 2007 se vzali.

Nejbližší Macronova rádkyně

Francouzský regionální deník Midi Libre také píše, že Brigitte Macronová stále působí jako manželova nejbližší rádkyně, se kterou prezident vůbec nejvíce diskutuje. Pravidelně ho doprovází na státní návštěvy do zahraničí – spolu byli kromě USA i například v Číně.

Mnozí Francouzi ji také považují za neoficiální velvyslankyni francouzské módy a magazíny ji označují za módní ikonu. Její fotky se pravidelně objevují v lifestylových časopisech a média věnují velkou pozornost výběru jejího oblečení. Během státní návštěvy Spojených států Macronová například oblékla róby od francouzské značky Louis Vuitton.

Video: Stylová Brigitte Macronová. První dáma Francie se stala novou módní ikonou

Islámské země chtějí vyslat mezinárodní síly na palestinská území

Islámské země chtějí vyslat mezinárodní síly na palestinská území

Istanbul – Islámské země dnes vyzvaly k rozmístění mezinárodních ochranných sil na palestinských územích a odsoudily Izrael za krveprolití, kterého se v pondělí dopustil na hranici Pásma Gazy. Podle agentury AFP to vyplývá ze závěrečného komuniké, které země Organizace islámské konference (OIC) přijaly na svém dnešním mimořádném summitu v Istanbulu.

Zástupci 57 zemí OIC vyzvali k “mezinárodní ochraně palestinského lidu, včetně vyslání mezinárodních sil”, uvedla agentura AFP. Také odsoudili “kriminální aktivitu” izraelských vojáků na okupovaných palestinských územích, “včetně Pásma Gazy”. V pondělí na jeho hranici zastřelili Izraelci skoro šest desítek palestinských demonstrantů, kteří se pokoušeli prorazit hraniční plot.

Islámské země také podle agentury Reuters vyzvaly mezinárodní společenství, aby se zmobilizovalo k zařazení pondělního masakru na pořad jednání Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN. Bezprostředně po incidentu v Gaze nicméně USA zablokovaly v RB OSN výzvu k nezávislému vyšetření události.

Islámské země rovněž ve své dnešní deklaraci vyjádřily přesvědčení, že všechny muslimské státy by měly uplatnit ekonomické sankce vůči těm zemím světa, které přemístí po vzoru USA svoje velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Otázka Jeruzaléma je jednou z překážek k dojednání izraelsko-palestinské mírové dohody. Izrael město považuje za svou metropoli, Palestinci ale také.

V Havaně se po startu zřítilo letadlo, na palubě bylo přes sto lidí. Tři údajně přežili

V Havaně se po startu zřítilo letadlo, na palubě bylo přes sto lidí. Tři údajně přežili

Havana – V kubánské metropoli Havaně se dnes krátce po startu z mezinárodního letiště Josého Martího zřítil letoun Boeing 737. Nehoda si vyžádala mnoho obětí, naznačil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Na palubě stroje, který provozuje místní letecká společnost Cubana de Aviación, bylo 113 lidí. Podle agentury AFP neštěstí přežili nejméně tři lidé, kteří byli převezeni v kritickém stavu do nemocnice. Kubánské úřady však tuto informaci zatím nepotvrdily. Kubánská média informovala o více než sto mrtvých.

Český konzul v Havaně potvrdil, že na palubě zříceného letadla nebyli žádní Češi, informovala o tom Česká televize.

Díaz-Canel dorazil na místo neštěstí. Podle serveru Infobae řekl, že to vypadá, že nehoda si vyžádala mnoho obětí. Dodal, že na palubě bylo 104 pasažérů a devět členů posádky.

U zříceného letadla zasahují hasiči a záchranáři. Z místa neštěstí nedaleko místní dálnice a střední školy, které je vidět z terminálu letiště, stoupal hustý černý dým.

Letištní zdroje uvedly, že letoun se zřítil nedaleko letištní plochy, napsala AFP. Stroj podle záběrů kolujících na internetu vletěl do lesního porostu a utrpěl vážné škody.

Letadlo mířilo do města Holguín na východě ostrova. Společnost Cubana si stroj pronajala od mexické letecké společnosti Damojh, napsala server Infobae.

Poslední velká nehoda civilního letadla se na Kubě odehrála v listopadu 2010. Při havárii stroje kubánské společnosti Aerocaribbean tehdy za špatného počasí zahynulo všech 68 cestujících, včetně 28 cizinců

Na střední škole v Texasu vraždil sedmnáctiletý student. Deset lidí zabil, dalších deset zranil

Na střední škole v Texasu vraždil sedmnáctiletý student. Deset lidí zabil, dalších deset zranil

Houston (USA) –  Deset lidí zastřelil dnes na střední škole v Texasu 17letý mladík. Dalších deset osob utrpělo zranění, informoval texaský guvernér Greg Abbott.  Podle policie je pachatelem student Dimitrios Pagourtzis, kterého brzy po činu zadržela. Kromě něj zatkla ještě jednoho podezřelého studenta. Podle houstonských policistů byly ve školním objektu a v jeho okolí nalezeny výbušniny. Policie obyvatele varovala před podezřelými předměty.

Většina mrtvých jsou podle televize ABC studenti. Nepotvrzené zprávy se kromě střelby zmiňovaly i o explozích trubkových náloží, které údajně střelec vhodil do dvou tříd.

Pagourtzis dochází do školy v Santa Fe a je členem jejího fotbalového týmu, sdělila agentuře AP přítelkyně útočníkovy rodiny. Je rovněž členem tanečního souboru při místním sboru řecké ortodoxní církve.

