Úřad je přehnaně puntičkářský, stěžují si strany, které dostaly pokuty za porušení pravidel kampaně

Úřad je přehnaně puntičkářský, stěžují si strany, které dostaly pokuty za porušení pravidel kampaně

Praha – Krajský soud v Brně eviduje 13 žalob, kterými se některé politické strany a hnutí brání zaplacení pokuty od dohledového úřadu. Pokutu musely zaplatit za porušení pravidel kampaně či fungování politických stran. Žalobu podali třeba komunisté, Piráti, ODA, ale i Česká asociace satelitních operátorů. Uvedl to dnes server iROZHLAS.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí soudní pře spíše vítá, podle kontrolora Tomáše Hudečka se tím alespoň ukotví výklad nového zákona.

Asociace satelitních operátorů dostala pokutu 23 tisíc Kč za to, že loni v květnu krátce po startu kampaně před sněmovními volbami nechala otisknout inzerát s karikaturou tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v buldozeru. Ačkoli tím asociace kritizovala novelu zákona o elektronických komunikacích, kontroloři to vyhodnotili jako nedovolenou kampaň.

“Nesouhlasíme se sankcí z důvodu procesních chyb při postupu úřadu a dedukce, že jsme porušili zákon tím, že jsme vedli předvolební kampaň,” řekl serveru Patrik Brom z asociace satelitních operátorů. Úřad podle názoru asociace porušil ústavou garantované právo na svobodu slova.

Piráti nesouhlasí s tím, že museli zaplatit 55 tisíc korun za to, že nezveřejnili včas seznam dárců. Ten musí strany a hnutí kompletně odtajnit tři dny před volbami. Přehled měly strany podle úřadu zveřejnit 16. října, na webu Pirátů se objevil o den později. Podle místopředsedy strany a poslance Mikuláše Ferjenčíka výklad úřadu není správný.

“Měli jsme za to, že budou platit standardní lhůty, to znamená, když to stihneme ten daný den. Úřad ale trvá na termínu, který podle nás nemá oporu v zákoně,” uvedl. “Úřad postupuje přehnaně puntičkářky ve vztahu k margináliím a měl by se raději zaměřit na důležité věci. Tady se bavíme o jednotkách hodin,” doplnil.

Za stejný prohřešek se u soudu brání také hnutí Starostové a nezávislí či komunisté. Ti navíc dostali pokutu i za to, že neposkytli údaje spojené s financováním kampaně. Žalobu na dohledový úřad podala také ODA miliardáře Pavla Sehnala, strana musela zaplatit pokutu 19 tisíc korun za nedostatečné označení volebních materiálů.

S žalobou se na soud obrátily také Balbínova poetická strana, Strana občanské sebeobrany, Strana státu přímé demokracie – Strana práce, město Prostějov, Sdružení nezávislých občanů Prahy, Jižní Město – náš domov a spolky Svoboda projevu a Spolek pro zachování demokracie v ČR.

Dohledový úřad si je podle Hudečka u označování materiálů informací o zadavateli a zhotoviteli téměř stoprocentně jistý. “Některé případy typu České asociace satelitních operátorů mohou teoreticky kolidovat s ústavními právy,” uvedl Hudeček. Dodal, že úřad rozhodnutí soudu uvítá. “Pomůže nám to v orientaci v jednotlivých zákonných ustanoveních,” doplnil.

Případy bude řešit Krajský soud v Brně, podle mluvčí Evy Sigmundové jsou zatím ve fázi přípravy. “Prozatím není žádná věc vyřízená, věci jsou na pořadu jednání a soud prozatím provádí procesní úkony,” řekla webu.

Dohledový úřad funguje od loňského ledna, jeho úkolem je hlídat transparentnost předvolebních kampaní i fungování politických stran.

Panenka proti nenávisti nosí brýle nebo nemá maminku. Učí děti, jak se navzájem nezraňovat

Panenka proti nenávisti nosí brýle nebo nemá maminku. Učí děti, jak se navzájem nezraňovat

Praha – Učitelka Tereza Hrzánová vchází do třídy Mateřské školy Duha v pražských Košířích. Na židličkách rozestavených v kruhu na ni čeká skupina dětí. “Dobrý den, děti, dneska za vámi přišla Sašenka,” zdraví. Sašenka není živá. Je jednou z panenek, které vznikly v rámci projektu Persona Dolls. Má stejně jako děti jméno, rodinu, domov a svůj příběh.

Každé dítě se s panenkou vítá, některé slovně, jiné ji objímá. Učitelka se k ní naklání, jakoby jí naslouchala. “Sašenka říká, že je ráda, že jste se s ní přivítaly. Moc se jí po vás stýskalo,” říká. “Víte, proč tady dnes je? Zajímalo by ji, co jste dělaly o víkendu,” ptá se dětí. A vypráví jim, že Sašenka byla o víkendu na Šumavě s babičkou, otcem a sourozenci. Děti už vědí, že panenka maminku nemá.

Školka Duha se loni zapojila do vzdělávacího programu Persona Dolls, který vyvinul program Varianty společnosti Člověk v tísni ve spolupráci s berlínským pedagogickým pracovištěm Kinderwelten. Metoda, při níž se používají panenky, se zaměřuje na odstraňování předsudků u předškolních dětí. Učí je třeba neříkat “on to tak nemyslel” v situacích, kdy se děti navzájem předsudky zraňují. A také jim ukazuje, jak respektovat lidi bez ohledu na pleť, jazyk nebo třeba zdravotní znevýhodnění.

Díky panenkám, do jejichž příběhu se děti dokáží vcítit, přemýšlejí o vztazích a hledají řešení problémů. Panenka je veliká zhruba jako dvouleté dítě. Podle Felcmanové tak pro děti vytváří dojem “reálnosti”. “Řešíme, jak se člověk cítí, když ho někdo uráží, co může dělat, jak se může bránit. Snažíme se přinášet příběhy panenky a říkat to, co panenka zažívá. Protože ona zažívá diskriminaci,” vysvětluje lektorka Alena Felcmanová z organizace Člověk v tísni, která zaškoluje učitele mateřských i základních škol. V Česku se zapojilo už 80 pedagogů ze 40 škol a školek.

Metoda pochází už z 80. let a vznikla ve Spojených státech s cílem bojovat s předsudky ve společnosti. “Nemyslíme si, že lidé už nebudou žít s předsudky. Jde spíše o to, že si je uvědomí,” říká Felcmanová.

Když speciální pedagožka Jana Vlachová ze školky Duha dostala tělo panenky, měla přesnou představu, jak bude vypadat. Sama jí vybrala účes, domalovala obličej a oblékla ji. Chtěla, aby panenka měla brýle. “Ne vždy děti brýle v kolektivu přijímají a je potřeba s tímto tématem pracovat,” říká Vlachová.

Oční vada může být pozdějším zdrojem šikany. Identitu panence vytvářejí samy učitelky, například když potřebují nějaké děti posílit. “Někdo má panenku, která se pohybuje pomocí vozíčku. Ve školce nikoho takového nemají a je to způsob, jak děti seznámit s tím, jak může takový život vypadat. Je to spojeno s aktivitami prohlubování identity, rozmanitosti, předsudků a diskriminace,” doplňuje Felcmanová.

Do Mateřské školy Duha dochází i čtyřicet dětí s potřebou podpůrných opatření, kterým nevyhovuje velký kolektiv. Například děti s poruchou autistického spektra či s kombinovaným postižením dochází do menších tříd, ostatní jsou v rámci společného vzdělávání čili inkluze zapojeny do běžných tříd.

S panenkami zde pracují od loňska. Místním učitelkám se projekt líbil kvůli tomu, že se školka zaměřuje inkluzi. Panenka za dětmi nepřichází každý den. Nejprve se s nimi potká a ony jí vyprávějí o svých oblíbených hračkách, při druhém setkání si například říkají o tom, kdo v jejich okolí nosí brýle a seznamují se s tématem a postupně se pracuje na kritickém myšlení a odstraňování předsudků u předškolních dětí, popisuje Vlachová. Děti podle ní chápou, že panenka není živá, že se jedná o hru, což je u mladších dětí nejlepší formou vzdělávání.

Učitelka Tereza Hrzánová provází děti příběhem panenky Sašenky, která žije bez maminky. “Dost jsem s tím bojovala. Bylo to druhé setkání, kdy jsme si s dětmi opakovali, jaká zvířátka mají rády. A pak Sašenku zajímalo, s jakými členy rodiny doma žijí, a tak jsme se nenásilně dostali i k jejímu aspektu”, popisuje.

Psycholog a pedagog David Čáp si myslí, že panenka Persona Doll je dětem blízká kvůli tomu, že jde o hru. “Jsou v období, kdy milují hru na to, že je něco jenom jako, hrají si na profese, hrají si na jiné životy, hrají si na jiné životní role a hrají si všichni na maminky a tatínky,” uvedl.

Učitelky ve školce Duha by do budoucna chtěly do práce s metodou Persona Dolls zapojit i autistické děti. Jejich hlavním problémem je právě komunikace a oční kontakt s okolím. “Většina autistů moc nemluví nebo se vyjadřuje jinak,” vysvětluje Vlachová. Chceme vyzkoušet, jestli práce s panenkami bude mít pro tyto děti podobu určitého rituálu – přivítání, setkání, řešení a rozloučení. Takováto pravidelnost pro ně mohla znamenat čitelnost a předvídatelnost, které jsou vítané.

Odcházející Ťok: Požadavky komunistů se mohou stupňovat. S jídlem roste chuť, říká

Odcházející Ťok: Požadavky komunistů se mohou stupňovat. S jídlem roste chuť, říká

Praha – Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) nechce být členem kabinetu, který skládá předseda hnutí ANO Andrej Babiš se sociálními demokraty, mimo jiné kvůli stupňujícím se požadavkům komunistů, kteří slibují menšinové vládě podporu.

K rozhodnutí přistoupil i kvůli slabé podpoře, kterou cítí od hnutí ANO v prosazování tendru na výběr mýta. Uvedl, že zvažuje i odchod ze sněmovny, kam byl zvolen v říjnových volbách.

“Poslanecký mandát mi pomáhal v pozici ministra a pomáhal mně prosazovat věci, které byly důležité. Nevím, jestli je naplněním mých cílů sedět v Poslanecké sněmovně a nemít na věci vliv, který ode mne voliči očekávali,” uvedl s tím, že si musí ještě srovnat, co by jako poslanec mohl změnit.

Připustil, že ačkoli v tomto týdnu oznámil, že jako ministr chce skončit, vzhledem k současné konstelaci může ještě několik měsíců funkci vykonávat. “Jestliže nedopadne současná koalice a nad to se podaří získat podpora pro předčasné volby, tak v té demisi můžu vydržet ještě nějaký čas,” uvedl.

Rozhodnutí odejít se revidovat nechystá. “Muselo by se něco zásadního stát, kdyby premiér chtěl a přišel s tím, že podpora v mýtu bude zcela zásadní, protože tady jde o tu podporu, můžeme se o tom bavit, ale vůbec to nepředpokládám,” konstatoval. Mezi stavaře, odkud do čela resortu nastoupil, se vrátit nechce. Plánuje odpočinek, než se rozhodne, kam zamíří po opuštění politiky.

Už dříve Ťok kritizoval případné spojenectví hnutí ANO a hnutím SPD Tomia Okamury. “Nechci být ve vládě, která by legitimizovala SPD. Donedávna jsem tvrdil, že si dovedu představit podporu komunistů, ale podle toho, co předvedli s misemi, si říkám, jestli se mi do toho chce,” popsal další z důvodů plánovaného odchodu z funkce. Zdůraznil, že je to po revoluci v roce 1989 první možnost, kdy mohou komunisté výrazně promlouvat do vládních záležitostí díky tomu, že si dávají podmínky pro svou podporu. “A taky si dávám otázku, kdy ty podmínky skončí. S jídlem roste chuť, a to není tak, že jednou vytvoří podporu a pak už nic nebudou chtít. Požadavky se mohou stupňovat a v některém okamžiku to může být velmi nepříjemné,” konstatoval.

Komunisté i sociální demokraté mají k Ťokovi výhrady. Je už třetím členem současného a zároveň minulého kabinetu, který oznámil, že v novém nebude. Stejné rozhodnutí už učinili ministři spravedlnosti Robert Pelikán a zahraničí Martin Stropnický, oba jsou na rozdíl od Ťoka členy vládního hnutí.

Největší komerční vzducholoď světa přistála v Praze. Veřejnost se ale neproletí, může se jen dívat

Největší komerční vzducholoď světa přistála v Praze. Veřejnost se ale neproletí, může se jen dívat

Praha – Největší komerční vzducholoď světa dnes přistála na pražském letišti v Letňanech. Pražané budou v dalších třech dnech moci vzducholoď spatřit nad Prahou při vyhlídkových letech, které bude pořádající společnost Zeppelin CZ organizovat pro svoje partnery a klienty. Veřejnost se Zeppelinem neproletí.

Zeppelin měl ze své základny v německém Friedrichshafenu vzlétnout původně už v pondělí, kvůli větru však musel být start odložen až na páteční ráno. Cesta z Německa vzducholodi zabrala podle pilotky Katharine Board šest hodin, což je velmi dobrý čas. Cestovní rychlost se pohybovala kolem 70 kilometrů za hodinu, což je obvyklá hodnota. Heliem plněné plavidlo je schopné vyvinout rychlost až 130 kilometrů za hodinu, podle pilotky tím však výrazně trpí komfort cestujících.

Zeppelinů na světě není moc a tomu odpovídá i počet jejich pilotů. Podle pilotky Board jich může být dohromady kolem patnácti. “Vlastně je méně pilotů vzducholodí než astronautů,” řekla s úsměvem novinářům po přistání. Cesta z Friedrichshafenu, který se nachází ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko na úplném jihu Německa, podle ní nepřinesla žádné komplikace a počasí vzduchoplavcům přálo.

Protože běžní lidé se obří vzducholodí nemohou prolétnout, řada se jich alespoň přišla podívat na přistání. Až do pondělí bude Zeppelin létat nad Prahou na vyhlídkových letech pro partnery společnosti Zeppelin CZ. Podle jejího ředitele Stanislava Chládka si však kuriozitu budou moci užít i běžní Pražané. “Bude nad Prahou létat, pokud počasí dovolí, zhruba 200 až 300 metrů vysoko, takže bude relativně dobře vidět,” uvedl.

Trasa vyhlídkových letů bude záviset na počasí a letovém provozu. Naplánována je z Letňan přes Vysočany a Libeň, následně by mě trasa měla kopírovat Vltavu až k zdymadlům v Komořanech. Zpátky by měla letět přes Letnou a přistát opět v Letňanech.

Délka Zeppelinu s označením LZ NT07-101 je 75 metrů a může převézt celkem 12 cestujících. Firma Zeppelin CZ, která se zabývá prodejem stavebních strojů, energetických systémů a důlních strojů, akci připravila v rámci blížících se oslav padesáti let od vstupu na československý, respektive český trh.