Zpravodaj ABC z místa uvedl, že policisté prohledali pachatelův dům v nedaleké obci Alvin, uvnitř údajně mohly být další výbušniny. Jako střelné zbraně použil pachatel pušku a revolver ráže .38, které patří jeho otci, upozornil guvernér Abbott.

Incident se stal ve městě Santa Fe, které leží asi 50 kilometrů jihovýchodně od Houstonu. Policisté oblast uzavřeli a evakuovali školu i přilehlé objekty. Části studentů se hned po zahájení střelby podařilo uprchnout do bezpečí.

Prezident Donald Trump na twitteru označil incident za srdcervoucí. “Moje vláda je odhodlána udělat všechno, co může, aby ochránila naše studenty a držela zbraně daleko od rukou těch, kdo jsou hrozbou pro sebe sama i pro ostatní,” napsal prezident.

Policie má podle agentury AP situaci pod kontrolou. Zraněné převezly do nemocnic vozy záchranné služby a vrtulníky. Podle ABC je mezi zraněnými jeden policista.

Americkou veřejnost letos v únoru vyděsila střelba na střední škole ve floridském Parklandu, kde přišlo o život 17 lidí. Útočníkem byl devatenáctiletý někdejší student školy Nikolas Cruz, který byl ze školy vyloučen z kázeňských důvodů. Pachatele policie zadržela a nyní stojí před soudem, prokuratura žádá trest smrti.

Tragédie vyvolala celostátní vzrušenou debatu o posílení kontroly při prodeji zbraní. Změna druhého ústavního dodatku, který právo na držení zakotvuje, se ale podle amerických médií neočekává.

Několik školáků z Parklandu dnes na střelbu v Santa Fe na Twitteru reagovalo. Jaclyn Corinová vyzvala prezidenta Trumpa, aby “něco udělal”, protože umírají děti. “Děti jsou vražděny a pro vás je to hra. Je to dvaadvacátá školní střelba jen v letošním roce. UDĚLEJTE NĚCO,” vzkázala studentka do Bílého domu.

Tragédie vyvolala celostátní vzrušenou debatu o posílení kontroly při prodeji zbraní. Změna druhého ústavního dodatku, který právo na držení zakotvuje, se ale podle amerických médií neočekává.

Nová ruská vláda je sestavená, Putin návrh podepíše. Lavrov i Šojgu zůstanou ministry

Nová ruská vláda je sestavená, Putin návrh podepíše. Lavrov i Šojgu zůstanou ministry

Soči (Rusko) – Ruský prezident Vladimir Putin přijal v pátek všechny návrhy premiéra Dmitrije Medveděva na složení nové vlády. Sergej Lavrov a Sergej Šojgu i v novém kabinetu zůstanou klíčovými ministry zahraničí a obrany.

“Souhlasím. Jmenovací dekrety podepíši ještě dnes,” poznamenal Putin před televizními kamerami poté, co mu Medveděv přečetl jména deseti vicepremiérů a 22 ministrů. “Všichni jsou to lidé známí, zkušení, dobře se předvedli předchozí prací,” dodal šéf státu.

Předchozí kabinet v souladu s ústavou podal demisi při Putinově čtvrtém nástupu do nejvyššího úřadu tento měsíc.

Jako prvního vicepremiéra navrhl Medveděv Antona Siluanova, který současně zůstává ministrem financí. Dalšími místopředsedy vlády se stanou Taťjana Golikovová, Jurij Trutněv, Olga Goloděcová, Vitalij Mutko, Dmitrij Kozak, Jurij Borisov, Alexej Gordějev, Maxim Akimov a Konstantin Čujčenko coby nový šéf úřadu vlády.

Vitalij Mutko, za jehož působení v předchozím kabinetu jako ministra sportu a pak vicepremiéra pro sport vypukl mezinárodní skandál okolo státem řízeného dopingu ruských sportovců, má mít od nynějška na starosti stavebnictví.

Kromě ministrů zahraničí a obrany zůstane v dosavadní funkci také například ministr obchodu a průmyslu Denis Manturov a energetiky Alexandr Novak. Ministrem zemědělství se stane Dmitrij Patrušev, který je podle listu Vedomosti synem tajemníka bezpečnostní rady státu Nikolaje Patruševa.

Ministrem spravedlnosti podle agentury TASS zůstává Alexandr Konovalov, vnitra Vladimir Kolokolcev, zatímco v čele ministerstva pro mimořádné situace Vladimira Pučkova vystřídá Jevgenij Ziničev, bývalý gubernátor Kaliningradské oblasti, ruské enklávy na březích Baltu, a před tím po dlouhá léta Putinův osobní strážce. S médii se Ziničev stýkal jen málo, jeho inaugurační tisková konference coby gubernátora trvala 46 vteřin.

Muž vtrhl do Trumpova golfového klubu na Floridě a začal střílet. Policie ho zadržela

Muž vtrhl do Trumpova golfového klubu na Floridě a začal střílet. Policie ho zadržela

Washington – V golfovém klubu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Doralu na jihu Floridy policie brzy ráno zadržela muže, který střílel a vykřikoval Trumpovo jméno. Muž byl při zásahu postřelen, uvedla policie s tím, že nikdo jiný střelbou zasažen nebyl a že veřejnosti nehrozí žádné nebezpečí.

“Byl přepraven do místní nemocnice, jeho stav není znám. Nikdo další podle dostupných informací postřelen nebyl,” uvedla policie na Twitteru. Jeden ze zasahujících policistů utrpěl neupřesněné zranění nesouvisející se střelbou, jeho stav není vážný.

Šéf policie okresu Miami-Dade Juan Perez uvedl, že zadržený vykřikoval na adresu Trumpa “určité informace”, jejichž obsah neupřesnil. Také přehodil americkou vlajku přes recepci ve vstupní hale klubu, kde střílel.

“Policisté neváhali ani vteřinu a proti osobě, která střílela v hale hotelu, zasáhli,” uvedl Perez k zákroku. “Riskovali život, aby se do hotelu dostali a ochránili tam životy (civilistů),” dodal.

Perez také uvedl, že na místo incidentu se vydali i zástupci Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Tajné služby USA, která je ochrankou prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů.

Klub v Doralu u Miami Trump koupil v roce 2012. Na Floridě severně od Miami se také nachází další Trumpův klub Mar-a-Lago, kde prezident často tráví víkendy a volné dny.

Kamery v čínské škole sledují chování studentů. Poznají, když pospávají nebo cítí strach či hněv

Kamery v čínské škole sledují chování studentů. Poznají, když pospávají nebo cítí strach či hněv

Peking – Studenty jedné ze středních škol v Číně budou ve třídě sledovat kamery se zabudovanou technologií pro rozpoznávání obličeje. Zařízení má sledovat chování studentů, vyhodnocovat jejich aktivitu i míru jejich soustředění, napsala agentura Reuters.

Technologie je schopna vyhodnotit, zda student čte, poslouchá nebo v lavici pospává. Rozezná například i výrazy štěstí, odporu, strachu, hněvu nebo zmatku. Studentovi pak v reálném čase vyhodnotí úroveň pozornosti a výsledek se objeví na obrazovce učitele.

“Systém pouze shromažďuje informace o výrazech v obličeji a chování studentů,” uvedl jeden ze zástupců čínské školy, podle nějž by technologie mohla napomoci interakci mezi učitelem a studenty.

Technologie pro rozpoznávání obličeje se v Číně používají na celé řadě míst, od ověřování plateb, přes pátrání po zločincích, po bezpečnostní kontroly na velkých veřejných akcích nebo rušných místech.

Všudypřítomné kamery se ve velkých čínských městech staly součástí technologického dozoru. Systém ale vyvolává obavy, že se Peking snaží vytvořit všudypřítomný dohled nad děním v zemi. Využívat je může zejména ke sledování politických disidentů a etnických menšin.

Varšava zakročila proti pěti Rusům. Šířili dezinformace a chtěli znepřátelit Polsko s Ukrajinou

Varšava zakročila proti pěti Rusům. Šířili dezinformace a chtěli znepřátelit Polsko s Ukrajinou

Varšava – Polské úřady zakročily proti pěti Rusům, kteří se podle Varšavy snažili šířením dezinformací rozdmýchat nepřátelství mezi Polskem a Ukrajinou. Polská tajná služba ABW zadržela ruskou občanku, která bude z Polska vyhoštěna. Dalším čtyřem lidem zakázaly úřady na pět let vstup do země. Podle médií o tom dnes informoval mluvčí tajné služby.

“Závěry týkající se těchto osob jsou výsledkem operací ABW z posledních týdnů zaměřených na neutralizaci dvou internetových struktur zapojených do ruské hybridní a informační války proti Polsku,” uvedl podle polské tiskové agentury PAP mluvčí tajné služby Stanislaw Žaryn. Informoval, že pětice se podílela na dezinformační kampani zaměřené na “podněcování polsko-ukrajinské averze”.

Polské úřady se dlouhodobě zabývají činností Rusů pracujících v zemi na různých pozicích, kteří jsou podle Varšavy zapojeni do protipolské informační války.

Podle Žaryna odhalila ABW rovněž činnost nespecifikovaného množství Poláků, kteří byli úkolováni a financováni z Ruska, aby v rámci hybridní války podnikali akce “proti Polsku a v zájmu Ruska”.

Polsko patří k nejaktivnějším zastáncům integrace Ukrajiny do evropských struktur. Varšava se vytrvale snaží oslabit vliv Ruska na Ukrajinu a hlasy polských představitelů jsou nejslyšitelnější při odsuzování ruské anexe Krymu. Poláci a Ukrajinci však mají i sporná témata spojená především s historií, mezi nimiž vyčnívá především masakr Poláků ukrajinskými nacionalisty během druhé světové války.

Chceme udržet dohodu s Íránem, zní ze zákulisí setkání lídrů Evropské unie

Chceme udržet dohodu s Íránem, zní ze zákulisí setkání lídrů Evropské unie

Sofia – Výraznou většinu diskuse při středeční společné večeři v bulharské Sofii věnovali prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budoucnosti jaderné smlouvy s Íránem. Podle diplomatických informací ČTK bylo z atmosféry jednání zřejmé, že zástupci všech členských zemí si dohodu přejí udržet i přes to, že se americký prezident Donald Trump nedávno rozhodl ji vypovědět.

O dohodě o omezení íránského jaderného programu mluvili šéfové států a vlád přes dvě a půl hodiny, tedy naprostou většinu času z více než tříhodinové neformální večeře. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová je seznámila s úterními rozhovory ministrů zahraničí Francie, Británie, Německa a Íránu a zmínila také potřebu chránit hospodářské zájmy evropských zemí a firem.

Evropské země si přitom podle diplomatů uvědomují, že existují pochyby kolem íránského balistického programu či jeho působení v regionu. Dohoda o jaderném programu je však přesto funkční a podle EU výrazně přispívá k bezpečnosti světa i evropského regionu.

EU bude podle všeho usilovat o to, aby získala výjimku z amerických sankcí, které by měly USA kvůli vypovězení dohody obnovit. Výjimka však zřejmě bude pouze dočasná.

Dalším významným tématem večerního jednání jsou obchodní vztahy s USA v souvislosti s tím, že na konci května vyprší dočasná výjimka pro EU z amerických cel na dovoz oceli a hliníku. EU dává najevo, že je ochotna jednat o liberalizaci obchodu, odmítá však jednat pod nátlakem.