ČSSD schválila jména ministrů, na Pochem trvá. Podpořil migrační kvóty, odmítá ho Zeman

ČSSD schválila jména ministrů, na Pochem trvá. Podpořil migrační kvóty, odmítá ho Zeman

Praha – Prezident Miloš Zeman nemá podle části užšího vedení ČSSD mluvit do nominací ministrů. Odmítají stáhnout kandidaturu Miroslava Pocheho na funkci ministra zahraničních věcí. Takový názor před novináři při příchodu na jednání politického grémia ČSSD vyslovili hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka a senátor Petr Vícha. Ten zopakoval svůj nesouhlas s tím, aby ČSSD do koalice s hnutím ANO vstoupila.

ČSSD by podle koaliční dohody s hnutím ANO měla v nové vládě obsadit pět ministerských křesel, jedním z nich je post ministra zahraničí. Podle informací Aktuálně.cz je kandidátem Poche. Zeman ve čtvrtek novinářům řekl, že by jeho nominaci neakceptoval. 

Kromě Pocheho schválili sociální demokraté také nominaci Petra Krčála, který by byl ministrem práce a sociálních věcí, olomoucký primátor Antonín Staněk by měl být ministrem kultury, Miroslav Toman má řídit resort zemědělství. Ministrem vnitra pak má být předseda Jan Hamáček.

“Předpokládám, že se včera (ve čtvrtek) pan Hamáček nebyl ptát pana prezidenta na souhlas, jestli může navrhnout nějaká jména na post ministrů, ale že ho byl pouze seznámit s těmi jmény,” řekl novinářům při příchodu do sídla ČSSD Chvojka.

Prezident podle něj může nejmenovat pouze někoho, kdo nemá čistý trestní rejstřík nebo je spojen s nějakou kauzou. Na otázku, zda by tedy ČSSD neměla Zemanovi ustoupit, Chvojka odpověděl, že to je otázka na Hamáčka. “Já si myslím, že by neměl stahovat jméno pana Pocheho, měl by si trvat na svém,” řekl.

Návrhy ČSSD by měl Zeman akceptovat i podle Netolického a Víchy. “To, že jsem změnili volební systém, neznamená, že jsme změnili kompetence prezidenta,” podotkl Netolický. S odkazem na to, že Zeman se často odkazuje na prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, řekl, že si je jist, že by Masaryk stejným způsobem jako Zeman nepostupoval.

“Někdo má nést vládní zodpovědnost. A vládní zodpovědnost znamená, že bude v čele exekutivy a zodpovídá se Sněmovně a trestněprávně i občanskoprávně. Pan prezident se nikomu nezodpovídá z Ústavy. Z toho je patrné, že by měly být akceptovány návrhy předsedy vlády na základě logických návrhů jednotlivých koaličních stran,” uvedl místopředseda strany Netolický. Prezident má podle něj právo v případě nesouhlasu s navrhovanou vládou přikročit k výběru jiného kandidáta na premiéra.

Zemana se naopak zastal místopředseda strany Jaroslav Foldyna. Ke jménům ministrů se podle něj v minulosti vyjadřovali i prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. “Je to naprosto identické, prezidenti se vždycky vyjadřovali, tak i Miloš Zeman se vyjadřuje k jednotlivým jménům,” řekl.

Zeman: Poche podporuje migraci

Vícha zopakoval, že sociálnědemokratičtí senátoři odmítají vstup do vlády. Strana by podle něj měla zůstat v opozici. Vstup do vlády i její odmítnutí jsou podle něj ale nyní v obou případech špatné. “Teď už je každé řešení špatné,” podotkl. ČSSD podle něj do dalšího kola vyjednávání vůbec neměla jít. Na výsledek referenda je zvědavý.

Zeman ve čtvrtek řekl, že by Pocheho na postu ministra zahraničí neakceptoval. “Pan Poche je člověk, který výrazně vystupoval ve prospěch migračních kvót, a jeho zaměření by tedy bylo v rozporu s oficiální zahraniční politikou nové vlády, odůvodnil pan prezident své stanovisko,” tlumočil pak v pátek na Facebooku stanovisko prezidenta mluvčí Jiří Ovčáček.

Na otázku Aktuálně.cz, zda Zemanovo rozhodnutí nesouvisí s tím, že Poche před volbami podpořil Jiřího Drahoše, mluvčí odpověděl: “Pan prezident uvádí konkrétní a mimořádně závažný důvod.” Pokud by ČSSD na Pochem trvala, Zeman prý své stanovisko nezmění. “Jde o mimořádně závažný důvod týkající se bytostných zájmů České republiky, a proto je stanovisko pana prezidenta setrvalé,” dodal Ovčáček.

Šlechtová mi nikdy nic nevyčítala, teď už mě důvody nezajímají, říká odvolaný šéf vojenského ústavu

Šlechtová mi nikdy nic nevyčítala, teď už mě důvody nezajímají, říká odvolaný šéf vojenského ústavu

Aktuálně.cz: Média se intenzivně zajímala o důvody vašeho odvolání, ministryně obrany Karla Šlechtová ale příliš konkrétní nebyla. V době, kdy vám toto rozhodnutí bylo doručeno, jste je ani vy neznal. Změnilo se od té doby něco, dostaly se k vám?

Bohuslav Šafář: Ne, nedostaly. Pan náměstek ministryně obrany pro kontrolu Antonín Rada, kterému to přísluší, mi předal dopis od paní ministryně, že jsem odvolán. Dodnes mi nikdo žádný důvod neřekl.

Senátoři nicméně zprávou obsahující důvody disponují. Podle předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Františka Bublana je zdůvodnění utajené.

Je to možné. Ale ani senátoři mi nic neřekli.

Máte ambici – a případně i možnosti – ono zdůvodnění získat? Budete je chtít znát?

Myslím, že teď už je mi to stejně jedno. Byl jsem odvolán a na to konto řeším další otázky své budoucnosti. Zjišťovat to nebudu, protože by mi to stejně nikdo neřekl. Byla by to škoda času.

Jak to odvolání vnímáte?

Vzal jsem to jako fakt, že jsem dostal papír a že to tak je. Představu o svém odchodu jsem ale měl jinou. Nicméně je to takové, jaké to je, nemůžu s tím nic dělat. S lidmi na ústavu jsem promluvil, oni to nějak pochopili. Předpokládám, že ústav bude fungovat dál.

Médii proběhla informace, že jste požádal ministryni obrany o možnost na ústavu dále pracovat. Je to pravda?

Tahle informace správná není. Bylo mi nicméně na ústavu nabídnuto místo a v současné době zvažuji, jestli ho přijmu, nebo ne. Je to pozice vědecko-výzkumného pracovníka.

Vaše odvolání bylo nečekané, čelil jste předtím ze strany ministryně obrany nebo jejích předchůdců nějaké kritice?

Ne. V minulosti jsme se nikdy nebavili o tom, že by mi něco vyčítala. Ani současná ministryně, ani její předchůdce Martin Stropnický. Nevím o tom, že by nějaká kritika kdykoliv v minulosti existovala.

Čelil ústav nějakým problémům, například po stránce koncepční, ekonomické nebo napjatých vnitřních vztahů?

Ne. Měli jsme nastavený systém kvality – tedy standardů naší práce, aby nedošlo s žádným problémům a nespokojenosti klienta s naší prací. Tam jsme také neměli jediný problém.

Začínali jste v poslední době nějaké projekty, kterých by se mohlo ono odvolání týkat?

O projekty pro ministerstvo obrany se hlásíme celou dobu. Některých se to možná týkat mohlo, ale není mi to známo.

Premiér Babiš vás kritizoval za vyjádření k ruským tvrzením, že jed ze série takzvaných novičoků, jímž byl v Británii otráven Sergej Skripal, mohl pocházet z Česka. Vyjádřil jste se vícekrát, nebo jen jednou, tehdy v březnu?

To březnové vyjádření pro ČTK bylo jediné, které jsem dal. Jasně jsem v něm deklaroval, že jsme připravili – nevyrobili, ale připravili – malé množství látky pro stanovení analytických dat. Nedával jsem žádná jiná vyjádření.

Zpětně ve svém vyjádření vidíte něco nešťastného, jak to tvrdí premiér Babiš?

Neberu to tak. Já jsem odborník, vyjadřuji se v odborné řeči. Neodborníkovi to možná nešťastné připadat může. Ale za nešťastné ho rozhodně nepokládám.

Jednotlivá slova jsou zde hodně důležitá, protože zdánlivě obecné výrazy mají přesně daný význam. Vy jste tedy nepoužil obrat, že byste novičok vyrobili? Protože tak to návazně interpretovala média a následně i prezident Miloš Zeman.

Neuvedl jsem, že bychom novičok “vyrobili”. Látka se připravuje v nádobce, kde vznikne, my ji odebereme pro stanovení dat a zase se to celé zlikviduje. Žádná látka se neizoluje, tím pádem ani neskladuje či neprodává. Takhle to funguje, toto je rozdíl mezi přípravou a výrobou. Podle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se ona příprava – mikrosyntéza – za výrobu nepovažuje. (V Česku navíc byla syntetizována jiná látka než ta, jejíž užití detekovali Britové v kauze Sergeje Skripala, pozn. red.)

Máte představu, proč to prezident Zeman za výrobu označil?

To je věcí těch lidí, kteří postupují, jak postupují. K tomu se já vyjadřovat nechci.

Jaké máte nyní další pracovní možnosti?

Zatím se rozmýšlím. Jsem ročník narození 1957, ještě tedy nemám důchodový věk. V ústavu a jeho různých právních předchůdcích – před jeho založením v roce 2012 – jsem strávil pětatřicet let, celý pracovní život. Mám pochopitelně konkurenční doložku, která jasně říká, že nesmím podnikat ani pracovat v konkrétních oborech.

Posílení zahraničních misí české armády Senát hladce schválil, nyní je na řadě sněmovna

Posílení zahraničních misí české armády Senát hladce schválil, nyní je na řadě sněmovna

Praha – Vládní plán na posílení některých zahraničních misí české armády a nové působení vojáků v Pobaltí ve čtvrtek hladce schválil Senát hlasy 54 z 57 přítomných členů. Souhlas ale musí dát také poslanci, jejichž branný výbor minulý týden žádné doporučení pro plénum nepřijal.

Proti rozšiřování misí se staví KSČM. Nyní tím podmiňuje podporu případné menšinové vládě ANO a ČSSD. Ve čtvrtek večer jednají o působení českých vojáků v cizině předsedové ANO a KSČM Andrej Babiš a Vojtěch Filip.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO) mluvila před senátory o nebojových, mírových a výcvikových misích. Vycházejí podle ní ze závazků k Severoatlantické alianci a k Evropské unii a mají přispět k omezení terorismu i migrace. “Návrh je plně v souladu s bezpečnostní strategií České republiky,” zdůraznila ministryně.

Občanští demokraté se pozastavili nad tím, že plán předkládá vláda v demisi, jejich senátoři jej ale podpořili. “Pokládáme za daleko důležitější, abychom se chovali jako důvěryhodný partner našich spojenců,” uvedl Jiří Oberfalzer (ODS).

Česko by mělo ještě letos podle vládního plánu vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by stály ministerstvo obrany 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků, až 110 místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.

Širší vedení KSČM v sobotu oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří. Návrh programu obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce.

Zeman vyzval ČSSD, ať schválí vládu s Babišem. Poche jako ministr zahraničí je pro něj nepřijatelný

Zeman vyzval ČSSD, ať schválí vládu s Babišem. Poche jako ministr zahraničí je pro něj nepřijatelný

Slezské Pavlovice (Bruntálsko) – Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek doporučil členům sociální demokracie, aby se v nadcházejícím vnitrostranickém referendu vyslovili pro koaliční spolupráci ČSSD a ANO.

Na tiskové konferenci na závěr návštěvy Moravskoslezského kraje také v odpovědi na novinářskou otázku řekl, že není ochoten akceptovat sociálního demokrata, europoslance Miroslava Pocheho jako ministra zahraničí právě ve vládě ANO a ČSSD. Poche před prezidentskými volbami podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.

O Zemanově nevoli vůči Pochemu se v posledních dnech spekulovalo právě v souvislosti s možným ministerským působením europoslance. Na dotaz, zda by pro něj byl přijatelný, odvětil Zeman před novináři lakonicky: “Ne.”

O jménech kandidátů na ministry a situaci v ČSSD před referendem Zeman mluvil v Ostravě s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. “Jednali jsme o vnitrostranickém referendu a jako bývalý předseda sociální demokracie, který jím byl osm let a myslím, že to byla úspěšná léta, si dovoluji doporučit všem členům sociální demokracie, aby v tomto referendu hlasovali pro spolupráci sociální demokracie s hnutím ANO,” prohlásil prezident na tiskové konferenci.

Podrobnosti schůzky Zeman nekomentoval, Hamáček je chce nejdříve sdělit vedení sociální demokracie. Předsednictvo bude o návrzích jednat v pátek odpoledne. Zeman řekl, že si velmi váží důvěry Hamáčka, že ho se jmény navrhovaných ministrů seznámil dřív než vedení strany.

Postoj Zemana k Pochemu nechtěl komentovat Hamáček ani sám Poche. Hamáček ČTK sdělil, že dnes žádné spekulace, kdo by mohl či nemohl být ministrem za ČSSD, komentovat nebude. Odkázal na páteční jednání předsednictva strany. Poche na dotaz ČTK opáčil, že není oficiálním kandidátem na funkci šéfa diplomacie. “Tedy považuji za bezpředmětné to komentovat,” napsal.

Pokud sociální demokracie v referendu, kterého se může zúčastnit na 19 000 straníků, vstup do vlády schválí, měla by obsadit pět ministerstev. Připadnout by jim měla ministerstva vnitra, práce a sociálních věcí, zemědělství, kultury a zahraničních věcí.

“Jsem si vědom toho, že někteří sociální demokraté jsou proti této myšlence, respektuji to v demokratické společnosti, jenom je třeba si všimnout, že to jsou zpravidla ti lidé, kteří přivedli sociální demokracii k oněm nešťastným sedmi procentům,” řekl Zeman v narážce na možnou vládu s ANO. Někteří sociální demokraté proti ní mají výhrady například kvůli trestnímu stíhání šéfa ANO Andreje Babiše.

S novými kandidáty na ministry se Zeman bude chtít setkat, zřejmě v Lánech. S těmi, kteří již ve vládě působili, jednat nebude. “Ale jak to tak pozoruji, tak takových lidí asi moc nebude,” řekl.

Dodal, že s předsedou ANO Babišem o obsazení ministerských postů zatím nemluvil. Neví proto, zda mezi jeho nominanty bude i ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO), kterou v poslední době stíhá kritika médií i premiéra.

Dolínek mi v zimě slíbil, že Libeňský most opraví jako památku. Otočil o 180 stupňů, diví se ministr

Dolínek mi v zimě slíbil, že Libeňský most opraví jako památku. Otočil o 180 stupňů, diví se ministr

Aktuálně.cz: Minulý týden jste oznámili, že zvažujete zahájit přezkumné řízení o tom, zda Libeňský most přece jen neprohlásit kulturní památkou.