Prezidenti a premiéři při příjezdu na večeři s novináři nemluvili. Už odpoledne před ně ale předstoupil předseda unijních vrcholných schůzek Donald Tusk a na adresu amerického prezidenta Trumpa volil ostré výrazy.

Evropská unie musí podle Tuska především “náladovému” postupu Trumpovy administrativy čelit “jednotnější než kdy dříve”. Trumpovi však podle Tuska paradoxně právě proto může být EU vděčná, protože ji stávající atmosféra zbavila veškerých iluzí a přinutila přemýšlet o způsobech, jak se spoléhat především sama na sebe.

Britská policie zadržela čtyři Čechy podezřelé z moderního otrokářství, osvobodila 12 lidí

Britská policie zadržela čtyři Čechy podezřelé z moderního otrokářství, osvobodila 12 lidí

Londýn – Čtyři Čechy zadržela ve středu ráno britská policie při razii v hrabství Kent kvůli podezření z obchodování s lidmi a moderního otrokářství. Osvobodila zároveň dvanáct lidí, které podezřelí vykořisťovali, informoval server Kent Live. Také oni podle něj pocházeli z Česka. Podle serveru BBC měla zločinecká skupina vazby nejen do Česka, ale i na Slovensko.

Razii policie provedla ve 4:00 místního času (5:00 SELČ) ve městech Dover, Folkestone a Lydd. Zasahovala například v továrně či myčce automobilů. V Doveru zadržela dva muže ve věku 47 a 25 let, ve Folkestonu v rukou policie skončili 38letá žena a o rok starší muž. Zadržené policie podezřívá z obchodování s lidmi a moderního otrokářství.

Dvanáct lidí, které zadržení podle policie zotročovali, bylo převezeno ve spolupráci s Armádou spásy do bezpečí. Podle serveru Kent Live se jednalo o Čechy.

“Takovéto zločiny nemají v civilizované společnosti místo a budeme dělat vše proto, abychom jim zabránili a ochránili lidi, kteří jsou nejvíce ohroženi,” uvedla kentská policie. Případ vyšetřovala od března a podle serveru Kent Live na něm spolupracovala i s českou policií.

Slovenští policisté zabavili české kolegyni Kuciaka mobil, vyslýchali ji osm hodin

Slovenští policisté zabavili české kolegyni Kuciaka mobil, vyslýchali ji osm hodin

Bratislava – Českou novinářku Pavlu Holcovou, která spolupracovala se zavražděným žurnalistou Jánem Kuciakem na nedokončeném článku o působení italské mafie na Slovensku, vyslýchali slovenští kriminalisté. Zabavili jí mobil i s daty k dalším citlivým případům, které s Kuciakem nesouvisejí, upozornil slovenský list Sme. Novinářka odmítla poskytnout k mobilu kódy, policisté se ale podle webu tuto ochranu pokusí prolomit.

“Vyšetřovatelé tvrdí, že její elektronická komunikace může pomoci odhalit vraha, ale toto vysvětlení je nejasné,” napsal deník.

Výslech Holcové, ředitelky Českého centra pro investigativní žurnalistiku, se podle listu odehrál v úterý. “Byl to osmihodinový vyčerpávající výslech. Pořádně mi nevysvětlili, proč ten telefon potřebují,” řekla Holcová.

“Výslech se odehrál na Slovensku, kam jsem se dostavila dobrovolně jako svědek s tím, že chci Národní kriminální agentuře (NAKA) pomoct s objasněním vraždy kolegy a kamaráda Jána Kuciaka. U výslechu byli pouze slovenští policisté,” upřesnila později Holcová.

“Na přeskáčku se mě tři slovenští vyšetřovatelé ptali na složky, které dokázali dostat z Jánova počítače. Enormní zájem měli na tom, abych jim řekla, co vím o slovenských podvodech na DPH a podnikání Mariána Kočnera. Když jsem jim odpověděla, že jsem se tím nezabývala a detaily k těmto případům nemám, nevěřili mi,” dodala. Na Slovensku ji zastupuje právník Roman Kvasnica, který podle Holcové nyní zkoumá, zda policie a prokuratura v případě zabavení telefonu postupovali v souladu se zákonem.

Úřad speciální prokuratury v reakci sdělil, že Holcová vydala telefon dobrovolně.

“Dotčená osoba výslovně prohlásila, že dobrovolně vydává mobilní telefon pro potřeby trestního stíhání. Takový průběh je zřejmý ze zápisu podepsaného všemi přítomnými,” uvedla mluvčí slovenské speciální prokuratury Jana Tökölyová. Z jejího vyjádření také vyplývá, že prokurátor dal příkaz k vyhotovení kopie části údajů z mobilního telefonu novinářky a že Holcová s takovým postupem souhlasila.

“Vysvětlili mi, že buď podepíšu dokument o tom, že telefon vydávám dobrovolně, nebo dostanu pořádkovou pokutu 1650 eur (asi 42 000 korun) za to, že nespolupracuji, a telefon mi bude odebrán,” sdělila Holcová.

“Zdůrazňujeme, že cílem získání části komunikace bylo výhradně získání objektivních důkazů, které mohou pomoci při vyšetřování předmětného trestního činu, a nikoli porušení práv novinářky,” uvedla Tökölyová.

“Rozhodnutí policistů odebrat novinářce telefon je překvapivé. Novináři totiž mají povinnost chránit zdroje svých informací. Holcová proto odmítla policistům poskytnout kódy do telefonu a šifrovacích aplikací. Policie se teď pokusí ochranu prolomit,” napsal list Sme. Připustil, že policisté měli pokyn speciální prokuratury; ta se zabývá nejzávažnějšími trestnými činy a dohlíží i na vyšetřování Kuciakovy vraždy.

Holcová je členkou sdružení investigativních novinářů, které analyzovalo tzv. Panamské dokumenty (Panama Papers) o daňových únicích a praní špinavých peněz. Spolupracuje také s novinářskou organizací OCCRP například na tématech o pašovaní zbraní přes Slovensko.

Právě kolegové z OCCRP Holcové, která jim situaci popsala, sdělili, že mají informace o tom, že slovenská policie nespolupracuje tak, jak bývá standardní, a s mezinárodním týmem sdílí jen minimum informací.

“Vypadá to, jako by na vyšetřování dvojnásobné vraždy měly vliv politické zájmy. Zabavit telefon novinářce v pozici svědkyně tři měsíce po vraždě považujeme za nepřijatelné,” uvedl k tomu podle serveru investigace.cz šéfredaktor OCCRP Drew Sullivan.

Podle Sme není jasné, proč se policie rozhodla pro tak extrémní opatření, jako je odebrání telefonu i s daty, která s Kuciakem nesouvisejí. V úvahu připadalo i mírnější opatření, třeba vyžádat si jen konkrétní komunikaci, o kterou má zájem. Deník zdůraznil, že ochrana informačních zdrojů je pro novinářskou práci klíčová, jak vysvětlil i Evropský soud pro lidská práva v jednom z klíčových rozsudků v roce 1996.

Štrasburský soud dosud neřešil případ, kdy se policisté pokoušeli získat data novinářů v souvislosti s vyšetřováním vraždy. Nicméně podle Sme v obdobném případu v roce 2013 rozhodl, že Lotyšsko porušilo práva investigativní novinářky, když ji policisté zabavili počítačový disk a několik USB klíčů v souvislosti s vyšetřováním úniku informací z finančního úřadu. Zabavení všech nosičů dat nebylo podle soudu nezbytné.

Video: Poslední záběry, na kterých byl Ján Kuciak naživu

Experti rozluštili zakryté stránky deníku Anne Frankové. Obsahují sprosté vtipy i úvahy o prostituci

Experti rozluštili zakryté stránky deníku Anne Frankové. Obsahují sprosté vtipy i úvahy o prostituci

Amsterodam – Muzeum Anne Frankové v Amsterodamu v úterý zveřejnilo dvě stránky z deníku této židovské dívky, které byly dosud zakryté hnědým papírem, a tudíž nečitelné. Text se expertům Domu Anne Frankové a odborníkům z dalších nizozemských institucí podařilo rozluštit po letech snah díky novým technologiím, například fotografováním ve vysokém rozlišení.

Muzeum na Twitteru uvedlo, že text obsahuje pět přeškrtnutých vět, čtyři sprosté vtipy a 33 řádků úvah o sexuální výchově a prostituci. Podobné vtipy a pasáže týkající se sexuální výchovy jsou v Anniných textech poměrně časté, připomnělo muzeum.

Deník Anne Frankové se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu, pronásledovaných a zavražděných nacisty.

Zmíněné stránky zakryla dívka patrně v obavách z toho, že by si je mohli přečíst i další obyvatelé jejího amsterodamského úkrytu, uvedl ředitel Domu Anne Frankové Ronald Leopold.

Anne Franková začala deník psát ve 13 letech v úkrytu, který byl pak pravděpodobně prozrazen. Ani ne šestnáctiletá Anne zahynula v březnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen, který o pouhý měsíc později osvobodila britská armáda. Deník vyšel poprvé před 70 lety, 25. června 1947.

USA vyhlásily sankce proti šéfovi íránské centrální banky. Měl převádět miliony hnutí Hizballáh

USA vyhlásily sankce proti šéfovi íránské centrální banky. Měl převádět miliony hnutí Hizballáh

Washington – Spojené státy v úterý zavedly sankce proti guvernéru íránské centrální banky Valíolláhu Sajfovi, který podle amerického ministerstva financí převáděl milionové sumy hnutí Hizballáh. Sankcemi jsou rovněž postiženy tři další osoby a banka al Bilád se sídlem v Iráku, přes níž peněžní toky pro radikální hnutí směřovaly. Íránský ministr zahraničí označil sankce za nelegální.

Dokument amerického ministerstva Sajfa označuje za “globálního teroristu se zvláštním pověřením”. Podle ministra Stevena Mnuchina guvernér íránské centrální banky tajně přes banku al Bilád rozesílal Hizballáhu peníze íránských revolučních gard.

Ředitel banky Aras Habíb je další osobou na novém sankčním seznamu, stejně jako Sajfův zástupce Alí Tarzálí. Čtvrtou osobou postiženou sankcemi je Muhammad Kásir, který ve vedení Hizballáhu působil jako styčná osoba pro příjem peněz íránských revolučních gard.

Sankce jsou podle ministerstva financí USA součástí “agresivní kampaně” proti íránským revolučním gardám a jejich spojencům. Vyhlášeny jsou v souvislosti s nedávným rozhodnutím Washingtonu odstoupit od jaderné dohody šesti světových mocností s Íránem z roku 2015.

Podle amerického ministerstva financí se Sajf spolčil s revolučními gardami, aby v různých měnách převedl miliony dolarů s cílem umožnit revolučním gardám, aby financovaly své aktivity v zahraničí.

“Spojené státy nedovolí Íránu, aby stále troufaleji zneužíval mezinárodní finanční systém,” konstatoval v prohlášení ministr Mnuchin. “Světové společenství musí zůstat ostražité vůči zrádným snahám Íránu poskytovat finanční podporu svým teroristickým spojencům,” uvedl americký ministr.