Ilja Šmíd: Vyzvali jsme paní primátorku Krnáčovou, aby se vzhledem k tomu, že Libeňský most je opravdu významný pro hlavní město, vyjádřila jako vlastník k zaslaným podnětům Národního památkového ústavu a dalších institucí. To přezkumné řízení jsme ještě nezahájili a až na základě odpovědi primátorky, respektive magistrátu, se rozhodneme, jaký postup zvolíme.

Jaké jsou hlavní výtky, na jejichž základě byste mohli přezkum zahájit?

Jsou v tom smyslu, že rozhodnutí ministerstva kultury ve věci neprohlášení nebylo vydáno v souladu s právními předpisy. My si to nemyslíme, ale musíme to samozřejmě prověřit. A musíme znát stanovisko hlavního města.

Takže ta vaše výzva je vlastně formální krok, který ještě nic neznamená, protože přezkumné řízení nemusíte vůbec zahájit.

Já chci postupovat i v souladu s tím, jaké záměry s mostem hlavní město má. A primárně je zájmem hlavního města, aby byla obnovena doprava. Druhým zájmem Prahy samozřejmě je, aby bylo řečeno, jestli ho mají opravovat jako památku, nebo jako nepamátku. A to je skoro Kolumbovo vejce. Abych měl všechny podklady pro své rozhodnutí, tak chci znát i stanovisko hlavního města Prahy. My nechceme postupovat proti zájmům Prahy, ale ani těch, kteří považují ten most za architektonickou památku.

Jde o to, jak ta památka bude v budoucnosti vypadat, protože se zdá, že se bude muset vybourat většina té hmoty, protože už neudrží dopravu. Protože ten most už je prostě zničený, neudržovaný. My si třeba myslíme, že by se mohl opravovat jako replika. Ale zase ze stavebního hlediska ví Praha líp než my, jestli to jako repliku opravovat jde. Dopravní zátěž na mostu je totiž úplně jiná než v době jeho vzniku a teď je otázka: ve chvíli, kdy to udělají jako repliku, tak to samozřejmě památka v ortodoxním pojetí památkové péče nebude.

Můžete říct, k čemu se kloníte vy sám? Už asi máte nějaký názor…

Jsou památkáři, kteří říkají, že to památka je, a lidi, co říkají, že není. I sám Národní památkový úřad je rozdělený. A to nemluvím o občanských aktivistech, kteří chtějí, aby to byla památka, a vedle toho je velká skupina těch, kteří říkají: Zbourejte to, důležité je, aby Praha měla dopravu. My nejsme stavební úřad, my jsme odborné pracoviště, které má odborné kapacity na to, abychom prohlásili, zda to je, či není památka, ale v tomto případě je to opravdu složité.

Jak vy osobně vnímáte spor o ten most? Je odborný, či spíš jen emotivní?

Obojí, ale to je v každém podobném sporu. Úplně rozumím starostovi Čižinskému a aktivistům, oni jsou rodáci, mají ten most rádi. Vypadá hezky, je to soubor mostů z určité doby, jsou tam nějaké, byť ne úplně čisté, kubistické tvary, které jej ozvláštňují. Ale je tu také to hledisko Prahy, která je úplně jiná než ve dvacátých letech, kdy se to stavělo. A je třeba rozumět tomu, že dopravní obslužnost je pro Prahu klíčová. Máme památkovou ochranu, protože si chceme zachovat architektonické kulturní dědictví, ale nesmí to bránit životu současné Prahy, současného člověka. Proto je to těžké rozhodování.

Ale je jisté, že s tím mostem se musí něco udělat. Já osobně bych byl opravdu nejradši, kdyby byl opraven jako replika.

Asi jste sledoval argumenty náměstka primátorky Petra Dolínka, který tvrdí, že je potřeba postavit nový most. Že to je názor odborníků…

K tomu řeknu jedno: Loni v prosinci v mé kanceláři pan Dolínek seděl, byl to můj úplně první kontakt s problematikou mostu. Byl u toho můj náměstek pro památky Vlastislav Ouroda. Dolínek před námi prohlásil, že chce jen to, abychom hodně rychle udělali rozhodnutí, ať už bude jakékoliv, tedy abychom prohlásili či neprohlásili Libeňský most kulturní památkou. A řekl, že slibuje – a to cituji téměř doslova -, že Praha bude ten most opravovat jako památku, i když to památka nebude. Toto řekl v prosinci pan Dolínek u mě v kanceláři ministra kultury za přítomnosti náměstka pro památky.

Jak si tedy vysvětlujete ten jeho obrat, kdy chce most zbourat a postavit nový?

Nevím, jak to mám hodnotit, je to otočení o 180 stupňů. Nevím, proč teď jedná jinak, než tehdy slíbil.

Já se ještě vrátím k odborníkům, na které se Dolínek odvolává. Ti všichni v minulosti lobbovali za zbourání mostu, a dokonce vám posílali naléhavý dopis, ať most památkou neprohlašujete. A on až následně tuto skupinu oslovil a udělal z ní svou technickou radu. Jak vnímáte to, že se obklopil jednostranně zaměřenými odborníky?

To je věc magistrátu, na to nemůže ministerstvo kultury nijak reagovat. Most je ve vlastnictví Prahy a ministerstvo kultury není arbitr toho, jestli se to má zbourat, nebo ne. My budeme postupovat podle svého správního řádu. I proto žádáme paní primátorku, aby se město k mému dopisu vyjádřilo.

Video: Dolínkova technická rada doporučuje Libeňský most zbourat

Jermanová: S komunisty a ČSSD se mi vládne dobře, drží slovo. Buďme neutrální most mezi USA a Ruskem

Jermanová: S komunisty a ČSSD se mi vládne dobře, drží slovo. Buďme neutrální most mezi USA a Ruskem

Patřila jste mezi největší odpůrce toho, aby hnutí ANO vládlo za podpory SPD. Podpora od KSČM vám nevadí? Komunisté v těchto dnech zvyšují své požadavky, bez jejichž splnění vládu nepodpoří.

Nechci se KSČM nějak extra zastávat, ale je součástí demokratického systému politických stran. Doba, kdy se dala zakázat, je pryč, nikdo v minulosti nenašel odvahu tento krok udělat. Podpora od KSČM není ta nejlepší varianta, kterou si dovedu představit. Ale vzhledem k tomu, jak se k nám staví jiné strany, je to pro nás jediná varianta, abychom konečně sestavili vládu s podporou sněmovny, která bude Českou republiku rozvíjet.

Opravdu jediná varianta?

Jestliže se ODS a takzvaný pravicový blok postavily ostře proti, tak nám nic jiného nezbývá. Musím říci, že spolupráce s ČSSD na středočeské úrovni funguje velmi dobře odborně i lidsky. Se změnou ve vedení ČSSD doufám, že tato spolupráce se dá zopakovat i na celostátní úrovni.

Není obvyklé, aby někdo vyměnil koalici s pravicovými stranami za koalici s ČSSD a KSČM, jak jste to udělala vy ve Středočeském kraji.

Tady na kraji nejsme v parlamentu a jde hlavně o to, aby se lidé v kolektivu uměli domluvit a byli schopní dodržet to, na co si podají ruku. Vnímám kolegy podle toho, zda chtějí spolupracovat. Takže my jsme vyzkoušeli koalici, která pro mě byla “snová”, tedy STAN a ODS, a očekávala jsem spolupráci a souznění, ale to tam prostě nepřišlo.

Proč?

Celý rok jsme spolu válčili, pořád jsem nacházela novinové výstupy, které vůbec neladily s tím, na čem jsme se dohodli, plus přicházely faktické problémy. Stejně tak jsme se na pracovních schůzkách před radou na něčem domluvili, ale na samotné radě bylo všechno jinak. Měla jsem své vize a plány, chtěla jsem, aby šel kraj dopředu, a proto jsem se rozhodla pro změnu.

Takže změna s ČSSD a KSČM je pro kraj výhodná?

Teď jsme v období, kdy jde kraj pomaličku dopředu, platí to, co dohodneme, odpadá obava z toho, že otevřu monitoring médií a někdo z partnerů tam bude říkat něco, co není pravda. Práce se velmi zklidnila a my se můžeme věnovat rozvoji kraje.

Vaši bývalí koaliční partneři ovšem namítají, že zásadním problémem byla vaše snaha vládnout snadno, což vám sociální demokraté a komunisté umožňují, protože jsou vděční za účast v krajské vládě.

Víte, proč se mně s ČSSD a KSČM vládne lépe? Protože drží slovo. A jestliže se na něčem dohodneme, tak to platí. Není to o tom, že by něco odkývali, každý z nich je individualita, mají různé názory, ale když se dohodneme na nějakém kompromisním řešení, tak platí. To v minulé koalici neplatilo.

Na mnohé lidi bude zřejmě působit podivně, když řeknete, že si na komunistech ceníte toho, že drží slovo, a berete je jako partnera k vládnutí.

Byla bych ráda, aby se ti, kteří toto mé počínání kritizují, podívali do svých měst a obcí. Spousta z nich se o komunisty opírá, akorát o tom nehovoří. Navíc se bavíme o spolupráci v komunální politice.

Jste také místopředsedkyní hnutí, které teď vyjednává s komunisty a letos v lednu podpořilo v prezidentských volbách Miloše Zemana, který má pro komunisty pochopení.

Já musím říci, že mě nikdo z jeho protikandidátů neoslovil. Většinou byli bez politické zkušenosti, což je velký handicap, protože pokud za sebou nemáte tuto zkušenost, tak nevím, jak se ji na Hradě budete rychle učit. Pan prezident ví, co může a nemůže, navíc je to člověk velmi chytrý, který umí provokovat. Byť je to někdy možná za hranou.

Nepůsobí ale prezident Zeman spíše jako brzda dalšího rozvoje naší země? Stejně jako komunisté, kteří sice podle vás drží slovo, ale zároveň nejsou příznivci prozápadní orientace naší země.

To je obrovské klišé, co tady říkáte. Spojovat prezidenta s komunisty mně přijde mimo. Pokud s těmi lidmi pracujete, tak poznáte, že tady na kraji máme zastupitele za komunisty, kteří jsou mnohdy pro modernější věci než třeba ODS. Takže to není tak, že komunisti rovná se staré časy, zapšklost a brzda rozvoje. To vůbec není pravda. I komunisti mají mezi sebou lidi, kteří jsou mladí a velmi aktivní, zajímají se o rozvoj nových technologií.

Co ale říkáte například proruskému smýšlení, které je cítit ze stanovisek prezidenta i KSČM? Ptám se vás i proto, že zahraniční směřování hnutí ANO, jehož jste místopředsedkyní, bude v příštím období nesmírně důležité.

Když jsem byla místopředsedkyní sněmovny, tak jsem zastávala názor, že máme být neutrální a máme být mostem mezi zeměmi, které nejsou schopny se dohodnout. Vyklánět se napravo nebo nalevo sice působí v novinách velmi hezky, krásně se takové teorie rozvíjejí, ale já si myslím, že jsme srdce Evropy. Ležíme na strategickém místě a to bychom měli využít k diplomatickým službám.

Co to znamená konkrétně?

Je potřeba se dohodnout jak s Amerikou, tak s Ruskem. Jsou to dvě velmoci a nemyslím si, že je dobré se přiklánět na jednu nebo na druhou stranu. Rozhodně si nemyslím, že komunisti jsou jenom výrazně proruští a podporují jenom východní věci. Tady máme poměrně překvapivou záležitost, že když jsme projednávali celosvětové setkání Harley Davidson v Praze, tak to velmi podporovali komunisté s poukazem na to, že to vnímají jako přínos pro rozvoj turismu. 

Problematičnost této strany souvisí i s její historií. Vzpomeňme jen to, kolik lidí připravila její ideologie o život, kolika lidem a rodinám životy zničila nebo je připravila o svobodu. Změnila se společnost, nebo se změnili komunisté, že s nimi jednáte o podílu na moci?

Já nebudu hájit žádnou stranu kromě té své. Nicméně ano, doba se posunula. Samozřejmě komunisté spoustě lidí zničili životy, spousta životů vyhasla kvůli nim. Ale pak se ptejme i KDU-ČSL, jejíž členové byli součástí Národní fronty. Ti v tom systému také existovali a nic neudělali. Pak tedy rozdávejme všem stejnou kartu. KSČM je jiná strana, přestože se nedistancovala od svých minulých věcí. Většina z nich myslím minulost pochopila a chovají se aspoň na komunální úrovni velmi slušně.

Jenže komunisté ublížili i mnoha členům lidové strany.

Ale lidovci měli odpadlíky, kteří vstoupili do Národní fronty a kolaborovali s minulým systémem.

SPD Tomia Okamury je podle vás větším nebezpečím pro demokracii než komunisté?

Až na pár výjimek nejsou slyšet od zástupců KSČM takové výstupy jako od SPD. Pro mě je to nepřijatelná strana, varianta, že by podporovali vládu ANO, pro mě byla velmi těžko schůdná. Na druhou stranu musím říct, že i v řadách SPD jsou lidé, se kterými jsem schopná se domluvit. Co ale od SPD občas zaznívá v parlamentu a v novinách, je pro mě skutečně nepřijatelné.

Hnutí ANO má podle průzkumů stále velký náskok před jinými stranami. Co by vám mohlo vzít voliče?

Pokud budeme plnit, co jsme slíbili, tak nevidím důvod, proč bychom neměli mít podporu veřejnosti.Pokud budeme se členy a veřejností nadále pracovat kontaktně, tak skutečně nemám obavy.

Jak jste spokojena se současným směřováním hnutí ANO?

Musíme hodně zapracovat na komunikaci se členy. Myslím si, že jsme s nimi přestali mluvit. Dá se to pochopit v souvislosti s hektickým politickým děním na nejvyšší úrovni. Doufám, že až se ustanoví vláda, tak se na to vrhneme a budeme se členům věnovat.

Kdysi jste s humorem říkala, že jednou Andreje Babiše nahradíte. Že by ho někdo někdy nahradil, je ve vaší straně vyloučené, je to tak?

Nikdo z nás nemá v současné době touhu pana předsedu nahradit. Doufám, že v politice bude dlouho, a já určitě nebudu ta, kdo by ho vyzývala na souboj. Velmi ho respektuji. On je velmi pracovitý člověk. Strávila jsem s ním v ANO šest a půl roku a naučila jsem se od něj spoustu věcí, jsem mu za to vděčná. I když pana předsedu spousta lidí nenávidí, já ho mám ráda. Kdykoliv jsem měla nějaký problém, tak jsem byla schopna si to s ním vyříkat. 

Přece jen jste nezvyklá strana. Zatímco jinde existuje v rámci demokratické soutěže určitý konkurenční boj, u vás je tomu jinak. 

My ty souboje máme uvnitř, akorát je neventilujeme ven, jak to dělají jiné strany. My soupeříme mezi sebou, naše názory se střetávají, ale necháváme si to uvnitř. Tím jsme nestandardní, ale jinak fungujeme tak, jak se má.

Když ANO odešlo ve čtvrtek 6. dubna od jednacího stolu, už to vypadalo, že vznikne druhá vláda ANO s podporou SPD a KSČM. Jak moc tehdy byla taková vláda reálná?

Upřímně, já to nevím.

Nebýt rozhodnutí výboru ANO, aby vaše vedení obnovilo jednání s ČSSD, zřejmě by taková vláda byla dost reálná.

Poslanci žijí ve sněmovně v trošku jiném světě než my, oni se klonili k variantě s SPD, protože zkušenosti našeho hnutí s dřívějším vládnutím s ČSSD nebyly nejrůžovější. Politika je ale také o tom, že je potřeba některé věci odpouštět, zapomínat a nevytvářet zbytečné příkopy. Doufám, že změna vedení ČSSD bude pozitivní. Jsem ráda, že se výbor rozhodl pro jednání s ČSSD.

Nerozhodl spíše odpor části klubu k SPD?

Rozhodlo jednání výboru ANO, protože ve výboru jsou zastoupené všechny krajské organizace, které přinesly názory z regionů.

Jakou vládu upřednostňoval Andrej Babiš? Byl připravený vládnout za pomoci SPD a KSČM?

Nevím, musíte se zeptat jeho, já mu do hlavy nevidím.

Pro jakou variantu vystupoval?
Vystupoval velmi neutrálně, velmi bedlivě poslouchal, kdo co na výboru říkáme, a podřídil se názoru většiny.

Metnar postavil mimo službu šéfa rozvědky. Nepřesvědčil mě, že má hospodaření v pořádku, říká

Metnar postavil mimo službu šéfa rozvědky. Nepřesvědčil mě, že má hospodaření v pořádku, říká

Praha – Ministr vnitra Lubomír Metnar dočasně zbavil generála Jiřího Šaška vedení Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Informaci, na kterou upozornil týdeník Respekt, redakci Aktuálně.cz potvrdil Metnar s tím, že vedením rozvědky pověřil nového náměstka Radka Musílka.

Ministrovo rozhodnutí vstupuje v platnost ve čtvrtek, dnes o něm informoval vládu a samotného generála Šaška, se kterým se ve svém úřadu sešel. Podle informací Aktuálně.cz o odstavení ředitele ještě nebyli oficiálně informováni ani zaměstnanci tajné služby.

“Je postaven mimo službu, dokud nebudou vyřešeny kontrolní procesy ohledně hospodaření tajné služby,” řekl Aktuálně.cz Metnar.

Na otázku, proč Šaška nepostavil mimo službu už při zjištění údajných problémů v hospodaření, ministr odpověděl, že “vyšetřování má určitý vývoj”.

“Pan generál mi stále dokola tvrdil, že je vše v pořádku. Jeho vyjádření z posledního týdne už mě nepřesvědčila. Ten proces trvá poměrně dlouho a já bych chtěl zajistit objektivitu, protože jeho podřízení se na prošetřování toho případu podílejí. A podle mě to tak nemá logiku, protože prošetřujete určité podezření a sám se na tom podílíte,” dodal Metnar.

ČSSD žádá vysvětlení

Premiér Andrej Babiš (ANO) se k záležitosti nevyjádřil a odkázal na Metnara. “Je to jeho kompetence,” napsal ČTK.

O Metnarově kroku už byl informován předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Pavel Blažek (ODS), kterému to po jednání vlády telefonicky sdělil ministr vnitra. “Jsme dohodnutí, že na jednání komise, které by mělo proběhnout příští týden, nám aktuální dění v civilní rozvědce popíše a své vládní kroky zdůvodní,” napsal Blažek ČTK.

Vysvětlení od ministra vnitra v demisi či od Babiše bude chtít podle svého šéfa Jana Hamáčka i ČSSD, s níž ANO vyjednává o společné vládě. “To je samozřejmě závažný krok, pokud vláda v demisi, vláda bez důvěry zprostí služby jednoho z ředitelů tajné služby. Očekávám, že pan ministr nebo pan premiér vysvětlí, jaké důvody k tomu vedly,” řekl novinářům Hamáček.

Na otázku, zda by případná výměna šéfa civilní rozvědky či šéfů státních podniků a institucí mohla představovat pro sociální demokraty překážku ve vládní spolupráci s ANO, šéf ČSSD přímo neodpověděl. “Platí, že pokud by mělo dojít ke jmenování nového ředitele, tak to by měla udělat vláda s důvěrou,” uvedl Hamáček.

Šašek vede ÚZSI od července 2014. 

ÚZSI je civilní rozvědkou. Úkolem služby je chránit Českou republiku proti hrozbám, kterými jsou mezinárodní terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich komponent, ekonomická zločinnost, různé formy politického extremismu a podobně.

Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra.

Stalin rozpoutal válku spolu s Hitlerem, napsal Rus a musel k soudu. Česko mu azyl nedalo

Stalin rozpoutal válku spolu s Hitlerem, napsal Rus a musel k soudu. Česko mu azyl nedalo

Praha/Moskva – České úřady zamítly žádost o azyl Rusovi, který byl ve vlasti odsouzen za sdílení článku o tom, že Sovětský svaz společně s Německem rozpoutaly válku, když společně zaútočily na Polsko.

Pro autolakýrníka Vladimira Luzgina si poté do jeho bydliště v Permu na Urale přišli agenti tajné služby FSB. Sdělili mu, že se dopustil trestného činu. Soud následně muže odsoudil k pokutě 200 tisíc rublů (asi 82 tisíc korun) za šíření “vědomě lživých tvrzení”.

Po neúspěšném odvolání se Rus rozhodl pro emigraci a koncem roku 2016 odjel do Česka, kde požádal o mezinárodní ochranu. Nyní se ale podle Radia Svobodná Evropa (RFE) dozvěděl, že vnitro jeho žádost zamítlo.

“Vysvětlili mi, že nenašli důvody pro moje politické pronásledování,” popsal Luzgin Radiu Svobodná Evropa argumenty českých úředníků. “Život jde ale dál,” doplnil.

České ministerstvo vnitra podle RFE v písemném odůvodnění také napsalo, že není v kompetenci úřadu “zapojovat se do polemik”, které se týkají historických událostí. Úřady prý Luzginovi také vzkázaly, že jeho žádost nebyla dostatečně podrobná.

Přepisování historie

Podle kritiků současných poměrů v Rusku se Luzgin stal obětí snahy tamního prezidenta Vladimira Putina o účelový výklad historických událostí.

Kremelská propaganda například opakovaně posouvá začátek druhé světové války až na 22. červen 1941, kdy hitlerovské Německo napadlo Sovětský svaz. Zamlčuje však fakt, že 17. září zaútočila na Poláky Rudá armáda, aby následně okupovala východní část země.

Podobně se v dnešním Rusku nemluví o paktu, který 23. srpna 1939 podepsali v Moskvě německý ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop a jeho sovětský protějšek Vjačeslav Molotov.

Vladimir Luzgin loni v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětloval, proč si pro emigraci vybral právě Česko: “Byl jsem tady už v roce 2014 a velmi se mi tu líbilo. Žijí tady příjemní lidé, jazyk je podobný. Hlavně tady ale mám známé, kteří mi pomáhají,” řekl.

Mladý Rus byl ve své zemi odsouzen na základě nového zákona trestajícím odmítání “skutečností uznaných mezinárodním válečným tribunálem” v Norimberku a šíření “úmyslně nepravdivých informací o činnosti Sovětského svazu během druhé světové války,” připomnělo Rádio Svobodná Evropa.

Desítky lidí v Praze demonstrovaly za práva Palestinců a proti přesunu americké ambasády

Desítky lidí v Praze demonstrovaly za práva Palestinců a proti přesunu americké ambasády

Praha – Desítky lidí večer demonstrovaly v centru Prahy za práva Palestinců, proti jejich zabíjení v Pásmu Gazy a proti přesunu americké ambasády do Jeruzaléma. Podle účastníků protestu má sice každý stát právo vybrat si své hlavní město, avšak nikoliv na cizím území. Demonstranti došli vyjádřit své rozhořčení před české velvyslanectví USA.

Účastníci protestu se sešli na Václavském náměstí, kam si přinesli české a anglické transparenty s nápisy jako “Zastavte zabíjení v Palestině” nebo “Svobodu Palestině”. Řečníci na shromáždění mimo jiné uvedli, že přišli demonstrovat za osvobození Palestiny “od rasismu a od zdí”. Gazu označili za “střelnici Izraele”.

Akci svolala skupina Ne naším jménem – Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě. “Sedmdesát let politiky etnického čištění Palestiny stačilo, obdobně jako 11 let devastující blokády Gazy, kde v těchto chvílích izraelské okupační síly střílejí do neozbrojených demonstrantů,” sdělila za organizátory Jana Ridvanová.

Větší část účastníků akce se s vlajícími palestinskými vlajkami a za doprovodu policie přesunula před velvyslanectví USA. Cestou demonstranti budili pozornost kolemjdoucích skandováním “Okupace není mír” nebo “Free Palestine”.

Zatímco někteří přihlížející jim gesty vyjadřovali podporu, od jiných se průvod dočkal uštěpačných poznámek. Z reakcí lidí však bylo zjevné, že většina z nich ví o dnešních nepokojích na území Gazy, při nichž izraelští vojáci podle zpráv agentur zastřelili přes 50 Palestinců.

Před americkým velvyslanectvím pak v projevech demonstrantů mimo jiné zaznělo, že “bez americké podpory by už dávno bylo po izraelské okupaci”. Ridvanová upozornila na to, že v Gaze je kvůli blokádě nedostatek jídla, léků a pitné vody.

Užitečný idiot Izraele

“Nepřipusťme, aby ČR i nadále sloužila jako užitečný idiot Izraele. Prezidentu Miloši Zemanovi důrazně připomínáme, že to není on, kdo tvoří českou zahraniční politiku, ale ministerstvo zahraničí,” uzavřel další z účastníků protestu.

Americký prezident Donald Trump koncem loňského roku prohlásil, že USA považují Jeruzalém za hlavní město Izraele. Tamní otevření amerického velvyslanectví dnes provázejí rozsáhlé protesty. Vedle více než padesátky zastřelených Palestinců utrpělo dalších 2200 Palestinců zranění.

Izraelská armáda obvinila radikální hnutí Hamás z podněcování protestů s cílem prolomit hraniční plot. Palestinci v Gaze manifestují od konce března za konec blokády enklávy a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale která se teď nacházejí v Izraeli.

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město židovského státu.

Hnutí sexuálně frustrovaných mužů hierarchií připomíná počátky teroristických skupin, říká expert

Hnutí sexuálně frustrovaných mužů hierarchií připomíná počátky teroristických skupin, říká expert

Aktuálně.cz: Jak se stane, že je muž frustrovaný z nezájmu žen až tak, že se rozhodne vraždit?

Andrej Drbohlav: Řekl bych, že dnešní generace dospívajících a raně dospělých – zejména v Americe, ale bohužel už to lze pozorovat i u nás – má čím dál větší obtíže vyrovnávat se s relativně běžnými turbulencemi, které člověk během života zažívá. Ať už jsou to pokusy o navázání romantického či sexuálního vztahu, nebo tlaky společnosti či rodiny na to, kým by člověk měl být. Takoví lidé pak můžou dlouhodobě trpět komplexem méněcennosti.

A u některých z nich, kteří k tomu třeba mají psychické problémy a realitu vnímají až paranoidně, to dospěje až do situace, kdy mají potřebu se na společnosti pomstít za to, že je domněle vyčlenila z možnosti se prosadit. Že jim nedala dostatečný prostor a že třeba konkrétně v té sexuální “soutěži” jsou na vedlejší koleji. Je to pro ně velmi útrpné a většinou se snaží najít nějakého viníka.

K čemu mohou dospět?

Někteří se vnímají jako oběť genetické loterie a jsou přesvědčeni o tom, že vstupní podmínky do života byly pro ně diskriminační. Dožadují se svým způsobem toho, aby měli stejná práva i ve výběru sexuálního partnera jako ti, kteří v jejich očích mají lepší predispozice. V zásadě ztrácí tenké mantinely schopnosti vyrovnat se s tím, že každý člověk prostě přichází do života s nějakými předpoklady. Někdo holt má předpoklady sbalit jakoukoli holku, ale zase třeba nemusí být predisponován k tomu, vystudovat vysokou školu.

Vždycky tady byli, jsou a budou muži, kteří jsou z určitého pohledu na okraji společnosti a prostě nebudou mít sexuální a romantické vztahy. Z mnoha důvodů. Objektivně třeba nejsou pro většinu žen atraktivní. To však nemusí nutně znamenat, že by si partnerku nenalezli. Ale oni to vzdají hodně brzy v takové nějaké zapšklosti, frustraci. Všechny ženy odsoudí a hodí do jednoho pytle. V případě incelů do pytlů dvou. Incelové rozlišují ženy na dvě kategorie – takzvané Staceys a Beckys.

Co si pod tím představit?

Staceys jsou samičky, které své ženské přednosti dávají hodně na odiv, mají velké šance u alfa samců, pěkně se oblékají. Hodně jdou z pohledu incelů po penězích. Určitou část z nich by incelové mohli popsat jako zlatokopky. Beckys jsou v jejich očích ženami, které volí prvky ošacení bližší spíše mužskému šatníku. Tuhle volbu jim incelové přisuzují i v postojích a chování, jsou přesvědčení, že jsou to feministky, které se ve vztazích snaží vést a potlačit muže. Třetím soupeřem pro tyto frustrované jedince jsou Chadové, tedy alfa samci – velcí, mohutní, svalnatí, schopní sbalit jakoukoli samičku.

Je přitom velkým paradoxem, že hnutí incel v roce 1993 založila žena, kanadská studentka, a definovala jeho základní hodnoty. Nebyl v tom ale ten nenávistný aspekt. Ona chtěla jen sdílet své zkušenosti a doufala, že se obklopí lidmi, kteří mají podobné obtíže, a vzájemné souznění jim pomůže lépe pochopit, co třeba dělají špatně. Jenže mnoho dobrých myšlenek v historii bylo zvráceno k extremistickému výkladu.

On-line komunita incelů je poměrně početná. Máme se bát toho, že by se všichni mohli dostat až do takového bodu jako Alek Minassian či Elliot Rodger?

Ne, v žádném případě. Sociální a diskusní síť Reddit tuto komunitu na své platformě zatrhla ve chvíli, kdy v ní bylo 41 tisíc lidí. Pravdou je, že různé studie naznačují, že takových jedinců, kteří by hypoteticky mohli s touto filozofií souznít, je mnohem více. Sociální psychologové například upozorňují, že by to mohlo být 1,5 % všech mužů. Ještě dál v těchto úvahách jde americké Centrum pro kontrolu nemocí, které udává, že ve věku od 25. do 44. roku života je zhruba šest procent mužů, kteří nikdy neměli pohlavní styk.

Ale ti, kteří by měli extrémní až extremistické postoje, tvoří výrazně menší část. Incel je jedno z mnoha on-line hnutí, která sdílejí negativní až nenávistné postoje vůči ženám. Ale jsou velmi rozmanití v názorech, jak by se měli s ženami vypořádávat. Bezesporu je tam nějaká část extremistů, kteří přímo vybízejí k násilí na ženách.