“Je pobuřující, i když nikoli překvapivé, že se nejvýše postavený íránský bankovní úředník spiknul s revolučními gardami, aby umožnil financování teroristické skupiny, jakou je Hizballáh,” uvádí se v Mnuchinově prohlášení.

Reálný dopad amerického rozhodnutí podle agentury AP není jasný, protože íránskou centrální banku jako instituci USA sankcím nevystavily.

Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf po jednání s ministry zahraniční evropských mocností v Bruselu komentoval úterní americký krok jako “nelegální stejně jako další americká opatření”.

Podle AP mají sankce dál izolovat Írán od globálního finančního systému. Guvernér íránské centrální banky je podle agentury vystaven ještě takzvaným druhotným sankcím, které postihnou každého, kdo se Sajfem vstoupí do obchodního styku.

Sekundární sankce, na rozdíl od sankcí primárních, se vztahují nejen na Američany a americké firmy, ale i na osoby a firmy z třetích zemích. Znamená to, že komukoli na světě, kdo se Sajfem začne obchodovat, hrozí americký trest.

“Provokace, která jde proti naší dohodě”. KLDR zuří kvůli cvičení, summit s Trumpem je v ohrožení

"Provokace, která jde proti naší dohodě". KLDR zuří kvůli cvičení, summit s Trumpem je v ohrožení

Soul – Severní Korea pohrozila zrušením červnového summitu svého vůdce Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli probíhajícímu vojenskému cvičení USA s Jižní Koreou. Ve středu ráno místního času (úterý večer SELČ) o tom informovala jihokorejská agentura Jonhap, která zároveň uvedla, že KLDR ze stejného důvodu zrušila jednání na vysoké úrovni s jihokorejskou stranou plánované na středu. Ministerstvo zahraničí USA reagovalo, že o žádné změně ze strany KLDR Washington nebyl informován a přípravy summitu budou pokračovat.

Mezikorejské jednání, plánované na hraničním přechodu Pchanmundžom, se mělo věnovat následným opatřením navazujícím na dubnový summit obou korejských lídrů. Po jihokorejském prezidentovi Mun Če-inovi se má Kim setkat také s Trumpem, a to 12. června v Singapuru.

Společné letecké cvičení pod názvem Max Thunder provádí Washington se Soulem každý rok. Trvá vždy zhruba dva týdny.

KLDR kritizovala i nynější cvičení, kterého se letos účastní zhruba stovka stíhacích letadel. Podle agentury Jonhap je od pátku do něho zapojeno mimo jiné osm “neviditelných” stíhaček F-22 Raptor a blíže neupřesněné množství strategických bombardérů B-52.

Pentagon se v úterý snažil snižovat význam společných cvičení, která jsou podle něj svou povahou rutinní a obranná. “Korejská republika a vojenské síly USA v současnosti provádějí pravidelná každoroční jarní korejsko-americká cvičení, zahrnující cvičení Foal Eagle 2018 a Max Thunder 2018,” uvedl mluvčí Pentagonu a dodal, že bojové letecké cvičení Max Thunder je naplánováno na dny od 14. do 25. května.

“Tato obranná cvičení jsou součástí korejsko-amerického spojeneckého, rutinního, každoročního výcvikového programu, jehož účelem je udržení základní vojenské připravenosti,” dodal Pentagon.

Pchjongjang společná cvičení amerických a jihokorejských vojáků označuje za bezpečnostní hrozbu, provokaci a přípravu na invazi do Severní Koreje.

“Toto cvičení, které je namířeno proti nám a které probíhá v celé Jižní Koreji, je flagrantním napadením Pchanmundžomské deklarace (výsledku mezikorejského summitu) a záměrnou vojenskou provokací, jež je v rozporu s pozitivním politickým vývojem na Korejském poloostrově,” uvedla ve svém prohlášení severokorejská agentura KCNA.

“Spojené státy budou muset také pečlivě zvážit osud plánovaného summitu Severní Koreje a Spojených států ve světle tohoto provokativního vojenského povyku vedeného společně s jihokorejskými orgány,” dodala KCNA podle agentury Jonhap.

Spojené státy nebyly o žádné změně postoje KLDR informovány, sdělila dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová s tím, že USA budou nadále pokračovat v přípravách summitu.

Vztahy mezi KLDR na jedné straně a jejím jižním sousedem a Spojenými státy na straně druhé se začaly uvolňovat před letošními zimními olympijskými hrami v jihokorejském Pchjongčchangu. Výsledkem byl mimo jiné společný nástup obou korejských týmů pod jednou vlajkou na únorových hrách a na konci dubna pak i setkání Kim Čong-una s jihokorejským prezidentem Mun če-inem na hranici mezi oběma Korejemi.

Vrcholem diplomatické ofenzivy, jejímž hlavním cílem má být podle Washingtonu denuklearizace komunistické KLDR, má být červnové setkání mezi Trumpem a Kimem. Oba si přitom ještě před několika měsíci vyměňovali osobní urážky a navzájem si hrozili zničením.

Video: Proč Kim přehodil výhybku a chce jednat s Donaldem Trumpem?

Kácení v Bělověžském pralese skončí. Polský ministr po kritice a rozsudku EU nařídil jeho zastavení

Kácení v Bělověžském pralese skončí. Polský ministr po kritice a rozsudku EU nařídil jeho zastavení

Varšava – Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk nařídil zastavit kácení stromů v Bělověžském pralese, které vyvolalo kritiku nejen ze strany ochránců životního prostředí, a to v Polsku i v zahraničí. O rozhodnutí informovalo Kowalczykovo ministerstvo.

Ve sdělení se podle listu Rzeczpospolita uvádí, že ministrovo nařízení bylo postoupeno generálnímu řediteli Státních lesů Andrzeji Koniecznému. Zrušení předchozího rozhodnutí generálního ředitele, které kácení v pralese povolovalo, má vstoupit v platnost během několika dnů.