Mnozí novináři i ze světa používají pro incely ne úplně vhodné výrazy. The Times napsaly do titulku, že incelové jsou novodobí džihádisté. To je velmi nešťastné spojení, džihádista je něco výrazně jiného. Ale je fakt, že odborníci, kteří se této problematice věnují, upozorňují na to, že vnitřní hierarchie komunity incelů, která se nepřetržitě zvětšuje, je velmi podobná počátkům některých teroristických buněk. Rizika tam jsou.

Ale jedním dechem zároveň dodávám, že panika není úplně namístě. Všichni teď upozorňují na to, že je tu obrovská komunita nenávistná vůči ženám. Ale tahle komunita funguje už celkem dlouho. V médiích se o ní mluví posledních pár týdnů. A to jen proto, že se k ní přihlásili tři masoví vrazi. Ale to je v množině masových vrahů promile.

Internet nezná hranice, a když někdo na fóru napíše něco agresivního, tak si to během vteřiny může přečíst někdo v českém obýváku. Řada těchto fenoménů je nebezpečná v tom, že s sebou nese takzvaný copycat efekt neboli fenomén nápodoby.

O co jde?

Když se o něčem dostatečně ilustrativně informuje v médiích, tak čtenář, posluchač nebo divák, který se nachází v podobné etapě života jako pachatel, s tím může snadno souznít. Za to, že teď dramaticky narůstá počet členů, nemůže hnutí samo, ale reklama, kterou mu dělají média. Stejné je to i s teroristickými skupinami. Na druhou stranu, člověk s opravdu extrémní nenávistí vůči nějaké minoritě nebo vůči pohlaví si cestu stejně najde sám.

Mluvíte o reklamě v médiích. Chcete tím říct, že novináři nemají o útocích psát?

Žurnalistická práce tu musí být, je samozřejmě povinností novinářů informovat. Ale záleží na tom, co sdělují a jakým způsobem. Je důležité informovat, ale objektivně, úsečně a krátce. Detailní popisy nejsou úplně dobré. U masových útoků obzvlášť.

Z jaké pozice k tomu tedy mají média přistupovat? Není potřeba zlo popsat, abychom ho příště včas rozpoznali?

Bezesporu, to je naprosto nezbytné. Ale záleží na tom, které detaily je a není nutné zmiňovat. U útočníků se média často pídí po tom, jaká byla jejich životní cesta. Odhalí třeba, že ten kluk byl kdysi mezi kamarády šikanován. Zní to velmi zajímavě, ale na druhé straně obrazovky sedí stovky, tisíce, ne-li desetitisíce kluků, kteří jsou také šikanovaní. Mohou si říci: Tohle je pro mě cesta ven. Útočník se pomstil a je sledovaný všemi médii světa.

Kdyby se tomu média nevěnovala, tak ten člověk i celá kauza upadnou v zapomnění. A bylo by to to nejlepší, co by se mohlo stát.

To, že někteří muži berou úkorně, že o ně ženy nemají zájem, přece není nic tak vzácného. Neměli bychom se spíš snažit je nějak pochopit, než abychom na ně, jak říkáte, zapomněli?

Bylo by to ale snahou o pochopení naprosto přirozených mechanismů, na kterých je lidstvo postaveno. Je to součást přírody. Nedostane se na všechny. Ne všichni naleznou krásnou partnerku.

Ano, mohli bychom mít snahu je chápat. Ale na druhou stranu je mnohem podstatnější, že tito jedinci nejsou schopni se vyrovnávat s naprosto běžnými situacemi. Drtivá většina mužů byla v průběhu života odmítnuta, zažila zklamání. Ale naše vnitřní mechanismy, obranné a sebeozdravné, nám umožňují se s turbulencemi vyrovnat. Více či méně zdravě.

Dnešní generace z mého pohledu vykazují mnohem větší míru těch, kteří nedovedou zvládat běžné otřesy. To je mnohem nebezpečnější a varující. Mělo by se o tom hovořit mnohem více než o nějakých incelech.

Je podstatnější, zda umíme naslouchat a pomáhat těm, kteří jsou na životní cestě oslabení. Čím více se o samotných negativních jevech bude psát, tím víc k ním bude společnosti liknavá. Když se podíváte na zpravodajství, tak v něm z 99 procent uvidíte zlo. To je špatné. Se zlými věcmi je možné bojovat jednoduchým způsobem – větší pozorností a všímavostí vůči dobru.

Takhle ale zpravodajství fungovalo vždycky, že psalo víc o negativních věcech než o tom, co hladce klape.

Ano, ale lidstvo je tu výrazně déle než zpravodajství. A zpravodajství, stejně jako globalizace a internet, vytváří úplně jiné generace lidí. Morfologicky a funkčně jsou stále stejní jako třeba v 15. století, ale jejich hlavy a mysli jsou obtěžkány úplně jinými démony. Obrovská traumata, která lidé prožívají – ztráty blízkých, onemocnění a podobně -, lidi dovedou zničit, zbortit. A stejně ničily a bortily mysli lidí v 15. století. Ale v dnešní překotné době plné tlaků lidé ztrácejí schopnost se vyrovnávat s drobnými bodanci.

Jaký podíl na tom má výchova?

Zásadní podíl, ten nejzásadnější. Určitý podíl na tom mají vrozené předpoklady, ale výchova sehrává výraznější roli. Rodiče objektivně věnují svým dětem čím dál méně času. Neučí je zvládat stresové situace. Děti pak vstupují do života s absencí nějaké výbavy. Když se to srazí s obrovskou konkurencí a velkými požadavky, tak jsou o kousek blíž k individuálnímu selhání, které může mít kolektivní následky.

Tím, že v globalizovaném světě čím dál tím víc sdílíme informace a názory, tedy stoupá tlak na úspěch a dokonalost?

Ten nestoupá jen s globalizací a medializací, ale také s překotně se rozrůstající populací, která do profesní i reprodukční soutěže vnáší výrazně větší množství hráčů. Máte větší výběr, ale paradoxně také více konkurentů. V době, kdy kluk vyrůstal na vesnici a do 20 či 25 let se nehnul z akčního rádia 30 kilometrů, chodil na pomlázku, stavěl májky, s holkami se potkával na zábavách, tak mohl mít za soka Pepíka z vedlejší vesnice, který se holt holkám líbil víc. V dnešní době je nekonkrétnost, třeba v podobě lajků na sociálních sítích, pro některé jedince nepochopitelná. Nedovedou se s ní vyrovnat.

A co se s tím dá dělat? Zní to, jako bychom měli zrušit média i internet a vrátit se do těch vesnic.

Je třeba se věnovat větší podpoře v menších komunitách. A to rozvojem a připomínáním historických tradic, hrdinů dané země nebo lokality, příběhů, které se přenášejí po generace. Namísto toho, abychom byli celé dny připojení na internet a sledovali zla, která se nás vůbec netýkají a dějí se v druhé části světa, jež se vyvíjela úplně jinak. Lidé dnes vnímají a vstřebávají příběhy, kterým nejsou schopni porozumět.

Ale mnoho zla pramení z toho, že například jedna etnická skupina nechápe jinou. Není nebezpečné se v době globalizace a velké migrace uzavřít do své lokální bubliny?

To, že jedna etnická skupina nechápe jinou, je přirozená podstata fungování lidstva napříč dějinami. Ochranou bylo buď to, že se skupiny uzavřely, nebo se na druhou stranu staly velmi liberálními k odlišnostem. To, že se skupiny mísily a lidé migrovali, je také podstata lidstva. To není nic nového, jenom se s tím dnes trochu útrpněji vypořádáváme. Rizika jsou teď pochopitelně větší. Myšlenky se šíři snáze a rychleji. Roli hraje i to, jaké jsou dnešní zbraně. Byl rozdíl, když za občanských válek lidé vyšli do ulic s vidlemi, než když se dnes rodí se zbraní v ruce.

Když se vrátíme k incelům, zmínil jste, že mají pocit, že prohráli v genetické loterii, a přijde jim nespravedlivé, že o ně ženy nemají zájem. Ale nároky na vzhled samotných žen byly vždy ještě vyšší. Jsou tu i ženské komunity podobné incelům?

Jsou, ale rozhodně nemají takovou sílu a takový sklon k radikalizaci, násilí a pomstě. Incelové by vám možná řekli, že ženská složka se dávno radikalizovala v podobě různých feministických hnutí. Upozorňují, že jsme v nebezpečném stavu sexuální revoluce. V jejich očích už ženy zcela převzaly kontrolu nad tím, koho si vybírají.

Odkud pramení jejich pocit nároku na sex a pozornost? Proč mají pocit, že ženy jsou povinny se zajímat i o ně?

Protože jsou to muži. Cítí se být podvedeni, když tu vzniká prémiová skupina samců. Je to smutné, ale tak to funguje i u jiných savců. Ve skupině je alfa samec, který pobírá většinu výhod. Ti méně silní samci, a je celkem jedno, jestli to jsou šimpanzi, gorily, nebo lidé, mohou sedět opodál a snažit se situaci přizpůsobit. Opustit smečku, najít si samičku jinde, ukájet se jiným způsobem a tak dále. To jsou rozvinuté formy, které tu vždycky byly a jsou součástí vývoje. Akorát dnešní generace to nehodlá respektovat a obtížně se s tím vyrovnává.

Z vojínů děláme generály, hrdinové ubývají, tak je vyrábíme. Historik kritizuje povyšování veteránů

Z vojínů děláme generály, hrdinové ubývají, tak je vyrábíme. Historik kritizuje povyšování veteránů

Aktuálně.cz: Je to tak trochu paradox. Celý svůj život dokumentujete a píšete o hrdinství Čechoslováků na východní frontě, vyvracíte legendy či lži o nich a teď najednou kritizujete jejich povyšování do generálských hodností. Jak tomu rozumět?

Miroslav Brož: Nezaměňujte dvě zcela odlišné věci – povyšování lidí, kteří to na frontě nedotáhli dál než na četaře, do důstojnických a tedy i generálských hodností s udělováním řádů či medailí. Zásadně nesouhlasím s povyšováním četařů na generály jen proto, že velitelé či odbojáři, kteří v boji proti nacismu něco znamenali, už nežijí. Správné a ve světě obvyklé je naopak to, aby byli ku příležitosti významných výročí vyznamenáváni. Byť byli v letech druhé světové války “jen” řadovými, v podstatě anonymními vojáky.

Proč vám to povyšování tolik vadí? Rovněž oni přece proti nacistům bojovali.

To pravda. Připadá vám ale normální a spravedlivé, že postupně tak díky tomuto povyšovacímu zlozvyku dosáhli stejných hodností jako jejich váleční velitelé, kteří v té době něco znamenali? Vůči válečným důstojníkům a osobnostem, jako byli například František Fajtl, František Peřina, Tomáš Sedláček anebo Otakar Jaroš, je to nespravedlivé a velmi nefér. A co víc – dnes mají tito někdejší vojíni vyšší hodnosti než hrdina bitvy o Sokolovo kapitán in memoriam Jaroš. Snižujeme tím význam podobných osobností české historie a boje proti nacismu.

Něco na tom možná je. I šéf odboru pro veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík si před časem v nadsázce posteskl: “Příští generace se budou možná učit, že třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha zlikvidovali dva parašutisté – generálové Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem”.

Tak daleko to doufám nedojde. Jinak ale Stehlíkovo postesknutí přesně vystihuje to, co se v oceňování druhoválečných hrdinů už nějakou dobu děje a proti čemuž nejenom já dlouho a marně protestuji.

A jak by to tedy mělo správně být? Jaká pravidla platí jinde?

U příležitosti sedmdesátého výročí vylodění spojenců v Normandii poděkovala britská královna Alžběta II. před čtyřmi lety na pláži Omaha několika americkým, britským či francouzským veteránům v hodnostech seržantů. A bylo zjevné, že na své válečné hodnosti jsou jaksepatří hrdí. Tedy žádní generálové, ale poddůstojníci. Těmto poddůstojníkům vzdávali přitom čest už zdaleka – při pohledu na jejich válečná vyznamenání za chrabrost v boji – i současní generálové a admirálové NATO.

Úcta k válečným hrdinům nespočívá tedy v hodnostech, jak si v Česku mnozí myslí, a proto se také dožadují stále vyšších hodností, při vší obrovské úctě k nim. A povyšování se dožadují hlavně proto, že politici jim v tom bez znalosti věci chybně vyhovují. Právě oni k tomuto zlozvyku veterány druhé světové války vychovali, takže si mnozí z nich na “nárok” na vysoké hodnosti, jichž by jinak většina z nich nikdy nedosáhla, zvykli a dožadují se ho.

Vychovali? Jak to myslíte?

Nepořádek v tom vznikl v devadesátých letech minulého století po pádu komunismu. Všichni váleční veteráni obdrželi blanket, aby v něm sdělili, jakou mají hodnost a zda chtějí být povýšeni. No a povýšeni chtěli být téměř všichni, postupně ztratili soudnost. I když ne samozřejmě všichni. Vyšších hodností se navíc dožadovali lidé, kteří nebyli za socialismu nijak perzekvováni. Už tehdy byli oceněni nejvyššími vyznamenáními – Řádem rudé hvězdy či Řádem rudé zástavy. Společnost si válečných veteránů i tehdy vážila, ale do generálských hodností byli povyšování jen zcela výjimečně. Velmi mě mrzí, že někteří z nich pak po pádu komunismu vystupovali jako bojovníci proti komunismu.

Jenomže vojáci ze západní fronty jako kdyby v letech totality neexistovali.

To je pravda. Jde ale o jinou kapitolu. Neuvážené povyšování se týká i těchto “zápaďáků”. Nevidím jediný důvod, aby voják, který skončil válku jako četař či podporučík se třemi válečnými kříži (a to už je nějaké společenské ocenění!), byl kvůli tomu povýšen na generála.

Dokud žil hrdina od Tobruku generál Karel Klapálek, stýkal se s desátníky a četaři, kteří pod jeho velením bojovali na Středním východě a pak i v Sovětském svazu. A nikdy to ale těmto svobodníkům či desátníkům nevadilo. Podstatné pro ně bylo, že je přijal jejich válečný velitel – armádní generál, jehož si bez ohledu na rozdíl v hodnostech vážili, stejně jako on jich.

Proč se tedy podle vás neuváženě povyšuje?

Druhoválečných veteránů žije už jen necelých pět set a s každým měsícem jich rapidně ubývá. Někdy až zoufale se proto mezi nimi hledají další kandidáti na povýšení – i přes námitky historiků.

Není to dobrá praxe či tradice, kterou jsme tu rozvinuli. Víte, z důstojníků, kteří končili válku v hodnosti nadporučíků či kapitánů, už dnes nikdo nežije. O významnější válečné veterány je stále větší nouze. Takže je svým způsobem nespravedlivým povyšováním vyrábíme, třebaže po tom ti vojáci mnohdy nijak zvlášť neprahnou. Mají to ale odmítnout?

Sedminásobný držitel válečného kříže Arnošt Steiner zemřel například jako podplukovník v záloze. Po válce zkrátka demobilizoval a nikdy mu nevadilo, že vojáci, jimž velel na frontě, zůstali v armádě, kde to někteří z nich dotáhli až na generály. Lidé si ho vážili i jako pouhého podplukovníka a on se nikdy povýšení nedožadoval.

Možná se do vás teď opřou lidé, jichž jste se celý život zastával.

Píšu o nich a zastávám se jich celý život. Proto se skláním před statečným vojákem Michalem Demjanem, jenž bojoval už pod Sokolovem. Za hrdinství dostal i válečný kříž. Nikdy se ale – na rozdíl od jiných veteránů – žádného povýšení nedožadoval. Až donedávna byl poddůstojníkem a teprve letos ho povýšili na poručíka. A věřte, že pokud by se o to pral, stal by se jako vězeň gulagu a pak i sokolovák (žijí už jen čtyři vojáci, kteří pod Sokolovem bojovali – pozn. red.) rovněž on plukovníkem či generálem.

Demjan bojoval od prvních dnů nasazení Čechoslováků až do samého konce války. Jeho “smůla” je, že neměl nikdy ostré lokty. Neprahl ani po hodnostech. Michal mi vždy říkal: “Já žádné frčky nepotřebuju, jsou mi lhostejné.” Důležité pro něj bylo, že si vyřídil účty s nacisty, a tím to pro něj haslo. A takových byly po válce desítky, třeba i zmíněný Arnošt Steiner. Hodnost ještě nedělá z člověka hrdinu.

Falešné dolary, kazašská mafie a kšefty od diplomata. Exdetektiv popisuje své zatčení na Ukrajině

Falešné dolary, kazašská mafie a kšefty od diplomata. Exdetektiv popisuje své zatčení na Ukrajině

Kyjev/Praha – Závažná obvinění vznáší v rozhovoru s Aktuálně.cz někdejší detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a nyní obchodník se systémy na rušení odposlechu Luděk Vokál na adresu ukrajinské kontrarozvědky, která ho v Kyjevě zatkla.

Aktuálně.cz: Vy jste nyní zadržován na Ukrajině a hrozí vám podle našich informací až sedmiletý trest odnětí svobody. Co se vlastně stalo?

Luděk Vokál: V celé téhle kauze, která mě velmi poškozuje, nejde vůbec o mě, ale o pana M. P. (Aktuálně.cz jeho identitu zná – pozn. red.) ze struktur NATO, jehož se ukrajinská kontrarozvědka SBU potřebovala zbavit.

Právě pan M. P. ze zdejšího českého zastoupení při NATO na Ukrajině mou firmu na dodávky defenzivní techniky (rušičky nahrávání, odposlouchávání či paralýza dronů – pozn. red.) už v Praze kontaktoval a pak zaštiťoval i všechna má další obchodní jednání s Ukrajinci – v Praze i v Kyjevě. On tu působí jako představitel Severoatlantické aliance, a má tudíž – na rozdíl ode mě – diplomatickou imunitu, takže ho Ukrajinci při té jejich akci nemohli zadržet jako mě. Respektive ho zajistili, avšak krátce na to propustili.

Pan M. P. měl mít navíc – k mému ohromení – z tohoto poměrně lukrativního kontraktu desetiprocentní provizi. Vysvětlil mně ale, že to tu tak prostě chodí. Já jsem jen obchodník, dělám byznys a zákulisní hry se snažím příliš nevnímat. Mohu se jen dohadovat, co všechno za tou provizí je a zda šlo o sóloakci pana M. P. či koho vlastně… a v čí kapse měly peníze z této provize skončit.

Diplomat M. P. je už podle našich informací v Česku.

Hm, to je pěkné. Za mě manželka složila stotisícovou kauci, takže mě ukrajinský soud propustil na svobodu. Ale jsem bez pasu a Ukrajinu teď nesmím opustit. Jen bůh ví, kdy se odsud dostanu.

Jak ona jednání v Praze či Kyjevě probíhala?

Dvěma ukrajinským zvláštním službám jsme předváděli schopnosti vyspělých defenzivních technologií. Jak vy říkáte – rušiček odposlouchávání. Přitom se ani jedna z těchto zvláštních služeb nemá mimochodem moc v lásce. Při té prezentaci jsme jednali se šéfy technických oddělení těchto rozvědek i s mladými technicky velmi vzdělanými experty.

Pan M. P. nám pak zprostředkoval jednání s řadou ukrajinských generálů a vysokých zdejších představitelů, o těch českých ani nemluvě. Pro jednoho z ukrajinských náměstků ministra jsme dokonce připravili tříhodinovou ukázku vyspělé rušící techniky. I té mimořádně výkonné od Izraelců, jejichž firmy zastupujeme. Ukrajinský náměstek byl naprosto nadšen. Na všechna tato jednání – i s českými představiteli – mám nevyvratitelné důkazy.

Letos v lednu se mi pak pan M. P. ozval, že Ukrajinci mají opravdu velký zájem o ofenzivní odposlouchávací techniku.

I tu prodáváte?

Ne. To už není náš byznys. Panu M. P. jsem ale řekl, že mohu zprostředkovat kontakt na firmu, která se odposlechem zabývá. Ukrajinci si nakonec na zkoušku řekli o dva systémy. Řekl jsem jim tedy: “Fajn. Připravte objednávku a já vám vystavím fakturu.”

To prý ale uděláme až potom, protože ty odposlechy velmi nutně potřebují hned teď. Tihle obchodníci byli už, na rozdíl od ukrajinských techniků, jiná třída. A znovu říkám: u všech těch jednání s někdy až mafiánskými byznysmeny byl zástupce NATO M. P. Proto mě ani nenapadlo, že by mělo jít o nějaký problém, natož že mě zatkne ukrajinská kontrarozvědka. Ukrajinci si pak začali objednávat další a další systémy za hodně vysoké částky – ať už z USA či Izraele.

Trval jsem ovšem stále na tom, že musí složit zálohu a všechny finanční transakce budou kryty fakturami, jako všude jinde v normálním světě. Tedy žádné platby v hotelovém pokoji na dřevo! Pořád jsem se snažil Ukrajincům vysvětlit, že takhle se už obchody – a ke všemu se speciální technikou – dávno nedělají, že takhle to v normálních zemích nefunguje.

No a když jsem pak přijel v dubnu do Kyjeva, vzrostly jejich požadavky do milionů dolarů. Stále si trvali na svém: že mně vše vyplatí keš. A prý: “Dáme ti ty peníze teď hned zfleku.”

Co jste jim řekl?

Že to nepřichází v úvahu. A pokud si to mohou dovolit oni – jak mě ujišťovali -, tak já rozhodně ne. Točili jsme se už v kruhu. Chvílemi jsem měl pocit, že se bavím s malými dětmi. Odmítali dokonce i nezbytné zaškolení na tuto velmi speciální techniku. Chtěli ji hned teď. Ať ji přivezeme a rovnou ji zpravodajcům necháme. A platba? Všechno až potom, potom, potom.

Nebyli ochotni zaplatit ani padesátiprocentní zálohu, natož fakturu. A jen pořád všechno bude, nebojte, všechno dostanete. Přitom pořád navyšovali částky za stále výkonnější techniku. A stále ode mě paradoxně chtěli, aniž by cokoliv zaplatili, kódový klíč, aby ji mohli používat. Bez klíče jim byla i již dodaná technika k ničemu.

Nakonec mi řekli, že peníze do Prahy dopraví kazašská mafie. To už byl pro mě šok. To už mi fakt došla trpělivost. Obchod začínal přerůstat v bordel. Navíc jsem měl dojem, že jsem vtahován do jakési vysoké zpravodajské hry, které jsem nerozuměl. Tím pro mě tohle jednání někdy kolem 25. dubna skončilo.

Vaším zatčením?

Těsně před koncem poslední schůzky se najednou otevřely dveře a na vedlejší stůl mi vysypali hromadu dolarů. Vzal jsem jednu bankovku do ruky a nevěděl zda se smát či plakat. Byl to natolik amatérský padělek, že se podobal dětské omalovánce. Vykřikl jsem: “A dost! Tohle od vás nechci! Nevezmu si od vás ani dolar! Říkám naposledy: chci od vás objednávku s fakturou. Ať to funguje jako jinde ve světě.”

“Co to předvádíte za divadlo?”

Stále u toho všeho seděl představitel NATO na Ukrajině M. P.?

Jistě. Obrátil jsem se na něj a on jen pokrčil rameny: “Tak to tady chodí. Když je neposlechneš, tak by se mohlo i něco stát.” Podobné varování nezaznělo na Ukrajině poprvé a ani naposled.

Ukrajinci na mě stále více tlačili. Chtěli odnést mé zboží, avšak bez dekódovacího klíče jim bylo k ničem. Bez objednávky a faktury jsem se s nimi už odmítl dál bavit. V tu chvíli vtrhla do místnosti ukrajinská policejní zásahovka Alfa doprovázená lidmi z kontrarozvědky. To je celé.

Pan M. P. se jich ještě zeptal: “Co to, probůh, předvádíte za divadlo?!”

“Žádné divadlo. Tady se stal trestný čin!”

Další už víte: mě zatkli, M. P. jako diplomata NATO pustili.

Všechno to zní jako ze špionážního románu. Ale dobře. Ještě k údajné provizi pro M. P. – jak velká měla být?

Jedenáct tisíc eur. Už dříve jsem mu řekl, že o tom nechci nic vědět. A jestli si na Ukrajině rozjíždí podobné kšefty, tak ať si je klidně dělá. Já od Ukrajinců vyžaduji pouze legální platby a žádné kazašské mafiánské prostředníky.

Pokud šlo o zpravodajskou hru, jaké mohou být její motivy?

Buď ti lidé chtěli snadno získat velmi sofistikované elektronické systémy, anebo jim šlo jen o pana M. P. a jeho diskreditaci. Jeho záběr v pomoci ukrajinským bezpečnostním složkám je, pokud vím, velmi široký. A pak mám ještě jednu teorii…

Jakou?

Sdělím jen fakta. Jeden z mailů, které jsme od Ukrajinců dostali, je následujícího znění: “Uštědřili jsme České republice a jejímu velvyslanectví políček za to, jak nahlížejí na Ukrajinu a přistupují k ukrajinským státním orgánům.” I tohle mohu samozřejmě doložit.

A nepřipadala vám zvláštní provize pro M. P.? Pokud ji tedy měl opravdu dostat?

Jasně že jo. Já ale s Ukrajinci přímo nekomunikoval. Všechno to šlo výhradně přes něj. Neviděl a nechtěl jsem vidět do toho zákulisí. Zákulisí Ameriky třicátých let minulého století.

Cítíte se ohrožen?

Samozřejmě. Jsem zadržován na území, na němž má právo zcela jiný význam než třeba v Česku. To už je ale na jiný rozhovor. Zdejší právníci mě varovali, co je SBU zač. Prý něco podobného jako československá StB.

Jsem v kontaktu s českým velvyslanectvím v Kyjevě i jeho bezpečnostní konzulkou. Jak mi ale mohou pomoci? Už dlouho mlčí. Možná proto, že jsem zmínil jméno M. P. Český velvyslanec na Ukrajině (Radek Matula – pozn. red.) z toho byl úplně v šoku. To jméno ho dostalo do kolen. Jako by věděl, že něco není dobře. Věřte, že tohle umím jako bývalý kriminalista Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu velmi dobře číst.

Hromadná nehoda uzavřela D1 směrem na Prahu, na dálnici vytéká nafta. Jeden člověk nepřežil

Hromadná nehoda uzavřela D1 směrem na Prahu, na dálnici vytéká nafta. Jeden člověk nepřežil

Mirošovice – Na dálnici D1 na 23. kilometru ve směru na Prahu havarovaly v pátek ráno cisterna, osobní auto a kamion. Cisterna převážející lehký topný olej skončila po nehodě na boku, olej z ní masivně vytékal.

“Nehodu jeden člověk nepřežil, další dva se zranili, jeden z nich vážně,” řekli mluvčí hasičů Jaroslav Gabriel a záchranné služby Petra Effenbergerová.

Dálnice byla v místě téměř čtyři hodiny obousměrně uzavřena, po 12:00 byl obnoven provoz jedním jízdním pruhem ve směru na Brno. Ve 13:30 byl provoz ve směru na Brno obnoven bez omezení. Směr na Prahu policisté pro dopravu otevřeli po 14:00, řidičům je ale po asi šesti hodinách uzavírky k dispozici stále pouze jeden pruh. Komplikace mohou v místě nehody na řidiče čekat i několik dní, specializovaná firma totiž bude sanovat půdu v okolí dálnice, do které unikly látky z cisterny. Je proto možné, že pravý jízdní pruh se dnes dopravě neotevře.

Kvůli nehodě vznikla v místě ve směru z Prahy na Brno asi dvoukilometrová kolona, která se nyní plynule rozjíždí.

“Řidič cisterny jedoucí od Prahy z dosud nezjištěných příčin přejel do protisměru, kde se střetl s nákladním autem a následně čelně s osobním autem,” řekl mluvčí středočeské policie Zdeněk Chalupa. Řidič cisterny před čelním střetem s osobním autem narazil do zadní části kamionu, jeho řidič zraněn nebyl.

Při nehodě se poškodila také naftová nádrž cisterny, kromě oleje tak do okolí vytéká i nafta. Podle dosavadních informací by mělo jít o tisíce litrů. Hasiči odpoledne místo předali vodoprávnímu úřadu, který ve spolupráci se specializovanou firmou bude sanovat okolí dálnice.

“Jedna osoba utrpěla zranění neslučitelná se životem, lékař byl nucen konstatovat smrt. Druhá osoba utrpěla vážná poranění, po nezbytné intenzivní péči byla přepravena letecky do střešovické nemocnice. Třetí člověk má lehčí poranění a po ošetření jsme ho transportovali do benešovské nemocnice,” řekla Effenbergerová.

Policisté dopravu odkláněli na 29. kilometru na Hvězdonice, na dálnici se mohli řidiči vracet na 21. kilometru u Mirošovic.

Hromadná nehoda uzavřela D1 směrem na Prahu, na dálnici vytéká nafta

Hromadná nehoda uzavřela D1 směrem na Prahu, na dálnici vytéká nafta

Mirošovice – Na dálnici D1 na 23. kilometru ve směru na Prahu havarovala ráno cisterna a tři osobní auta. Cisterna převážející naftu skončila po nehodě na boku, nafta z ní masivně vytéká.

“Na místě jsou zranění, minimálně v jednom z vozů je zaklíněn člověk,” řekl mluvčí středočeských hasičů Jaroslav Gabriel. Dálnice je ve směru na Prahu zcela uzavřena.

Kvůli zásahu složek záchranného systému je omezený provoz také ve směru na Brno, v němž policisté uzavřeli levý jízdní pruh.

“Masivní únik nafty budeme řešit s vodoprávním úřadem i českou inspekcí životního prostředí,” řekl Gabriel.