Tento krok Kowalského se očekával, protože jde o reakci na verdikt Soudního dvora Evropské unie z poloviny dubna, podle něhož lesnické zásahy a rozsáhlá těžba dřeva v chráněném Bělověžském pralese nejsou v souladu s právem EU. Polské úřady slíbily, že rozsudek budou respektovat.

Kontroverzní kácení v pralese povolil předchozí ministr životního prostředí Jan Szyszka. Argumentoval při tom bojem proti trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Ochránci životního prostředí ale toto zdůvodnění zpochybňovali, podle nich byla motivem snaha vydělat na rozsáhlé těžbě a prodeji dřeva.

Spor o těžbu v regionu, který je na seznamu světového dědictví UNESCO a lokalitou patřící do sítě Natura 2000, je jen jedním z několika ostře sledovaných sporů mezi Evropskou komisí a Varšavou v poslední době. Soud EU již loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100 tisíc eur (2,5 milionu Kč) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného. Komise ale nepožádala o to, aby soud rozhodl pokutu udělit.

Ve volbách v Iráku zatím překvapivě vede aliance klerika Sadra, který bojoval proti USA

Ve volbách v Iráku zatím překvapivě vede aliance klerika Sadra, který bojoval proti USA

Bagdád – V iráckých parlamentních volbách, které se konaly v sobotu, zatím překvapivě vede aliance vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra. Ten před rokem 2011 vedl milice bojující proti americkým vojákům v Iráku. Jak uvedla agentura Reuters s odvoláním na iráckou volební komisi, dosud bylo sečteno 91 procent hlasů ze 16 z 19 iráckých provincií.

Strana současného premiéra Hajdara Abádího, který byl považován za mírného favorita voleb, byla po zveřejnění částečných výsledků třetí za koalicí dalšího šíitského vůdce Hádího Ámirího. Konečné výsledky hlasování by měly být známy v úterý, oznámila komise.

Volby v Iráku provázela velmi nízká účast, podle irácké volební komise přišlo jen něco přes 44 procent voličů. To je nejméně od pádu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, od té doby nebyla účast ve volbách nikdy nižší než 60 procent.

Jeden z politických lídrů a současný viceprezident Ajád Aláví, který stojí v čele koalice sdružující 20 stran, vyzval i kvůli nízké volební účasti a údajným podvodům k opakování voleb. “Vyzýváme k uspořádání nového hlasování,” uvedla Alávího koalice. Jako důvody uvedla mimo jiné “násilí, podvody, dezinformace či kupování hlasů”.

Jak napsala agentura Reuters, i přes neúspěch ve volbách se může podruhé stát premiérem dosavadní předseda vlády Hajdar Abádí. Ten dnes vyzval všechna politická uskupení, aby výsledky voleb respektovaly. Naznačil také, že je připraven spolupracovat se Sadrem na vytvoření vlády. “Jsme připraveni spolupracovat na vytvoření té nejsilnější irácké vlády, která nebude zasažena korupcí,” uvedl Abádí v živém televizním vystoupení.

Sadr se premiérem stát nemůže, sám totiž nekandidoval. Díky vítězství ve volbách se ale ocitl v pozici, kdy si nejspíš bude moci vybrat, kdo do premiérského křesla usedne. Nová vláda, nejspíš koaliční, potřebuje mít většinu v parlamentu. Kabinet musí vzniknout do 90 dnů od oznámení oficiálních výsledků.

Po oznámení částečných výsledků už vypukly oslavy v bagdádské čtvrti Sadr, pojmenované podle otce Muktady Sadra, jímž byl šíitský duchovní ajatolláh Muhammad Sádik Sadr. Čtyřiačtyřicetiletý Muktada Sadr založil předvolební kampaň na boji proti korupci, lidem slíbil investice do infrastruktury a zlepšení životní úrovně. Je jedním z mála šíitských vůdců, kteří nejsou pro spojenectví s Íránem.

Muktada Sadr vedl po invazi mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy z roku 2003 milice, které bojovaly proti Američanům. Posléze bojoval proti radikálům ze sunnitské organizace Islámský stát (IS), která ovládla značná území v Iráku a Sýrii. Nedělní volby byly první po vítězství vládních jednotek a šíitských milicí nad IS, jehož členové v roce 2014 ovládli třetinu Iráku. Až loni se je podařilo z Iráku vyhnat.

Voleb v Iráku se zúčastnily desítky stran, očekává se ale, že žádná z nich nezíská většinu křesel v jednokomorovém parlamentu. Ten má 329 členů, z toho 25 procent míst mají zaručené ženy a devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny – z toho pět mají křesťané.

Politická moc v Iráku je rozdělena mezi sunnity, šíity a Kurdy. Zatímco většinoví šíité vedou vládu, sunnité zastávají úřad předsedy parlamentu a prezident je Kurd. Nový parlament bude schvalovat vládu a ještě letos má volit nového prezidenta.

Den hněvu má 25 mrtvých a stovky raněných. Palestinci zuří kvůli Jeruzalému, naděje na usmíření mizí

Den hněvu má 25 mrtvých a stovky raněných. Palestinci zuří kvůli Jeruzalému, naděje na usmíření mizí

Jeruzalém/Gaza – Izraelští vojáci na hranicích pásma Gazy zasahují proti Palestincům, kteří se chtějí dostat přes ploty a dráty na území židovského státu.

K protestům v Gaze vyzvalo tamní vládnoucí hnutí Hamás. Zemřelo při nich už nejméně 25 Palestinců, včetně 14letého chlapce a vozíčkáře. Dalších přinejmenším 900 lidí bylo zraněno, z toho 200 bylo postřeleno. Palestinská vláda obviňuje Izraelce ze spáchání “příšerného masakru” v Gaze.