Před nehodou se vytvořila asi šestikilometrová kolona. Policisté dopravu odklánějí na 29. kilometru na Hvězdonice, zpět se mohou řidiči vracet na 21. kilometru u Mirošovic. Ve směru na Brno se před omezením kvůli zásahu záchranářů vytvořila asi dvoukilometrová kolona.

Programové prohlášení vlády ANO a ČSSD má šest hlavních bodů. Odmítá kvóty, chce důchodovou reformu

Programové prohlášení vlády ANO a ČSSD má šest hlavních bodů. Odmítá kvóty, chce důchodovou reformu

Praha – Programové prohlášení vlády ANO a ČSSD odmítá uprchlické kvóty. Chce prosadit důchodovou reformu, digitalizaci státu a nový zákon o příjmových daních.

Mezi šesti hlavními body dokument jmenuje také strategický investiční program, posílení bezpečnosti a hájení zájmů Česka v Evropské unii. Vyplývá to z textu programového prohlášení, který má ČTK k dispozici. Text dokumentu ještě nemusí být v konečné podobě.

Vyjednávači ANO a ČSSD se dohodli na textu programového prohlášení menšinové koaliční vlády obou stran ve středu. S výsledkem chtějí obě uskupení nejprve v pátek seznámit své stranické orgány, proto ho zatím jejich představitelé nekomentovali.

Vládu mají podle dosavadních dohod tolerovat komunisté a pomoci jí tak k většině ve Sněmovně.

Základem dokumentu je podle zjištění ČTK lednové programové prohlášení menšinové vlády ANO, která ale nezískala důvěru ve Sněmovně. V textu jsou nově zaneseny některé z priorit ČSSD, jako je zákaz privatizace veřejných služeb a společností se státní účastí, zavedení nemocenské v prvních třech dnech stonání ve výši 60 procent, zálohované výživné, zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč či garance nezvyšování spoluúčasti pacientů.

Z požadavků sociální demokracie ale dokument neobsahuje například bankovní a dědickou daň.

Proti uprchlickým kvótám i daňovým rájům

“Jedním z hlavních cílů této vlády je boj za zájmy českých občanů v EU a odmítnutí existující úpravy uprchlických kvót, neboť takto koncipované řešení není efektivní a rozděluje Evropu,” píše se v úvodu programového prohlášení. ČR bude podle dokumentu jako evropské řešení prosazovat zajištění vnějších hranic EU a právo výběru uprchlíků na území mimo unii. V rámci EU bude chtít vláda také získat větší podporu pro boj s daňovými ráji a pro rozvoj jaderné energetiky. “Vláda nevidí v současné době možnost přijetí společné evropské měny,” je uvedeno v prohlášení.

Podstatou důchodové reformy má být oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi nimi. Vláda chce také zrychlit výstavbu zejména nájemního bydlení pro seniory a mladé rodiny.

Součástí plánu na strategický investiční program je nový zákon o liniových stavbách, který má podpořit dopravní výstavbu. Vláda chce připravit budování nových jaderných bloků. Investiční pobídky hodlá poskytovat jen výjimečně pro akce s vysokou přidanou hodnotou. “Budeme hledat řešení pro zlepšení situace hospodářsky problémových regionů napříč jednotlivými resorty,” píše se v dokumentu.

V oblasti digitalizace je cílem kabinetu maximální dostupnost vysokorychlostního internetu a elektronizace státní správy. “Vytvoříme centrální portál státu, kde si občan bude moci vše vyřídit, a k tomu využijeme služeb České pošty pro ty občany, kteří internet nemají,” uvádí programové prohlášení.

Vedle nového zákona o příjmových daních má k reformě státu vést vyrovnaný státní rozpočet, regulace trhu práce a pravidla pro financování školství, zdravotnictví a sportu. Důsledně se mají kontrolovat regulované ceny, především vodného a stočného. Se samosprávami chce vláda jednat o výši příspěvku na výkon státní správy.

Výdaje na obranu se mají zvyšovat s vyšší účasti domácích firem. Bezpečnost země má podpořit i soběstačnost v energetice a potravinách a ochrana přírodních zdrojů. “Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje,” píše se v dokumentu. Má pokračovat spolupráce kabinetu se zaměstnavateli a odbory.

K textu koaliční smlouvy dospěli předsedové ANO a ČSSD Andrej Babiš a Jan Hamáček už v pondělí. Oba dokumenty má dostat k dispozici prezident Miloš Zeman. V pátek se kvůli dohodě na společné menšinové vládě sejde ke společnému jednání celostátní výbor a poslanecký klub ANO a také předsednictvo ČSSD. Vyhlásit má vnitrostranické referendum o společné vládě, které potrvá až do první červnové dekády.

Dokument: Výběr bodů z programového prohlášení vlády ANO a ČSSD

Dokument: Výběr bodů z programového prohlášení vlády ANO a ČSSD

Praha – Výběr bodů z programového prohlášení vlády, jehož návrh má ČTK k dispozici:

Preambule a zásadní priority vlády:

– Vládní prohlášení se soustřeďuje na realizaci šesti hlavních strategických směrů rozvoje země: důchodovou reformu, digitální Česko, hájení zájmů ČR ve sjednocující se Evropě, sestavení strategického investičního programu (nový zákon o liniových stavbách), reformu státu a posílení bezpečnosti.

Finance a hospodaření státu:

– zjednodušení a elektronizace daňového systému

– zvyšování investic a efektivní čerpání zdrojů na investice z EU

– růst důchodů a platů u vybraných profesí

– stabilní a předvídatelné daňové prostředí

– zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob, nová snížená sazba 19 procent z hrubé mzdy

– přeřazení dalších plnění ze základní sazby 21 procent nebo první snížené sazby 15 procent do druhé snížené sazby 10 procent

– podpora sdílené ekonomiky a sdílených služeb

– boj proti daňovým únikům

– vláda nebude usilovat o přijetí eura

– výstavba nového administrativního komplexu pro státní správu

Sociální politika a zaměstnanost:

– zlepšení podmínek života seniorů, novela zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 procent průměrné mzdy

– nastavení pravidel pro tvorbu sítě sociálních služeb s cílem zajistit kvalitní, včasné, místně i finančně dostupné služby ve skladbě požadované klienty

– podpora funkčních rodin

– audit existujících informačních systémů zajišťujících fungování kritické infrastruktury státu, zejména v oblasti administrace sociálních dávek.

Digitální Česko:

– úplné pokrytí cenově dostupným vysokorychlostním internetem, propojení všech státních databází a elektronická identita pro každého občana

– připravit komplexní a perspektivní digitální strategii ČR se zaměřením na služby pro občany

– zavedení jedné centrální IT autority pro digitalizaci státu řízenou vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, která bude podléhat přímo premiérovi.

Vzdělávání, věda a výzkum:

– více peněz do školství

– zvýšení platů učitelů a nepedagogů do roku 2021 na 150 procent jejich výše pro rok 2017

– omezení byrokratizace regionálního školství

– posílení postavení ředitele školy jako manažera

– zajištění dostatečné kapacity mateřských škol

– analýza účelnosti a efektivnosti současného modelu financování soukromých, církevních i veřejných škol v primárním, sekundárním i terciárním vzdělávání

– nastavení transparentního hodnocení vědy a výzkumu.

Doprava:

– urychlení přípravy a výstavby dopravních staveb

– prosazení koncepční změny stavebního práva v oblasti prioritních infrastrukturních staveb

– přijetí pravidel pro dofinancování krajské dopravní infrastruktury, zajistit pro ně čtyři miliardy korun ročně

– do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1, rozestavení dalších 180 km dálnic

– do výstavby dopravní infrastruktury zapojit formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) soukromé investory (pilotní projekt PPP – dostavba dálnice D4)

– nejpozději do roku 2020 vyřešit problematiku elektronického mýtného systému

– místo dálničních známek zavedení kuponu, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu

– zavedení slev z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let

– pokračování liberalizace na železničním trhu

– podpora rozvoje parkovacích kapacit v okolí železničních stanic (systémy P+R)

– modernizace celostátních i regionálních železničních tratí

– schválení koncepce vodní dopravy.

Obranná politika a Armáda České republiky:

– navyšování rozpočtu na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 procenta na HDP do konce volebního období

– Armádu České republiky vybavovat přednostně domácí výstrojí a výzbrojí, nákupy ze zahraničí bez prostředníka

– výstavba kapacit obrany proti hybridním hrozbám, a zvláště kybernetickým útokům

– pokračovat v rekrutační politice s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání

– zmírnění negativních důsledků evropské směrnice o zákazu držení některých druhů zbraní

– do základních a středních škol zavedení civilní přípravy obyvatel k obraně státu

– členství v NATO je pro zajištění obrany země klíčové a nemá alternativu

– v rámci Středoevropské obranné spolupráce navázat na vytváření předpokladů pro schopnost řešit případnou další migrační vlnu na tzv. balkánské cestě

– posílení účasti na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšení přítomnosti v Iráku.

Vnitřní bezpečnost a veřejná správa:

– snižování rizik terorismu, včetně islámského, a to kontrolou migrace, bojem s islamistickou propagandou a bojem s extremismem jakéhokoliv druhu

– zastavení nelegální migrace

– předcházení a boj s hybridními a kybernetickými hrozbami.

– finanční podpora zkvalitnění a zefektivnění fungování bezpečnostních sborů a integrovaného záchranného systému

– snížení byrokracie a administrativní zátěže policistů

– podpora dobrovolných programů připravenosti občanů na krizové situace

– zjednodušení volebních pravidel včetně zavedení korespondenční volby, zefektivnění volby do Senátu zavedením jednokolového systému

– zveřejnění všech platných smluv uzavřených na jednotlivých ústředních správních úřadech

– reforma systému obcí s rozšířenou působností (ORP)

– modernizace služeb České pošty

– novela služebního zákona tak, aby státní služba byla otevřená odborníkům zvenčí

– závazek tvrdého boje s korupcí.

Právo a spravedlnost:

– v zákonodárné oblasti dbát na stabilitu právního řádu a klást důraz na kvalitu nově přijímaných norem

– dokončení legislativní práce na novém civilním řádu soudním a novém trestním řádu

– zákon o hromadných žalobách, nový zákon o znalcích

– kariérní řád soudců

– posílení odpovědnosti státních zástupců

– elektronizace justice

– předložení ústavního zákona o celostátním referendu

– posílení práv spotřebitelů.

Zahraniční politika a Evropská unie:

– zahraniční politika vlády bude sebevědomá, aktivní a srozumitelná, bude vycházet především z členství v EU a NATO

– členství ČR v EU a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech je pro vládu prioritní

– vláda se aktivně zapojí do diskuse o reformě EU

– podpora řešení uprchlictví zejména aktivitami v zemích původu a v zemích prvního útočiště, kam uprchlíci přicházejí

– posílení zastoupení českých představitelů v institucích a orgánech EU.

– důraz na dodržování lidských práv.

Kultura:

– rozvíjet záměry a opatření Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 s výhledem do roku 2025

– navýšení rozpočtu ministerstva kultury

– vyšší efektivita a transparentnost dotačních výběrových řízení

– příprava dlouhodobého programu investiční podpory a kofinancování projektů kulturní infrastruktury

– novela autorského zákona

– agenda církví a náboženských společností bude i nadále v gesci ministerstva kultury, s výjimkou vyplácení finanční náhrady a příspěvku na podporu jejich činnosti, které budou převedeny na ministerstvo financí.

Zdravotnictví:

– posílení transparentnosti zdravotnictví a postavení pacientů v celém systému, nezvyšovat jejich spoluúčast

– jasné definování role jednotlivých aktérů ve zdravotnictví, posílení odpovědnosti pojišťoven za zajištění hrazených služeb

– zákon o regulaci úhrad zdravotnických prostředků, revize odměňování lékárenské péče a systému stanovování cen a úhrad léků

– nová koncepce fungování zdravotních pojišťoven

– zákon pro elektronizaci zdravotnictví

– podpora programů zaměřených na koordinaci péče o chronicky nemocné pacienty, pokračování reformy psychiatrické péče

– zlepšení pracovních podmínek zdravotnických pracovníků, postupné navyšování odměňování ve zdravotnictví.

Průmysl a obchod:

– implementace projektu Průmysl 4.0 a Smart projekty v energetice, prosazování technologií 4.0 ve stavebnictví

– snižování administrativní zátěže pro podnikatele

– zefektivnění exportní podpory na úroveň běžnou ve srovnatelných evropských zemích

– reorganizace státních podpůrných institucí, jako je ČEB a Exportní pojišťovací a garanční společnost EGAP

– posílení efektivity CzechTrade a CzechInvestu

– zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí a konkurenceschopné a sociálně únosné ceny elektrické energie a tepla.

– zachování stávajících těžebních limitů hnědého uhlí

– důsledné hájení vlastnických, ekonomických a environmentálních zájmů státu při využívání ložisek nerostných surovin

– zlepšení čerpání fondů Evropské unie a jejich efektivní využití

– zjednodušení systému poskytování pracovních povolení pro zahraniční pracovníky.

Veřejné investice, regionální a místní rozvoj:

– vytvoření jednoho místa se zodpovědností za veřejné investování

– transformace Státního fondu rozvoje bydlení na Státní investiční fond (SIF)

– zajištění kvalitní metodické a odborné podpory obcím a krajům

– zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu

– větší koordinace národních dotací

– zpracování koncepce rozvoje venkova

– obnova národního dotačního titulu pro strukturálně postižené regiony

– revize koncepce bytové politiky

– zákon o sociálním bydlení.

Zemědělství:

– upevnění postavení českých zemědělců a potravinářů a jejich zájmů v rámci Společné zemědělské politiky EU

– zajištění spravedlivého fungování jednotného trhu

– omezení nekalých obchodních praktik obchodníků uplatňovaných vůči zemědělcům a potravinářům

– jednotná kvalita potravin pro občany EU

– důsledná ochrana zemědělské půdy

– snížení administrativní zátěže pro všechny zemědělce a potravináře

– navýšení plateb na živočišnou výrobu a citlivé rostlinné komodity

– podpora opatření, která snižují negativní dopady hydrologických extrémů, podpora zadržování vody v krajině

– prosazení oznamovací povinnosti při prodeji zemědělské půdy vůči těm, kdo na ní hospodaří

– podpora efektivního využívání dřevní hmoty s podporou českého zpracovatelského průmyslu

– podpora rozšiřování lesních pozemků.

Životní prostředí:

– opatření proti suchu a snaha o zadržení vody v krajině

– finanční podpora a zjednodušení povolovacího procesu při obnově nebo vybudování menších vodních nádrží v krajině a nových zdrojů pitné vody

– podpora inovativních způsobů likvidace odpadních vod

– nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách a k lepšímu třídění a recyklaci

– zajištění férové výše vodného a stočného

– podpora snižování emisí skleníkových plynů

– urychlení kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100.000 nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do konce roku 2019.

Sport:

– transparentnější a efektivnější využití veřejných prostředků jako základní podmínky pro navyšování celkového objemu finanční podpory sportu ze státního rozpočtu

– nový zákon o podpoře sportu, který bude reflektovat současný společenský význam sportu včetně institucionálního, legislativního a finančního zabezpečení podpory a rozvoje sportu

– vytvoření vhodných podmínek a jasných pravidel pro pořádání významných mezinárodních sportovních akcí a jejich podpory ze státního rozpočtu

– snaha o zajištění dostatečného objemu investičních prostředků na obnovu, modernizaci a rozvoj sportovní infrastruktury.

Foto: Pražské jaro a jeho dozvuky očima zahraničních fotografů

Foto: Pražské jaro a jeho dozvuky očima zahraničních fotografů

Při příležitosti padesátého výročí "pražského jara" je veřejnosti otevřena výstava Praga 1968, která představuje události onoho roku na více než 100 snímcích, které pořídil český fotograf Pavel Šticha, Švéd Sune Jonsson a italští fotografové Carlo Leidi a Alfonso Modonesi. Výstava je zdarma přístupná až do 8. června 2018 v barokní kapli Italského kulturního institutu v Praze. Odtud následně poputuje do Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Výstava se koná pod záštitou Ministerstva kultury České republiky.

ANO a ČSSD se dohodly na programovém prohlášení vlády. Co v něm je, ale zatím tají

ANO a ČSSD se dohodly na programovém prohlášení vlády. Co v něm je, ale zatím tají

Praha – Vyjednavači ANO a ČSSD se dohodli na textu programového prohlášení jejich společné vlády. Po středečním jednání to řekla mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

S výsledkem chtějí podle ní obě uskupení nejprve v pátek seznámit své stranické orgány, proto ho zatím nebudou komentovat.

K textu koaliční smlouvy dospěli předsedové ANO a ČSSD Andrej Babiš a Jan Hamáček už v pondělí. S Babišem se po jednání ANO s ČSSD sešel také předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana má vládu tolerovat.

V pátek se kvůli dohodě na společné menšinové vládě tolerované komunisty sejde ráno ke společnému jednání celostátní výbor a poslanecký klub ANO, uvedla mluvčí. Ve stejný den se má sejít také předsednictvo ČSSD, aby vyhlásilo vnitrostranické referendum o společné vládě.

Velitel kryl vojáky, kteří měli na helmách znaky SS. Po letech ho kvůli tomu Zeman odmítl povýšit

Velitel kryl vojáky, kteří měli na helmách znaky SS. Po letech ho kvůli tomu Zeman odmítl povýšit

Praha – Prezident Miloš Zeman v úterý kromě šéfa BIS Michala Koudelky odmítl povýšit na generála i zástupce velitele pozemních sil Petra Procházku. Jmenování obou přitom v polovině dubna schválila vláda.

Důvody, proč nebyl povýšen Koudelka, popsal on-line deník Aktuálně.cz už v pondělí. O příčinách Procházkova nejmenování se ale zatím nevědělo.

“Státní vyznamenání a otázky týkající se jmenování generálů zásadně nekomentuji,” řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Důvěryhodné zdroje Aktuálně.cz z Hradu i ministerstva obrany však tvrdí, že se Procházka nedočkal povýšení kvůli téměř deset let starému prohřešku.

V roce 2009 ještě jako velitel českého kontingentu v afghánském Lógaru kryl dva své podřízené, kteří si při misi v Afghánistánu “vyzdobili” přilby erby divizí SS. Když na to Procházka přišel, nakázal jim, aby spálili povlaky na přilby a zlikvidovali fotografie, které je usvědčovaly. Jejich průšvih tak kryl. Na velký armádní skandál tehdy upozornila Mladá fronta.

“Informace máte správné, byl to ten hlavní důvod,” řekl redakci zdroj z Hradu. “Některé prohřešky z minulosti jsou příliš závažné,” doplnil další člověk blízký prezidentovi.

Procházka byl tehdy dočasně zproštěn služby, podle justice se ale trestného činu nedopustil, a tak se po čase na velitelskou pozici vrátil. Za to, že chování vojáků tutlal, byl potrestán kázeňsky. Byl mu na půl roku snížen plat a nesměl nastoupit na prestižní vojenskou školu ve Velké Británii. Nyní je tak potrestán podruhé.

Ministryně obrany Karla Šlechtová ve středu nevyloučila, že prezident Procházku povýší při další příležitosti v říjnu či příští rok. Zeman si prý potřebuje zjistit další informace. Podrobnosti nechtěla ministryně sdělovat. “Jsou věci, které zůstanou mezi mnou a panem prezidentem,” zdůraznila podle ČTK. Procházka zatím na otázky Aktuálně.cz neodpověděl.

Šéfa Bezpečnostní tajné služby Koudelku odmítl prezident jmenovat kvůli zprávě BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii.

Zeman minulý týden s odkazem na vojenské zpravodajce řekl, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A-230, kterou označil za novičok, BIS podle prezidenta naopak dospěla k závěru, že tento plyn nebyl novičok.

Premiér v demisi Andrej Babiš pak po schůzce se šéfy obou tajných služeb řekl, že látka typu novičok se v Česku nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala. Důvodem nejmenování Koudelky bylo podle informací Aktuálně.cz i nedávné vyhoštění tří ruských agentů, kteří se v Česku skrývali pod diplomatickým krytím, a nespokojenost s prací BIS.

Podobně jako v Koudelkově a Procházkově případě Zeman nevyhověl v říjnu 2016 vládnímu návrhu na povýšení ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala a jeho náměstka Simona Michailidise. Důvod neuvedl, podle spekulací to bylo kvůli postoji ministra spravedlnosti Roberta Pelikána při návštěvě dalajlamy. Dohnal a Michailidis byli povýšeni až před rokem.

“Prostě nejsem zaprodanec.” Foldyna se vzepřel Hamáčkovi, za výstup na akci Nočních vlků se neomluví

"Prostě nejsem zaprodanec." Foldyna se vzepřel Hamáčkovi, za výstup na akci Nočních vlků se neomluví

Praha – Pondělní výstup místopředsedy ČSSD  Jaroslava Foldyny, který se na akci ruského motorkářského gangu Noční vlci dostal do konfliktu s demonstranty, bude mít vnitrostranickou dohru.

Předseda Jan Hamáček jej vyzval, aby se omluvil, a v pátek s ním chce o incidentu osobně mluvit. Jenže Foldyna již předsedovi v emotivním videu vzkázal, že se omlouvat nehodlá.

“Bohužel to, co se nakonec odehrálo, výrazně přesáhlo meze soukromé akce jednoho z členů vedení ČSSD,” napsal v úterý na Facebook Hamáček s tím, že Foldynovu účast na jízdě Nočních vlků původně nechtěl řešit přes média.

“Jenže tady už nejde jen o politické neshody, které by se měly řešit výhradně uvnitř strany. Tohle prostě Jaroslav Foldyna přehnal, jako místopředseda strany se musí kontrolovat a měl by se za své chování omluvit,” doplnil Hamáček, který chce s Foldynou incident osobně probrat na pátečním jednání předsednictva.

Foldyna v pondělí v Průhonicích emotivně reagoval na demonstranta, který mu připomínal, že v současnosti umírají ruští vojáci také na Ukrajině, o čemž se však poslanec bavit nechtěl. “Jdi do pr*ele,” řekl mu a odešel. “Když je to baví, ať protestují. Někteří to dělají za prachy, tak ať se po*erou,” dodal pak Foldyna na otázku jednoho z přítomných, co si myslí o protestujících.

V úterý večer pak děčínský poslanec publikoval emotivní video, v němž jakoukoli omluvu striktně odmítá. “Prý jsem se hádal s aktivisty. S jakými aktivisty? S těmi, co organizují majdan, jsou přisátí na neziskovky, na ty státní prachy?” ptá se místopředseda strany.

“Jo, že přijeli Noční vlci, kontroverzní motorkářský gang? A kdo říká, že jsou kontroverzní? Česká média, Česká televize, ti novináři, co lžou za prachy, jako když tiskne?” pokračuje v sérii otázek.

“Já tu nevzývám Stalina jako masového vraha, já tu jdu jen položit kytky na hroby vojáků, kterým ten Stalin velel. (..) A co vy? Vy se tu schováváte a jste po*raný z nějakých neziskovek, které si tu na něco hrajou s nějakým emigrantem z Ruska,” pokračuje.

“Za co bych se já měl omlouvat? Za to, že jsem vlastenec? Vlastenec je pro vás špinavý a špatný slovo?” dodává Foldyna, který je svými proruskými či národoveckými názory znám dlouhodobě. “Jsem levicovej sociální demokrat, držím se tradice a nejsem prostě zaprodanec,” uzavírá.

Hořící hala v pražské Hostivaři vybuchla. Nevětrejte a nechoďte ven, vyzvali hasiči lidi v okolí

Hořící hala v pražské Hostivaři vybuchla. Nevětrejte a nechoďte ven, vyzvali hasiči lidi v okolí

Praha – Nejvyšší možný, tedy zvláštní stupeň poplachu, vyhlásili hasiči kvůli požáru haly v pražské Hostivaři. Na místě kolabuje hydrantová síť. Pražské vodovody a kanalizace proto v okolí požáru zvýšily tlak vody. “Kyvadlová doprava zajišťuje přísun vody na místo. Pomáhá i vrtulník,” uvedli hasiči.

Na místě je 12 profesionálních jednotek včetně těch podnikových a deset dobrovolných jednotek – celkem asi 120 hasičů. Jejich mluvčí Martin Kavka v úterý vpodvečer uvedl, že se požár postupně daří dostávat pod kontrolu, stále však není přesně lokalizován.

Podle hasičů nyní oheň ohrožuje blízkou truhlárnu. Na její ochranu nasadili zařízení Cobra, jež pomocí vodního paprsku rozprašuje vodu a vytváří vodní mlhu, která prostor požáru zchlazuje a hasí.

Na hašení požáru byl nasazen i dálkově ovládaný robot. Zásah bude trvat ještě několik hodin, uvedl Kavka.

Hasiči pomocí sirén vyhlašují, aby lidé kvůli silnému kouři v okolí jednoho kilometru neotevírali okna a nevycházeli ven. Lidé, kteří venku požár pozorovali, se už téměř rozešli. Policisté ale znovu apelují na občany, aby zbytečně do blízkosti požáru kvůli kouři nechodili. “Svým nezodpovědným přístupem komplikují policistům zajišťování bezpečnosti,” sdělila policie na Twitteru. Ulice v okolí požáru jsou stále uzavřené a policie do nich nikoho nepouští.

Hasiči podle mluvčího odhadují škodu na několik desítek milionů korun. Na místo přijel ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský a také skupina kriminalistů s policejním vyšetřovatelem. 

Výbuch v hořící hale způsobily tlakové lahve. Další lahve mohou v objektu stále být, domnívají se hasiči. Hala je nejspíš skladem molitanu nebo pneumatik. Zásah bude trvat ještě několik hodin, dodal Kavka.

Hasiči se musí kvůli náročnosti zásahu střídat. Jednoho vyčerpaného hasiče odvezla záchranná služba do nemocnice. Na místě pomáhá i Červený kříž, který zasahujícím hasičům poskytuje zázemí a občerstvení. Záchranáři ošetřili zatím devět hasičů.

Záchranná služba přistavila na místo speciální vůz Atego, uvedli hasiči na Twitteru. Podle mluvčího pražských hasičů je tam z preventivních důvodů.

Hasiči nejprve informovali, že halu o rozměrech 20 krát 60 metrů požár zasáhl v plném rozsahu. Před 14:30 se konstrukce haly propadla a plocha požářiště se zvětšila na 60 krát 150 metrů.

Čtvrtý neboli zvláštní stupeň požárního poplachu se vyhlašuje v případech, v nichž oheň ohrožuje více než tisíc lidí, celé obce nebo plochy území větší než jeden kilometr čtvereční. Vyhlášen je také ve chvíli, kdy musí být využity síly a prostředky z jiných krajů nebo je nutné místo zásahu rozdělit na sektory a úseky. Hasiči na Twitteru uvedli, že místo požáru rozdělili na tři “bojové úseky”.

Hořící hala v pražské Hostivaři vybouchla. Nevětrejte a nechoďte ven, vyzvali hasiči lidi v okolí

Hořící hala v pražské Hostivaři vybouchla. Nevětrejte a nechoďte ven, vyzvali hasiči lidi v okolí

Praha – Nejvyšší možný, tedy zvláštní stupeň poplachu, vyhlásili hasiči kvůli požáru haly v pražské Hostivaři. Na místě kolabuje hydrantová síť. “Kyvadlová doprava zajišťuje přísun vody na místo. Pomáhá i vrtulník,” uvedli hasiči.

Na místě je 12 profesionálních jednotek včetně těch podnikových a deset dobrovolných jednotek. Mluvčí hasičů Martin Kavka v úterý po 16:00 uvedl, že se požár postupně daří dostávat pod kontrolu.

“Máme tolik techniky, že ji nestačíme zásobovat vodou. Pomáhá nám vrtulník, který provedl několik shozů vody,” řekl Kavka.

Hasiči pomocí sirén vyhlašují, aby lidé kvůli silnému kouři v okolí jednoho kilometru neotevírali okna a nevycházeli ven. Policisté vykazují přihlížející i z ulic v okolí požáru. Požár a jeho likvidaci na ulicích sledovaly stovky lidí, přestože hasiči veřejnost vyzvali, aby na místo nechodila. Nejbližší okolí požáru uzavřela policie už dříve, částečně je uzavřena i doprava v přilehlých ulicích.

Výbuch v hořící hale způsobily tlakové lahve. Další lahve mohou v objektu stále být, domnívají se hasiči. “Potvrdily se tlakové lahve, roztrhlo se několik z nich. Nevíme jejich počet ani kde se nacházejí, dovnitř jsme se ještě nedostali,” řekl Kavka. Hala je podle něj nejspíš skladem molitanu nebo pneumatik. Zásah bude trvat ještě několik hodin, dodal Kavka.

Hasiči se musí kvůli náročnosti zásahu střídat. Jednoho vyčerpaného hasiče odvezla záchranná služba do nemocnice. Záchranáři vyšetřili i jednu ženu kvůli podezření, že se nadýchala oxidu uhelnatého, do nemocnice nemusela.

Záchranná služba přistavila na místo speciální vůz Atego, uvedli hasiči na Twitteru. Podle mluvčího pražských hasičů je tam z preventivních důvodů.

Hasiči nejprve uvedli, že halu o rozměrech 20 krát 60 metrů požár zasáhl v plném rozsahu. Před 14:30 se konstrukce haly propadla a plocha požářiště se zvětšila na 60 krát 150 metrů.

Čtvrtý neboli zvláštní stupeň požárního poplachu se vyhlašuje v případech, v nichž oheň ohrožuje více než tisíc lidí, celé obce nebo plochy území větší než jeden kilometr čtvereční. Vyhlášen je také ve chvíli, kdy musí být využity síly a prostředky z jiných krajů nebo je nutné místo zásahu rozdělit na sektory a úseky. Hasiči na Twitteru uvedli, že místo požáru rozdělili na tři “bojové úseky”.