Palestinská akce nazvaná “Den hněvu” začala ráno v pondělí, kdy Spojené státy u příležitostí sedmdesátého výročí vzniku Izraele přesouvají své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Palestinci to odmítají, protože město považují za svoji metropoli.

Vznik Izraele 14. května 1948 si Palestinci každoročně připomínají pod názvem al-Nakba – katastrofa. Válku prohráli a Izrael vznikl na půdě, kterou považují za svou.

Izraelská armáda shodila na pásmo letáky, ve kterých varuje, že proti násilníkům tvrdě zakročí. “Kdo se přiblíží k hranici, bude považován za teroristu,” řekl v rozhlase izraelský ministr školství Naftali Bennett.

Menší protesty se očekávají i přímo v Jeruzalémě, kde se slavnostního otevření velvyslanectví zúčastní dcera amerického prezidenta Ivanka Trumpová.

Přesun ambasády zvedá novou vlnu emocí spojených se sporem, komu město patří a kdo má právo ho nazývat metropolí. Izrael kontroluje celé město od války v roce 1967, předtím devatenáct let patřila východní část Jeruzaléma včetně posvátných míst ve starém městě Jordánsku.

Právě s posvátnými místy je potíž. Velká část Izraelců se nechce vzdát zdí obehnaného starého města, kde je proslulá Zeď nářků a Chrámová hora, na níž kdysi stávaly dva židovské chrámy.

Nemyslitelný mír

Izraelský parlament Kneset přijal v roce 1980 zákon, který prohlásil Jeruzalém za věčné a nedělitelné hlavní město Izraele. Svět to ale neuznal, velvyslanectví drtivé většiny států zůstávají v Tel Avivu.

Téměř všichni Palestinci zase zastávají názor, že mír je nemyslitelný, pokud se východní Jeruzalém včetně starého města nestane metropolí nezávislého palestinského státu.

Muslimové mají na Chrámové hoře mešitu al-Aksá a takzvaný Skalní dóm, jehož pozlacená kopule je neoficiálním symbolem města.

Radikální Izraelci jsou proti jakýmkoliv náznakům dělení města a předávání pravomocí Palestincům. A i ti méně radikální Izraelci se bojí, že předání části města pod kontrolu Palestinců bude zároveň pozvánkou pro teroristy a sebevražedné atentátníky.

Radikální Palestinci zase vůbec neuznávají židovské nároky na Chrámovou horu a Jeruzalém. Zpochybňují i samotnou existenci židovských chrámů. Kompromis se dosud hledal, hledá a bude hledat velmi těžce.

“Chrámová hora je místo, kde se toho mnoho odehrálo, a také místo, kde může začít velká katastrofa. Je spojena s vášněmi, vizemi, mesianismem, apokalyptickými představami,” tvrdí izraelský historik náboženství Geršom Gorenberg.

To se ukázalo například v srpnu 1969, kdy australský křesťanský fanatik Michael Rohan zapálil mešitu al-Aksá. Mnoho izraelsko-palestinských konfliktů odstartovalo právě tady.

Jeruzalém a konkrétně Chrámová hora je místem, kde podle legend a tradic různých náboženství a učení svět začal a kde také jednou skončí. Má být nejblíže do ráje i do pekla, kde Kain zabil Ábela, kde byl Abrahám připraven obětovat svého syna Izáka.

Tady měl Bůh sebrat prach, z něhož stvořil Adama, podle některých tvrzení je v útrobách hory schována Mojžíšova archa úmluvy. A konečně místo, odkud podle muslimů jejich prorok Mohamed vystoupil do nebes.

Pro muslimy je jeruzalémská hora třetím nejposvátnějším místem islámu po Mekce a Medíně. Pro věřící Židy je Jeruzalém spojen především s dvěma chrámy. Ten první postavil Šalamoun už kolem roku 950 před Kristem, o čtyři staletí později ho zničil babylónský vládce Nebukadnesar II. Druhý chrám zničili v roce 70 po Kristu Římané.

Bitva ve vlastních řadách

Až po téměř devatenácti staletích se hora a Zeď nářků, která je posledním zbytkem rozbořeného chrámu, dostaly zpět do židovských rukou.

“Vrátili jsme se na naše posvátná místa, abychom je už nikdy neopustili,” prohlásil izraelský ministr obrany Moše Dajan 7. června 1967, když jeho armáda z Jeruzaléma vytlačila Jordánce a dobyla staré město.

Kterýkoli izraelský politik bude chtít učinit ústupek ohledně Jeruzaléma, bude muset svést tvrdou bitvu ve vlastních řadách. A stejně tak nemá naději na úspěch žádný palestinský politik, který by chtěl uzavřít mír bez toho, aby byly uspokojeny palestinské nároky na město.

Na posledním velkém izraelsko-palestinském summitu v roce 2000 v Camp Davidu navrhoval tehdejší izraelský premiér Ehud Barak řešení.

Palestinci by mohli spravovat velké části východního Jeruzaléma a mohli by si volit vlastního starostu, ale odpovědnost za bezpečnost by si ponechaly izraelská policie a armáda.

Chrámovou horu chtěl Barak rozdělit na vertikální a horizontální část. Palestinci by spravovali vše nad zemí, tedy i své mešity, zatímco Izraeli by patřila zem a vše pod ní. Tedy půda, na které stávaly židovské chrámy.

Palestinský prezident Jásir Arafat to odmítl a za několik týdnů začala druhá palestinská intifáda. Naděje na usmíření  zůstává vzdálená dodnes.

Podívejte se na rozhovor s palestinským velvyslancem: Násilí vůči Izraeli je oprávněné